Letošní srpen je krásný!
Teď právě sice venku leje a já jsem jakási nastuzená, ale to nevadí. Je krásně!
Za chvíli se ponořím do teplé vany, ale než to udělám, ponořím se ve vzpomínkách do uplynulého týdne. Do týdne, kdy jsem vyrazila do zahraničí!!
Já už tak dlouho nebyla nikde v zahraničí, že mi i jednodenní výlet do Bratislavy přišel jako něco zvláštního. V okamžiku překročení hranic, jako bych se ocitla v jiném světě. Znáte to? Jak v nás nejednou exponenciálně vzroste zvídavost a bdělost, protože všechno všecičko je nové a neznámé. Obvykle bychom se v takových okamžicích stresovali. Normálně o to v životě nestojíme. Ale na dovolené za takové zážitky dobrovolně platíme! :-)
Už jen samotný fakt, že jsem tam vůbec odjela, byl zázrak. Objevila jsem zpáteční jízdenku z Brna za necelých 400 Kč. Finančně už totiž melu z posledního a za normální cenu bych to nedala. Jenže já jsem železniční nadšenec a nejen že vlastním In Kartu, ale také mám ponětí o tom, že je mnohem lepší nenechávat nákup jízdenek na pokladnu před odjezdem vlaku :-) Včasná jízdenka je včasná jízdenka! I když jste vázáni na jeden daný vlak…
Dál se mi podařilo se během dvou dní vykurýrovat z jakéhosi nachlazení doprovázeného teplotou! Teplotu jsem neměla už léta. Tedy ne že bych se teď cítila úplně dobře, ale pravda je, že nesmrkám, nekašlu, hlava mě nebolí a unavená budu asi spíš hlavně z toho, že jsem den předtím pořádně nespala…
Konečně jsem pochopila, že mocná učení mají mocné odpůrce a také mocné ochránce. A nemluvím o iluminátech a podobných konspiracích :-)
A tak jsem nakonec pobyla jeden den na bratislavském dzogčhenovém retreatu. Ten pražský ve mně zanechal tak silné zkušenosti, že jsem si prostě nemohla nechat ujít možnost jet ještě jednou. Alespoň na den. Už to nebylo takové, ale i tak to bylo velmi přínosné. Rozhodně jsem tam narazila na zajímavější věci než na tuto prapodivnou modrou osůbku v hledišti :-)
Jako by oba víkendy neustále odpovídaly na určité mé palčivé otázky. Jako by mi dávaly zkušenosti, které k nim potřebuji. Jako by mi říkali: „Před tím neutečeš a je na čase, abys to začala brát vážně, protože jinak tě to bude mrzet.“ Trpělivost je totiž ctnost, ale stejně tak je ctností svědomitost. Těžko může člověk chtít ctnosti po druhých, když ji sám nemá….
V jedné věci jsem už trochu té pracovitosti, pravda, prokázala. Dokončila jsem elektronickou knihu Žít je umění milovat (a to teď a tady)! Nakonec jsem do ní ještě doplnila 11 záchranných kruhů a závěr. Poretreatové stránky. O to cennější pro mě tahle knížka bude, protože propojuje texty 20 let staré s naprosto nejnovějšími částmi ovlivněnými silnými zkušenostmi. A přesto tvoří jeden celek. Zvláštní, ne?
A udělala jsem si živnostňák! Takže knížka půjde v pondělí na trh! 22.8. 2016! To bude speciální datum!!
Byl to tedy týden nabitý zásadními událostmi. A snad se to promění i v zásadní změny na mnoha frontách. Pozitivní tedy!
A jak jste se tento týden měli Vy? Nějaké zásadní změny na obzoru??
Žít je umění 
„…. Obvykle bychom se v takových okamžicích stresovali.“ ??? Proč?
Nové a neznámé? Brrr. Jsou lidi, co nemají rádi. Já se mezi ně počítám jen napůl :-) Zajímavé nové mě baví, otravující neznámé ne :-)
Aha. Mno – já se svým přístupem (vono to dycky nějak dopadne :D) jsem podobné nikdy neřešila – neřeším dodnes. Nevnímám rozdíl zda jedu Prágl nebo pár (tisíc) kilometrů dál :)
Vám je úplně jedno, jestli jedete do cizí země? Necítíte ani trošku takovou tu zvědavost? :- )
Zvědavost cítím stejnou jako když navštěvuji „cizí“ místa tady. Všude žijí lidi (a všude chleba o dvou kůrkách :D)
Tak jistě. Když jedu do Jihlavy, cítím totéž jako když do Bratislavy :-) Cizí je prostě cizí…
Takže – proč „obavy a stres“? Když to neznám, tak to poznám :D
No, to já nevím. Obavy a stres při cestování neznám, naopak. Jinak na ně občas narážím. Komplikujou ty novinky zajeté koleje, no… :-)
Držím palce ať se daří s knihou… A jo, až moc změn možná… :-D
Jo, jo, když jsem tu větu psala, hned jsem si na Tebe vzpomněla, jak to sedí :-))) Mám dnes 4 objednávky :-)) Ale to se ozvali někteří mí skalní čtenáři, co o ni projevili zájem předem. Nepředpokládám, že to tak bude pokračovat i nadále :-)))
Pingback: Tedy co se mnou v srpnu dělal dzogčhen a jedna knížka… hmmm…. | Žít je umění – ENjoy!