Červen otevřel dveře dokořán…

… uvidíme, do jakého července.

Ale vraťme se na začátek.

Začalo to na víkendovém čchi kungovém semináři ve Svratce.  Onou otázkou našeho hlavního instruktora – Co Vám chybí, abyste byli šťastní? Oním pocitem blaženosti, který jsem tam v jistém okamžiku zažívala, a oním neuvěřitelným zážitkem, kdy stačila jedna jediná věta a brány blaženosti se uzavřely. Byla ta jedna z nejdůležitějších zkušeností celého června, ze které žiji dodnes.

Jako by bylo špatné být šťastným… jako by to bylo bláznovství. 

Jako by bylo špatné být otevřeným… jako by to bylo nebezpečné. 

Tak jsem prožívala první červnový týden.

(photo credit: Athena Lao)

(photo credit: Athena Lao)

Druhý červnový týden (Jahodový ráj, aneb o otevřenosti ve vztazích) mi naštěstí na dvou praktických zkušenostech ukázal, že je to všechno jinak:

  • že otevřený člověk nemusí hned objímat každého na potkání a chovat se jako blázen
  • že právě otevřenost člověka chrání, protože je v ní soucítění a laskavost.

Stejně tak mi druhý červnový týden ukázal, že rozhodně nejsem typ, kteří hned hází do sběru to, co se zdá – ANO, JEN SE ZDÁ! – že nefunguje. Uzavírat se vztahům není totiž jen tak. Ostatně ten týden jsem také psala magazín Aves o lásce.

Ale třetí červnový týden jako by mi chtěl na druhou stranu zase ukázat, že v určitém směru patří do sběru všechny vztahy… a že mi lidi mohou být ukradení… 

Ano, to byl ten týden, kdy mě děti tak ignorovaly, že jsem to v životě nezažila. Týden mordýřského koncertu mé dcery. Ten týden, kdy jsem si uvědomila, že fakt nemusím stavět své štěstí na druhých a nechat se rozhodit, když nechtějí spolupracovat a hledat vzájemné porozumění. Protože to nejsem to „„, bez kterého nemůžu žít, i když mě to tak vždycky připadalo. Ten týden jámy, kyvadla a moře. Což byl asi nejdůležitější poznatek celého června. 

Je zajímavé, že červen zašel v otázce otevřenosti hodně hluboko. V posledním týdnu se otevřenosti meze nekladli. Jako by se člověk dokázal opravdu otevřít až v okamžiku, kdy si uvědomí, že od druhých nemůže čekat vůbec nic (a hlavně ani nemusí), protože oni sami někdy spíš potřebují soucítění a odpuštění.

Když se člověk tímto způsobem otevře i tam, kde má pocit, že mu bylo ublíženo, má naději, že prožije porozumění na mnohem hlubší úrovni než by toho dosáhl (snad) nějakou argumentací a dohadováním. Tato otevřenost jde totiž za běžná omezení na „to by se mělo“ a „to by se nemělo„, nevyčítá, nedožaduje se, chápe, otevírá se, důvěřuje, riskuje zranění, ale také ví, že bolesti se nemusí bát.  Za tento okamžik jsem červnu velmi vděčná. Za ten klid, který mi přinesl, i za onu lekci (hodně drsnou), kterou mi dal…

Stejně tak za ono poznání, že ona jáma není nic jiného než nejistota a ono kyvadlo se vlastně kývá mezi myšlenkou „to dám“ (touha) a „to nedám“ (strach).

Jak je vidět, důvěra je pro náš život zásadní. A není větší otevřenosti než je právě důvěra!

Kromě zhacené blaženosti, jámy, kyvadla a moře bych za nejdůležitější chvíli celého června označila právě ten okamžik nejhlubší otevřenosti z posledního týdne: Co dělat, když Vás někdo hluboce zraní, anebo od bolesti k radosti.  Číst si o neduálním uvažování (dzogčhen, o kterém jsem v červnu psala, je takový) je velmi zajímavé, ale učit se ho prožívat a reagovat na jeho základě je velká škola…

A co Vy? Co Vám udělalo v červnu největší radost? Co pro Vás bylo nejnáročnější? A naučili jste se v červnu něco nového? (což se týká i těch, co už dávno nechodí do školy :-))

 

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Měsíční shrnutí, Uncategorized se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Červen otevřel dveře dokořán…

  1. Pingback: Být vděční za to, co máme, a nevyčítat si to, co nemáme (aneb první půlrok 2016) | Žít je umění – ENjoy!

  2. Pingback: Čím byl pro mě rok 2016 tak významný? (2. část) | Žít je umění – ENjoy!

  3. Pingback: Čím byl pro mě rok 2016 tak významný? (2. díl) | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s