41. Jahodový ráj, aneb když musím, tak tedy musím…

Říkala jsem si ještě minulý týden, že celý měsíc se asi poveze na vlně vzdoru. Pomalu jsem už vytahovala tužku a papír, že začnu sepisovat nový magazín Aves už teď! Téma vzdoru je totiž velmi důležité a nejspíš by v magazínu (a budoucí knize) nemělo chybět. Ukazuje se ale, že to s tím vzdorem jakožte novým tématem magazínu Aves možná nebude až tak pravda?? :-)

Spíš mám dojem, že to sice nějak drhne, ale nakonec si v tom užívám… 

(photo credit: Michael Stern)

(photo credit: Michael Stern)

  • v úterý se mi nechtělo jít učit orlí čchi kung! Normálka fakt ne. Ještě se mi to nestalo. Po cca 3 letech až teď. Nicméně na místě jsem zjistila, že funguju a reaguju nějak jinak než obvykle a že mě to učení neuvěřitelně baví. Odcházela jsem s úsměvem na rtech. Možná také proto, že pak následoval dzogčhen a to já mám moc ráda. Už dlouho jsem se pak večer necítila zas tak velmi dobře… blaženost hadr :-)
  • fakt, že jsem si kvůli své elektronické knížce, založila živnosťnák, znamenal, že můj blog už nebude moci být tak anonymní jak původně. Každý podnikatel MUSÍ mít na stránkách kontaktní info včetně adresy a IČ. Prostor pro vzdor? No, vytěsňovala jsem tu informaci, ačkoliv jsem se k ní náhodu před časem dostala z jedněch super stránek (www.agendasnadhledem.cz). Pak jsem ale dostala email od Zdenky. Že prý je můj blog zajímavý, že se zajímá o čchi kung, ale že na ni ta anonymita nepůsobí dobře. Tak jo. Však mě to již párkrát napadlo, že by to chtělo. Nejen že je to třeba. A tak konečně slyším a už to tam mám :-) Takže koho kdy zajímalo, kdo se skrývá za tím tajuplným pseudonymem, má příležitost – Kdo jsem a proč Aves Passeri?
  • má elektronická knížka. V srpnu se jí dařilo velmi dobře. V září hůř. A ačkoliv by člověk neměl být připoutaný k výsledkům, není to tak úplně lehké :-) Dosud jsem nebyla blogerka, která by své blogerské nadšení odvozovala od počtu návštěvníků a komentářů a vyhrožovala, že s tím skončím, když to nikoho nezajímá :-) Ano, jsem ta blogerka, která prostě píše s čirého vnitřního popudu a fakt neřeším, že nemám o čem psát, nebo mám a nechce se mi. A já doufala, že po vydání budu mít od své knížky klid…
  • no, nebudu :-) Jako by mě nutila pořád v ní listovat a hledat v ní  způsob, jak se k ní vztahovat. Opravdu využít její moc k tomu, aby mnou  pohnula právě tím směrem, kterým chci já sama dál jít :-)  Pochopit to a pomoc v tom pak i dalším jejím čtenářům.  Odběratelé magazínu Aves a čtenáři ebooku již ostatně jednu mou snahu zaznamenali :-) A mám mnohem víc nápadů, protože ta knížka nechce jen tak sedět někde v koutě (někde stažená nebo vytištěná). Je potřeba s ní pracovat, používat jí. Jen tak z ní člověk získá maximum. Když už si dnes někdo nějakou knihu koupí, má ve zvyku ji po přečtení někam odložit. Ale tahle knížka taková být nechce…
  • a tak místo vzdoru jsem jí nakonec ušila nový kabátek. Protože právě tak, jak ji teď vidíte na obrázku (v pravém sloupci), ji já sama již dlouho vnímám. Jako ten záchranný kruh. Přijde mi, že tahle obálka mnohem lépe symbolizuje to, čím ta kniha je. Je hravá, je pozitivní, ačkoliv máme všeho až nad hlavu. A právě to se snaží předávat. A právě v tom je pro nás tím záchranným kruhem. Ti z Vás, kdo si již knížku koupili, se již brzy budete moci těšit na její aktualizovanou verzi s novou obálkou :-)
  • A vůbec jsem si s blogem zase trochu pohrála :-) Konečně jsem upravila pravý sloupec, do kterého jsem předtím prozatímně nahňácala vše, co kdysi bylo v patičce webu, kterou jsem před časem předělávala. A zas se naučila něco nového ohledně HTML :-) No a pak jsem zjednodušila menu. Tak Liannin článek jsem si vzala trochu k srdci :-))) Zrovna nějak padl do povšechné potřeby pár věcí trochu překopat :-)) Jak se Vám to teď líbí??

A tak pokud mám říct, co mi tento týden dělalo radost, tak to byl (podle článků) opět čchi kung. Zrovna tento týden jsem totiž psala o tom, jak se to vlastně vůbec stalo, že se čchi kung stylu Orel v hnízdě vůbec v Brně cvičí, a jak velkou radost mi dělala všechna ta podpora od kamarádek v počátcích našeho cvičení v Židenicích. Letos se to konečně líp rozjelo. Asi je potřeba prostě vydržet. Však se říká, že kdo si počká, protože věří tomu, co nabízí, ten se dočká…

Pak youtuberské počiny mé dcery – viz článek o jejím videu. Přijde mi, že vyrazila tou nejméně problematickou youtuberskou cestou. A sama říkala, že vlogy o tom, kdo co má na sobě a co dělá, točit nebude, protože ji nebaví se na ně ani koukat. Ufff. Ještě že to moje téměř desetileté dítě není úplně normální a radši si hraje pořád s petšopáky…

No a samozřejmě v hubnutí jedu stále dál. Nevzdoruju natolik, abych to vzdala.

A tak možná bude říjnovým tématem magazínu Aves – nevzdávejte to a hledejte cesty, kudy jít bez odporu??

A jaký byl ten Váš týden? Šlo vše hladce, nebo jste museli někde víc přitlačit, nebo překážku obejít? Nacházeli jste při tom nová zákoutí, která Vás bavila, nebo to byl spíš opruz? A co Vám udělalo největší radost??

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na 41. Jahodový ráj, aneb když musím, tak tedy musím…

  1. Andrea V. napsal:

    Já ti moc děkuju za odkaz :) Potěší mě, když ty moje plácaniny někomu pomohou :)

    • avespasseri napsal:

      Nemáš zač :-) Nakoplo mě to znovu si s tím pohrát :-) Jinak, jak vidíš, barvičky mám ráda :-) Ale tak decentně :-))) Navíc blbne sticky post, tak jsem si holt musela pomoct sama :-))

  2. Pingback: Říjen – houby klid. | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s