36. Jahodový ráj, aneb jak vstoupit do jiného světa? A mandloňový sad!

Na svůj článek Svět je jiný! jsem si vzpomněla právě tento týden. To když jsem se rozepsala o Star Treku a těch cestách, kam lidská noha dosud nevstoupila. Znáte Star Trek? Díváte se na něj? Dívali jste se kdy na něj? Byli jste na něm v kině? Zapomeňte na akční scény a podívejte se na Star Trek mýma očima:

  • Svět ve Star Treku je tak jiný! Nejen proto, že autoři předložili svou vizi toho, jak to kdysi bude vypadat. Komunikátory (dnešní mobily), warp pohon (kde je mu konec), transportéry (už aby to bylo). Ale třeba i to, jak budou svorně pracovat Američani s Rusy a Japonci na jedné vesmírné lodi. V dobách studené války a 21 let po skončení druhé světové války to byla jistě neuvěřitelná vize…
  • Ale také proto, že svět Star Treku je svět nekonečného vesmíru, kde člověk proplouvá hvězdnými systémy a nikdy neví, nač narazí. Většinou jsou to nejrůznější záhady a dost nebezpečné. A je potřeba jednat! A James Kirk, asi ten nejslavnější kapitán lodi Enterprise, jednal většinou dost neortodoxně :-) Jinak :-)

A tak jsem jako malá ten seriál hltala. Napájela se těmi jinými neznámými světy a tou odvahou, se kterou do nich člověk vstupuje a učí se tam, kde nikde nebyl (a kde nikdy nikdo nebyl a čemu nikdy nikdo nečelil), jednat. Aby přežil. Aby byl šťastný a neříkal si: „Proč, já blbec, radši nezůstal na Zemi??“ :-)

I tento týden byl o vstupu do jiných světů.

  • Dcera nastupovala do čtvrté třídy. Ale je to jiný svět. Nová třídní, nová učebna, nové předměty. A hlavně – známkování! Ale nastupovala tak trochu neortodoxně :-) Věřím, že dojem jsme určitě zanechaly :-)
  • Napsala jsem nové číslo magazínu Aves. Tentokrát je o důvěře. Zdá se to být celkem nezajímavé téma, ale stejně jako otevřenost je podle mě důvěra naprosto zásadní. Bez důvěry není otevřenosti. A bez otevřenosti není štěstí. A to je tutovka. Kdo nevěří sám sobě a své posádce a své lodi a tomu, že svět, který na něj čeká, ho nechce sežrat, ale je tu od toho, abychom ho prozkoumali a zažili na vlastní kůži, ten ať vůbec na tu loď života neleze. Však si o magazín napište, pokud jste ho již nečetli, a seznamte se s tím, jak moc je důvěra důležitá.
  • A tento týden –  v sobotu – jsme také s dcerou vyrazily na takový výlet plný důvěry, na kterém jsme potkaly zase nějakého záhadného pána (jako já kdysi tu trojici v Dhahabu), zjistily spoustu nového a ohromně si ten výlet užily!

Víte, že máme v republice mandloňový sad? Po roce 1989 jsme prý o mandloně málem přišli. Bylo prý výhodnější pěstovat spíš meruňky. Nedávno jsem četla, že ani pro typický hustopečský mandloňový likér není stále ještě dost mandlí. Ale už se na tom prý pracuje. Ano, mluvím o Hustopečích a o hustopečských mandloních, kterých prý kdysi bývalo spousta. Pod rozhlednou nad Hustopečemi již ale rostou další malá mandloňátka…

A právě tam jsme si s dcerou udělaly v sobotu výlet. Cesta na rozhlednu nebyla úplně snadná. Bylo dost vedro a cesta byla tak nějak prapodivně značená. Uhnuly jsme podél naučné stezky mimo hlavní cestu a už jsme se chtěly vracet zpět z kopce dolů (protože cesta nás vedla úplně na druhou stranu od rozhledny), když jsme potkaly prapodivného staršího pána, jak tlačí kolo do kopce (na cestě, po které se s kolem fakt dost blbě jezdí), a ten nás nasměroval zas zpět. Že prý je to kratší než kolem kopce a nahoru nás dovede.

Pána jsme už nezahlédly. Možná zůstal někde u nějaké mandloně. Nic jiného než tráva, stromy a mandloně tam nebylo… ale třeba se vypařil. Kdo ví :-)))

Vidina toho, že se již k rozhledně blížíme byla super:

hustopecska-rozhlednaAno, to všechno jsou mandloně :-) Nahoře jsme se sešli s pár důchodci, kteří přišli nordic walkingem po té cestě kolem kopce. Hůlka se hodila – seklepli pár mandlí a dcerka se nenápadně ochomýtala (Ok, bylo to dost nápadné) kolem nich a to, co na zemi nenašli, pak vzala. Čerstvé mandle jsou moc dobré!!

Hustopeče ale nejsou jen městem mandloní, ale také městem hroznového vína! Lány vinic jsem ještě neviděla (ostatně i v Hustopečích byly moc daleko, jen jsme je zahlédly), nicméně hned pod rozhlednou jsou vinice také. Spousta krásných hroznů. No, pochopila jsem, že na Moravě je nejspíš zvykem, že turisté z vinic hroznová vína neozobávají (by jim nic nezbylo) a tak jsme si je s dcerou jen vyfotily :-)

hustopecska-viniceTedy, bylo to těžké. Sliny se mi sbíhaly. Miluju hroznové víno! Ale tak když jsem viděla, jak na jedné straně cesty krásně hrozny rostly, zatímco na druhé straně to bylo výrazně horší a představila si tu práci, co s tím vinaři asi mají, a jak to potom zpracovávají do vína, tak jsme na ty hrozny jen mlsně koukaly….

Svět mandloní a vinic byl pro nás výrazně jiný svět. A hodně zajímavý. S prapodivným pánem na kole dost záhadný. Ale tento týden mám pocit, že jde o víc než jen o školu, mandle a Star Trek. Že jde o to, vstoupit s důvěrou do toho jiného světa, do kterého zatím spíš jen nahlížím, nebo jsem do něj občas jako nějakým vírem vtažená.

Ale to rozhodnutí, to rozhodnutí nasednout do té lodi a vyplout vědomě ještě nepadlo...

A co Váš týden? Byl v něčem jiný než ostatní týdny? Objevily jste něco nového, záhadného?

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Na cestách, O. JAHODOVÝ RÁJ se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na 36. Jahodový ráj, aneb jak vstoupit do jiného světa? A mandloňový sad!

  1. Pingback: Pokud někdo toužíte po změně, vyražte si do září… | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s