Výpisky z ticha – tibetská kniha o životě a smrti (2. díl)

1. díl najdete ZDE.

  • naše pravá přirozenost není nic neobyčejného. To náš „obyčejný“ svět je fantasticky složitý
  • kořenem utrpení je nevědomost. Kořenem nevědomosti je rozptýlení
  • dar naučit se meditovat je největším darem, který můžete v tomto životě obdarovat sebe sama. Neboť jedině meditací můžete podniknout cestu za odhalením své pravé přirozenosti, a tak najít stabilitu a důvěru kterou budete potřebovat, abyste dobře žili a zemřeli
  • meditace je cvičení míru, praxe neútočení a skutečné odzbrojení; přijímat vše s otevřenou velkorysostí (neomezený teplý a příjemný prostor); rozpouští nelaskavost a zlobu v sobě
  • nechte spočinout v přirozeném velkém míru tuto vyčerpanou mysl, ubíjenou k beznaději karmou a neurotickými myšlenkami jako nelítostnou zuřivostí dorážejících vln v nekonečném oceánu sansáry
  • minulé životy – nepamatujeme si ani, co jsme dělali minulé pondělí!
  • jaký máte důkaz pro to, že posmrtný život neexistuje?? (než byla objevena Amerika, nevěděli jsme, že existuje)
  • reinkarnace je dána kontinuitou mysli – prostě nemůže zmizet. Vědomí nemůže vzniknout z ničeho. Bez momentu vědomí, které mu předcházelo, nemůže vzniknout. A la kontinuita integrace a dezintegrace částic.
  • vědomí podléhá změnám, je-li vystaveno jiným podmínkám a okolnostem
  • stav vědomí je spojen s fyzickým stavem
  • karma není ani fatalistická, ani předurčená. Je tvořivá. Tvoří jako umělec. Vše je možno použít k rozvoji. A je možné se od ní očistit. 
  • cokoliv se nám děje, odráží naši karmu. Nepohlížíme na to jako na utrpení, trest či selhání, nevyčítáme si to. Je to završení naší karmy (hurá).
  • ve skutcích činech i myšlenkách máme volbu! Zvolíme-li si správnou cestu, můžeme učinit konec utrpení a pomoci buddhovské přirozenosti k projevení – naše strasti jinak budou pokračovat i spoustu dalších životů
  • bardo= různé stavy mysli (usínání je podobné bardu umírání, snění je podobné bardu vznikání)
  • je těžké uvědomovat si v bardech vědomí. Ještě těžší než při usínání
  • jak reagujeme na těžkosti nyní naznačuje, jak budeme reagovat tam
  • věda – pochyby jako cíl poznání. Vědci= pochybovači, kteří slouží vládci sansáry. Slouží mu hejno „odborníků„, kteří nás učí destruktivní formě pochyb, jež v nás neponechává nic, čemu bychom věřili, v co bychom doufali, a nic, podle čeho bychom žili. Ne svobodomyslné a ušlechtilé pochybnosti, které učí Buddha
  • vypustit na pochyby pochybnosti
  • dokud ego neodmaskujeme, pokračuje jako politik ve svých falešných slibech, jako advokát vymýšlí důmyslné lži a obhajoby, jako žvanivý hostitel udržuje prázdný rozhovor, který fakticky nic neříká
  • bez poznání přirozenosti mysli ale nemáme jinou alternativu než znovu a znovu přistupovat na jeho požadavky se stejnou sebenenávistí, se kterou sahá alkoholik po sklenici, i když ví, že ho zničí, či narkoman po droze, i když ví, že po vzletu zas bude vyčerpaný a zoufalý
  • neznamená to, že je nějaké ego a že buddhisté ho odstranili. Ego nikdy neexistovalo.
  • účelem života je dosáhnout jednoty se svou přirozeností a uskutečnit své pravé bytí
  • mistr je schopen otevřít naše srdce a ukázat nám přirozenost (vděčnost)
  • tento důvěrný vztah se mění v zrcadlo vztahu k životu vůbec
  • všichni buddhové jsou tu od toho, aby nám pomáhali. Stačí jen požádat (o soucit, očistu a léčbu, pochopení smyslu strastí, o mír jasnosti, pokoje a rozlišování Ega a moudrého hlasu v nás, o uvědomění přirozenosti mysli). Bod obratu narkomana sansáry= přiznat, že jsme na tom bídně, že jsme narkomani a že potřebujeme pomoc.
  • Přenesení mysli je důležité v životě i smrti – když dokážeme ve smrti spojit mysl s moudrou myslí mistra a zemřít v tomto míru, vše bude OK.
  • poklad rigpy – důvěra, spokojenost, otevření, vážnost, síla, hluboká pohoda, jistota
  • jestliže všechny škody, strachy a útrapy ve světě vzcházejí ze lpění na sobě, k čemu je mi pak takový zlý duch?? 
  • soucitné praktikování rozpouští ego
  • lpění na sobě vytváří sebelásku, která vytváří zas zakořeněnou averzi ke škodě a strasti (ale ty nejsou objektivní skutečností, jen naší averzí k nim) – a tím naplňuje život úzkostí a strachem.
  • Co je zájem našeho Ega a co naším vlastním zájmem?
  • meditovat o soucitu – kdykoliv něco vidíme, co námi pohne, nebát se otevřít srdce. Kdokoliv nám svým utrpením poskytne příležitost vyvolat v sobě soucit, dá Vám jeden z největších darů, protože umožní rozvinout to, co potřebujeme nejvíce

Knihu jsem nestihla přečíst celou. Výpisky jsou většinou z části věnované životu. Popisy jednotlivých bard, spojených s umíráním a znovuzrozením, jsem jen prolétla, protože mě zajímalo, jak moc se shodují s tím málem, co jsme pochytila z regresivních hypnóz, které prováděla Dolores Canon. Sogjal Rinpočhe sám srovnával tibetský přístup a ten alternativnější západní (Moody apod.) a viděl tam spojitost.

Velmi zajímavě zněli i popisy toho, jak přistupovat k umírajícím (společnost Rigpa se právě tímto po vzoru S. Rinpočheho zabývá). Musím říct, že když jsem těmito částmi listovala, říkala jsem si, jak je velmi důležité dbát na to, aby naši blízcí neumírali sami někde v léčebně…

Zaujal Vás některých z bodů, které jsem v článku vyjmenovala?? Přijde Vám divný? Zajímavý? Pravdivý? Praštěný? 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Mysl se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s