No, záleží na tom, koho se zeptáte…
Roky již za jedním takovým kostelem žiju. Přiznávám, že mi nějakou dobu trvalo si zvyknout na to, že se nemusím v noci budit, když začnou odbíjet hodiny na věži…
Dnes už se obvykle nebudím. A když už, jediné, co mi vadí, je, že sice vím, že je čtvrt, půl či třičtvrtě, ale nevím, na kolik…
Přiznávám, že mi nějakou dobu trvalo si zvyknout na to, že Vás v neděli ve tři čtvrtě probudí zvony. A ne jen tak nějaké bimbání. Je to pořádné vyzvánění, které by probudilo i mrtvého. A trvá dost dlouho. Asi aby probudilo i toho mrtvého a nezapomněl jít na mši…
Ale jinak ty zvony miluju! Miluju zvuk zvonů. Naplní celé okolí. Ve tři čtvrtě na šest nám slouží jako pozvánka domů na večeři, když jsme na hřišti u domu…
A přece jsem nedávno potkala jednu kamarádku, která v našem domě několik měsíců bydlela, a ta vyprávěla úplně jinou story. Na rozdíl od nás hned v prvním patře se zjevně trochu horšími okny. Ten „rambajz“ z kostela jim vadil velmi…
Ačkoliv já bych asi neměla potřebu do zvuku zvonů něco říkat a snažit se s někým na něčem domlouvat. Asi bych měla potřebu prostě jen vnímat…
Stejně tak jsem milovávala svolávání k modlitbě z minaretů. 5x denně. Jako by se pro mě 5x denně svět zastavil…
Asi na rozdíl od druhých lidí mám tu potřebu…
Nejlegračnější na tom ovšem bylo, že historka se zvony je v jejich rodině tak profláklá, že právě tato historka se začala probírat na jedné sešlosti mých jiných kamarádek. A já se ten den dozvěděla, že jedna z těch holčin, která se tam schází, je sestra té kamarádky, která bydlela v našem domě.
A já si říkala, koho my ten její hlas (a tak vůbec) připomíná…
Žít je umění 
Nedávno dávali taký film, ako si lacno kúpili narýchlo jeden byt a keď potom zistili, kde bol ten fígel lacnej kúpi, tak sa bytu chceli veľmi rýchlo zbaviť..no bavila som sa na tom, ale ten silný hlas zvonu by som nechcela počúvať. No máš pravdu…človek si zvykne.. :D
Nepamatuješ si, jak se jmenoval?? Však (alespoň tady) je to jen 1x denně. V neděli 2x. Občas nějaký pohřeb nebo svátek. Je to krása. Proč lidi nemají rádi zvony????
V tom filme zvon odzváňal každú hodinu a dosť hlasno…nie neviem ako sa volal, nepozerala som ho celý, len krátky úsek. Tak sa sa ešte dá…ešte skorej kostol ako výhľad na cintorín. :D Mne zvony nevadia, ale zrejme ak sú hlučné, tak to silno rezonuje v ich vnútre a to v nich vyvoláva des. :D
Každou hodinu u nás tak maximálně odbíjí, ale nezvoní naplno x minut jako na mši. Děs, možná :-)
Pingback: 21. Jahodový ráj, aneb nezbláznit se z práce :-) | Žít je umění – ENjoy!
Tiež bývame kúsok od kostola. A tiež mi vždy na odbíjaní vadilo hlavne to, že neviem na koľkú že to je štvrť, pol, alebo trištvrte. :) … večer (o trištvrte na šesť, alebo keď som bola väčšia o siedmej – „na klekání“) mi zvony oznamovali, že už je čas opustiť ihrisko a vrátiť sa domov na večeru. Ale tie nedeľné rána sú niekedy ťažšie… keď zozváňajú na prvú omšu. Hlavne jeden čas, keď boli zvony nastavené na doosť silný zvuk v lete, keď sme spali pri otvorených oknách/dverách. Ale inak ich mám rada. Vyvolávajú vo mne pocit domova. :)
A zas mi wordpress priradil link na neexistujúci blog (na wordprese). Tak ešte raz, zo správneho účtu. ;-)
U nás asi ten zvuk není tak silný. Nebo mě tolik nevadí :-) Uvažovala jsem, proč se mi to taky tak líbí a vzpomněla jsem si na svou oblíbenou scénu z Vinnetoua. Jak před smrtí poslouchá zvony na kostele a líbí se mu .-) Zvláštní romantika, ale možná to mám i odsud. Ty knížky byly mé dětské oblíbené :-))))