Vzhledem k tomu, že tuto otázku dostávám docela často – ať již prostřednictvím mailu, nebo osobně – rozhodla jsem se k tomu něco napsat :-)
Ovšem hlavně proto, protože jsem včera podobný dotaz dostala, ale emailová adresa odesílatele byla nejspíš zadána špatně. Má odpověď tak nemůže dorazit normální cestou…
Ideální je začít od začátku. Už jen z toho důvodu, že během prvních třech lekcí si osaháte základní pilíře čchi kungu ve stylu Orel v hnízdě. Pohyby, postoje i práci s myslí. Uděláte si rámcovou představu o tom, co Vás vlastně čeká.
Ale to je jen takový můj bonus pro Vás. Pokud první 3 hodiny propásnete, nic závažného se neděje. Těch pár pohybů, které se na začátku studenti učí, se postupně doučíte i Vy a zbytek se opakuje dostatečně často na to, abyste se s tím seznámili.
Obvykle se tedy nebráním tomu, aby lidé naskočili do kurzu během první poloviny (cca 8 lekcí). Po druhé polovině spíš doporučuji počkat na další pololetí.
Ale je to individuální. Jsou lidé, kteří nejsou tak pohybově nadaní a trvá jim delší dobu, než se cítí v pohybech dostatečně jistí. Pro ně je ideální začít od počátku a chodit pravidelně, aby měli dost prostoru věnovat se poznávání svého těla a toho, jak funguje. Aby měli dost prostoru se pohyby naučit do takové míry, aby se v nich postupně dokázali víc a víc uvolnit. Právě uvolnění je totiž velmi důležité!
Na druhou stranu jsou lidé, kteří pohybově nadaní jsou, navíc třeba v minulosti dělali jiný druh čchi kungu nebo tai či a práce s myslí je jim už blízká.Těm pak stačí pár hodin a případně víkendový seminář a mohou rovnou přejít do kurzu pro pokročilé :-) Máme v Brně pár takových případů :-)
A pak jsou také lidé, kteří začnou chodit ke konci kurzu, zjistí, že jim to dělá dobře, a prostě přijdou v dalším pololetí od začátku. Protože neustále je co pilovat :-)) I já sama – a to se považuji za pohybově nadanou bývalou tanečnici a sportovkyni – neustále objevuji nové a nové zákoutí pohybů a občas u mě náš hlavní instruktor Pavel Simon vysledoval i nějakou tu drobnou chybu :-)) Ne všechno člověk postřehne již na počátku a spousta věcí mu unikne :-)
Celkově ze všeho nejdůležitější je cvičit pravidelně. Čím pravidelněji, tím lépe a tím spíš si všimnete větších pokroků :-) Kdy začnete, je vlastně jedno :-)) Hlavní je prostě začít :-) A aby bylo v kurzu volné místo. V Kohoutovicích už mám toto pololetí (zima 2016) plno, ale v Židenicích by se místo našlo :-) Viz stránka KDE A KDY CVIČÍME.
Pingback: 42. Jahodový ráj, aneb vzteklý týden. | Žít je umění – ENjoy!