32. Jahodový ráj, aneb na cestě k sobě

Milí zlatí. Ve čtvrtek jsem vyhlásila dovolenou. Tak trochu netradiční, jako ostatně poslední dobou každé léto. Tahle dovolená ovšem byla extra netradiční, protože nešlo o nějakou cestu k moři nebo na chatu. Ale o cestu do Prahy :-) O cestu na reatreat Namkhai Norbu Rinpočheho, dzogčhenového učitele.

A byla to tedy síla, kterou jsem vůbec nečekala!

Je zvláštní vidět tolik lidí, kteří vyjadřují úctu svému učiteli. Člověk to znává z takových těch guru akcí na videích a vždycky to ve mně vzbuzuje tak trochu nedůvěru. Zavání to tak trochu nekritickým zbožštěním. A s tím já mám tedy problém…

(photo credit: Michael Stern)

(photo credit: Michael Stern)

Nicméně musím říct, že transmisí, která se tu o víkendu konala (a ta se koná 3x do roka), jsem prošla poprvé již před 2 lety přes webcast (ano, i to je možné). Takže o tom všem mluvím z pozice ne úplného začátečníka, ale člověka, který již nějakou dobu učení pravidelně praktikuje. A vím, že mi v životě už párkrát hodně pomohlo… 

A taky vím, proč jsem do něj vstupovala. Právě proto, že tak velmi odpovídá tomu, co jsem hledala – svobodné neduální učení. Učení, kde můžete nechat v otevřené šatně své věci, zatímco se potloukáte po Karlově mostě, a nikdo Vám je neukradne, protože ví, že by z toho pro něj nekoukalo nic dobrého :-) A čím hlouběji do něj pronikám (a není to snadné), tím víc mám dojem, že jsem udělala dobře.

Ten čas od čtvrtka do neděle, který jsem retreatu věnovala, byl významný. Ale o tom víc někdy během příštího týdne :-)

Tento týden byl významný ještě v jedné věci – na blogu se objevila stránka věnovaná mé první knížce – elektronickému vydání knihy Žít je umění milovat (a to teď a tady)! Právě tahle knížka mě také vede velmi silně k sobě. Rozhodla jsem se k ní připsat ještě pár základních bodů – záchranných kruhů, kterých se člověk může chytit, když má pocit, že se topí. Nabrat dech a pak se zase pustit :-)

A opravdu hodně jsem přemýšlela o důvěře :-) Na základě čeho důvěřovat? Jak si někdo získá Vaši důvěru?  Vždyť takový mistr nebo učitel vzbuzuje důvěru druhých! Není třeba přehnaná? A jak si ji získá? Jak člověk nalezne sebe-důvěru? Protože někdy není nutné věřit v druhé a ve svět, ale hlavně v sebe, že ustojíte cokoliv.

A jaký byl ten Váš týden? Věnovali jste se víc sobě, nebo víc druhým, nebo jste byli s druhými a zároveň i v sobě??? :-) A jste spíš důvěřiví nebo nedůvěřiví? A čím si kdo Vaši důvěru získá?

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice O. JAHODOVÝ RÁJ se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na 32. Jahodový ráj, aneb na cestě k sobě

  1. Pingback: Tedy co se mnou v srpnu dělal dzogčhen a jedna knížka… hmmm…. | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s