Jak je ze mě už měsíc podnikatel, aneb být radši podnikatel, nebo zaměstnanec??

Udělala jsem pitomost. 

Zaregistrovala jsem si živnostňák na konci srpna se začátkem podnikání na konci srpna.

Paní na živnostňáku se mě ptala: „A fakt to chcete? Nebudete muset na sociálce platit celý měsíc?“ Kroutila jsem hlavou: „Myslím, že ne. Že to mají poměrnou částkou…

Chachá. Nemají.

Ale to mi ani tak nevadí. Tak holt budu mít v důchodu o 1 Kč víc měsíčně! (Čistě teoreticky…). Hlavní je, že jsem mohla dát lidem, kteří si to přáli, k dispozici mou e-knihu Žít je umění milovat (a to teď a tady)! co nejdřív. Tenkrát a tam! A díky nim pak vyrazit i na dzogčhenový retreat do Bratislavy!! Nebýt těchto dvou motivací, asi bych stále ještě dumala, jestli do toho jít…

Ale už jsem vyrazila a už se mi zpět nechce…

Jenže. Od té doby, co jsem si založila živnostňák (a vlastně už dlouho předtím), jen pořád studuju nějaký paragrafy. Obcházím úřady. Tu se registruju a onde se registruju. Na web strkám články, které nikoho nezajímají (třeba obchodní podmínky nebo ochrana osobních údajů). Ale musí tam být.

Nejšílenější úřad, jaký jsem kdy zažila - Mogamma v Káhiře na proslulém Tahríru. (photo credit: VascoPlanet Cairo)

Nejšílenější úřad, jaký jsem kdy zažila – Mogamma v Káhiře na proslulém Tahríru. (photo credit: VascoPlanet Cairo)

A ze všeho nejvíc miluju tu jakousi identifikovanou osobu :-)

Jo, lidi, to budu taky já! Oblíbila jsem si za svých nepodnikatelských let reklamu na FB. A teď, když ji jako podnikatel nepoužívám, mi to chybí. Jenže já bych se musela registrovat na finančáku jako osobna identifikovaná k platbě DPH, protože FB má sídlo v Irsku a DPH já budu muset odvést zde.

Známá mi říkala: „Bože, hlavně se neidentifikuj, zahltěj Tě papírováním. Kašli na FB.“

Před časem jsem zas četla u jiného známého na blogu: „Tak jsem se šel na FÚ zaregistrovat. Paní na mě koukala, co že tam dělám a co že to chci??

A nebyl jediný s podobnými zkušenostmi…

A tak mě potěšilo, když jsem našla článek: „Řekneš to všem?„, kde je krásně popsáno, proč a jak je to s tou registrací jako identifikovaná osoba k platbě DPH. Marta Veselá, jeho autorka, má u sebe na blogu vůbec pár dalších zajímavých článků hlavně o paragrafech, které s takovými aktivitami, jaké mám i já, souvisí.

Musím říct, že třeba o povinnosti se registrovat na ÚOOÚ (či jak se ten úřad vlastně jmenuje, prostě jen samá ÓÓÓÓ a ÚÚÚÚ :-))), jsem se taky dozvěděla až někdy kdo ví kdy a nejlepší jsou ty hlášky na webech: „A musím se tedy registrovat, když dělám to a to?„. „No, já nevím, možná… Ale pro jistotu radši jo, co kdyby…“. I když existuje úžasný portál http://www.jakpodnikat.cz, kde člověk najde spoustu informací, některé informace se k Vám dostanou tak nějak náhodou…

Co se třeba e-mail marketingu týká, všichni Vám budou říkat, jak to dělat. Ale proč jsem ještě nikde nenašla: „Hlavně jdi na úřad!“???

U všeho asi hlavně platí – není důležité, co děláš a jak to děláš, ale jestli jsi někde registrován :-)))) 

work-overload-1301187_1280

Chápu, že když někdo u toho, co dělá, kašle na to, co na to ti druzí a zda jim to pomůže nebo naopak, je potřeba nastavit horu pravidel, zákonů, registrací, úřadů apod.

Ale pak si bohužel (bereme-li v úvahu to, co píšu) zalistuju ve svém oblíbeném Tao-te-tingu a tam se dočtu toto:

Čím více zákazů,
tím chudší je lid.
Čím více ostrého náčiní,
tím větší temno panuje v říši.

Čím více zákonů a příkazů,
tím více zlodějů a lupičů.

(http://probud.se/index.php/cina/676-tao)

Možná by se lidi spíš než poutat zákony a předpisy a doufat, že se vybere víc peněz na daních a že lidi přestanou krást a podvádět atd. atd., měli osvobozovat tak, aby neměli potřebu tohle všechno dělat! Možná by stálo za to se zamyslet nad tím, že přes horu zákonů a pravidel a registrací, se stejně pořád prodává jídlo, které je nezdravé, cigarety, které jsou extra nezdravé a auta, která zabíjejí. Kde je v tom papírování pak nějaký smysl, když to stejně nevede k tomu, aby se tu žilo líp?? Alkohol a cigarety ano a marihuana třeba ne?? Jak říká Dušek – oháníme se bezpečností na silnicích, to je samá helma a bezpečností sedačky, Bože chraň, abys za to neutratil stovky a neměl to na hlavě, když vyrazíš za roh, ale prodáváme auta, která jezdí rychleji, než je povolená rychlost na dálnicích! Hmmm.

A ještě jedno hmm. Slíbila jsem, že tento blog bude letos o tom, co mi dělá radost. Na co bych si tak mohla ohledně podnikání vzpomenout, že mi to dělá radost??

No, tak jistě alespoň ta možnost dělat to, co člověka baví :-) Zatímco jedna má čchi kung studentka (a matka kamarádky mé dcery) šla v sobotu domů pracovat (nahánět pracovní dobu z dob nemoci své dcery) a bylo jí z toho fyzicky zle, já jsem šla domů také pracovat. Využít dne, kdy manžel byl v práci a dcera se skauty na výletě.

Ale já se na práci vysloveně těšila!

Někdy propadám workalkoholismu a musím se krotit. Neustále mám nové nápady, nové směry, kterými se chci vydávat, nové věci, které chci vyzkoušet, abych mohla sdílet s druhými to, co mě baví, co mě oslovuje a co mně pomáhá!! Nebýt podnikání, nemohla bych to dělat stejně svobodně jako teď.

Úřady jsou v tom jen asi mnohem menší překážkou než pro mnohé zaměstnance jho zaměstnavatele, pevné pracovní doby, přikázaných dovolených, zamračených obličejů, když žádáte o neschopenku nebo OČR při nemoci dítěte atd. atd…. 

A tak si přihřeju svou podnikatelskou polívčičku a pošlu Vás směrem k tomu, po čem volám. Směrem, který mně osobně pomáhá nejednat způsobem, kterým jen ubližuju sama sobě (případně nevědomky a nechtíc i lidem kolem mě). 

Běžte, stáhněte si můj ebook zdarma, kupte si mou elektronickou knížku, čtěte, nasávejte cestu, jak žít způsobem, ke kterému člověk nepotřebuje vnější zákony a který je paradoxně tím jediným způsobem, jak se podřídit těm opravdu užitečným zákonů – zákonům, které tady na světě fungují už od začátku! Každý z nás to totiž potřebujeme jako sůl! 

Ebook zdarma najdete TADY.

E-knihu za nějaký ten peníz zase TADY.

Uděláte mi radost. A já zas udělám snad radost Vám :-)

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice ŽÍT JE UMĚNÍ MILOVAT se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Jak je ze mě už měsíc podnikatel, aneb být radši podnikatel, nebo zaměstnanec??

  1. mischka napsal:

    Já teda jsem taky „identifikovaná osoba“, jelikož naopak já platím provizi zahraničním serverům a z toho tady musím odvést DPH (i když je to 21% z 0,60 USD třeba). Musím říct, že jsem si na to zvykla a ten vopruz už mi nezabere víc než 10 minut, než vyplním přiznání k DPH a elektronicky ho podám a jelikož nemám datovou schránku ani el. podpis, tak holt ještě musím po někom poslat nebo sama odnést na FÚ ten slint, co se tam musí doručit. Ale není to taková hrůza, jak to na první pohled vypadá :-)

    • avespasseri napsal:

      Díky za ujištění, že to zas tak strašný není :-) Říkala jsem si, že 1x měsíčně se stavit na FÚ (mám to víc při cestě do své zaměstnanecké práce než na poštu) a zaplatit pár korun nebude zas taková námaha. Jen mi to přijde kvůlivá pár korunám trochu zbytečné papírování – pro mě a nemluvě pro ten úřad, který je už tak papíry zavalený. Jestli by to nestačilo ročně všechno naráz…

      • mischka napsal:

        Jo, to mozek nebere. Například nechápu, proč tohle nemá nějaký „práh“, od kterého je člověk povinen to dělat. Například třeba jako při nákupech ze zahraničí je hranice 25 USD pro povinnost platit DPH. Ať mi nikdo neříká, že moje DPH ve výši 3,- Kč/měsíčně ten Bábův státní rozpočet vytrhne…

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s