26. Jahodový ráj, aneb co všechno člověk zapomene?? :-)

(photo credit - Steve Ryan)

(photo credit – Steve Ryan)

S koncem školního roku se taková myšlenka přímo nabízí…

Nabízí se i v okamžiku, kdy shrnutí, která obvykle vycházejí v sobotu večer nebo během neděle, nejpozději v pondělí, vyjdou až v úterý večer :-)

Holt jsem na to úplně zapomněla!

A pak se tedy nabízí ještě něco – třeba otázka, proč někdy zapomínáme na to, co by pro nás už měla být samozřejmost?? (tak dělám to tak už třetím rokem!) :-) 

  • třeba změna prostředí a změna zaběhaných stereotypů (v pátek ráno jsme s dcerou odjely k babičce)
  • sobota strávená srazem N7 (nebo N12?), či jak jsme ten rodinný sraz nazvali?? Pod hruškou si hrály dcerky mého bratrance, dorazila i jeho manželka a jeho matka i s otcem (tj. má teta se strýcem) a já si uvědomila, že rodinné diskuze jsou fakt úplně jiné než diskuze v partě mého manžela nebo diskuze mezi orlíky, nebo dzogčhenisty :-) Ne, že by některá byla lepší a sofistikovanější nebo duchovnější než jiná. Prostě jsou jiné. A nakonec toho už na mě bylo tolik, že jsem si uvědomila, že nejradši mám žádné diskuze :-) Prostor sama pro sebe.
  • neděle strávená čistěním bazénu
  • pondělí strávené nákupy dlouhé černé sukně pro devítileté dítě (no, to prostě fakt nejde), obalu na její nový dotykáč atd.
  • a spousta času trávená snahou shrnout uplynulé 2,5 roku, ze kterého vzešlo několik článků (jeden ještě neuveřejněný). Chci mít prostě jasno, co mi ten čas dal, a co potřebuju dál. A co vlastně chci a co jsem kvůli tomu už všechno podstoupila. On pak člověk méně vzdoruje, když ví, že to on sám vlastně chce :-) Vzpomínám, jak jsem kdysi před týdenním kurzem španělštiny v Granadě proletěla celou učebnici pro samouky (kdysi jsem se španělsky učila), abych potom ten týden mohla stavět na tom, co vím, že umím, a na tom, co vím, že mi dělá ještě problémy, a nezjišťovala to až na místě. Přišlo by mi to jako ztráta času… S těmito shrnutími je to velmi podobné :-)

A tak je zjevné, že člověk se lehko zapomene, když ho vyvede z míry něco, nač není zvyklý :-) Když nevěnuje pozornost i sám sobě. Když se po něčem shání. Nebo čistí to, co je zanešené :-) 

Kdybych měla shrnout, co mi tento týden udělalo radost, byla by to hlavně návštěva Marušky z Osvoboď se, u které jsem se zastavila na kraniosakrální terapii. Holčina si udělala kurz a nabízí zaváděcí cenu a já jsem si to chtěla vyzkoušet. Nikdy jsem o tom předtím neslyšela. Tento týden už na článek o této radosti nedošlo, ale terapie mě tak nadchla, že jdu brzy na pokračovací a určitě napíšu víc!

No a pak ta chvíle, kdy jsme si v papírnictví ve čtvrtek (po vysvědčení) kupovaly opakovací sešity na češtinu a matematiku, zatímco všechny ostatní děti si tam vybíraly dárky! To mě pobavilo velice! To, jak někdy něco, co na první pohled vypadá tak krutě, je na druhý pohled úplně jiné – dcerka už měla v kapse dotykáč, na který poctivě čekala a každý den si odškrtávala, a v žaludku celý velký trdlojogurt! Ráda bych právě z trdlojogurtu udělala takový rituál po vysvědčení. Rozhodně to neberu tak, že za vysvědčení dceruška dostala telefon. Já také nikdy nedostávala za vysvědčení dárky, ale zato jsme chodívali k soutoku na rybu :-)

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice O. JAHODOVÝ RÁJ se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s