Dostala jsem od jednoho z účastníků mého zbrusu nového projektu – online minikurzu Mimoňská cesta – mail – prý nejlepší nádraží mají v Mimoni :-)
Náš druhý vlak vypravuji už zítra, tak omývám okna, kontroluji, jestli zas někde něco nechybí (jajaj, tak stává se no :-)) a přidávám v jídelňáku pár dalších výživných ingrediencí, abychom všichni řádně občerstvení dorazili za měsíc do cíle!
Jako obligátně se cesty účastním i já a to nejen, abych kontrolovala, zda vše dobře funguje. Ale prostě proto, že i já se učím :-) Jsem sice autorka, ale jak v kurzu zdůrazňuji – jeho smyslem není narvat do hlavy další informace, ale naučit se vnímat svět jinak a jinak reagovat! Informace mám, podložené roky zkušeností a čtení, a ráda je předám dál. Ale dokonalá tedy fakt nejsem a praxe se vždycky hodí! :-)
A ráda k ní přizvu i další lidi, kteří se chtějí přidat! :-) Přihlášky do 2. běhu přijímám do 30.11. do půlnoci ZDE! (No, možná se tam proderete 1.12. dopoledne než odejde 1. mail. A pak zase až v lednu… ale přijdete o adventní a vánoční speciál…)
A jak to tedy při té první jízdě vypadalo?
- Skupinka nebyla moc velká (35 lidí včetně mě). Kurz jsem vyhlašovala narychlo a spousta účastníků se rekrutovala z čtenářů Magazínu Aves a čtenářů mé e-knihy Žít je umění milovat. Ostatně právě má e-kniha byla pro kurz inspirací a tento kurz slouží jako asi nejlepší způsob, na který jsem dosud přišla, jak čtenářům pomoci najít si ke knize cestu a používat ji ve svém životě tak, jak to dělám já.
- Půlka vydržela až do konce, což mě napůl těší a napůl mrzí :-) Uvidíme, jak to bude probíhat podruhé, protože zásadní pokles nastal po tom blbém kiksu hned na začátku :-( To je tak, když kurz ještě před spuštěním předěláváte. Měnila jsem článek, na který odkazuji v 1. mailu, a z toho důvodu jsem vymazala z 1. mailu i heslo. Pár článků na mém blogu je totiž zaheslovaných. Neuvědomila jsem si však, že článek v 2. mailu je také zaheslovaný a účastníci k němu najednou nemají přístup! :-( Ajajaj. To není dobré. Řekla bych, že hodně lidí si řeklo, že jestli to tak půjde dál…
- Šlo to tak dál. Ve 3. mailu se mi podařilo dát do odkazu špatný link :-(
- Ale jak jsem pak psala – základní lekcí 1. kurzu bylo pro mě nejspíš zjištění, že se můžete snažit jak chcete, stokrát všechno kontrolovat, ale svět prostě ve svých rukách nemáte! Tak jsem zvědavá, jaká bude lekce toho 2. běhu :-)
- Pak již ale vše probíhalo Ok. Pár poklesů ještě nastalo, těžko říci proč. Třeba mě ještě osvítí :-) Ale zdá se mi, že mají souvislost asi s největším kamenem úrazu na této mimoňské cestě, skrz který se člověk špatně prokousává :-)
- Několik účastníků se již přihlásilo do 2. běhu!! A to mě těší nejvíc! To jsou totiž ti, kteří našli v minikurzu smysl a rozhodli se nechat ho na sebe působit i další měsíc! A to je přesně to, co je na mimoňské cestě nutné dělat, pokud si z ní chce člověk odnést to, co nabízí! A totéž platí i u e-knihy Žít je umění milovat. Lovit informace a hledat je správné, bez toho bychom stáli na místě. Ale zůstat jen u toho, honit se za novými a novými informacemi? To bychom se jen točili v kruhu a honili se za vlastním ocasem… :-)
- Na konci jsem účastníky poprosila o vyplnění dotazníku a dostaly se ke mě zatím 3 odpovědi. Kurz jim přišel užitečný (většinou), jen 3 díly neoznačili za zajímavé, informace z 5 dílů pro ně byly nové a všem kurz pomáhal připomínat si jednotlivé kroky na cestě i v každodenním životě. To je pro mě velmi cenná informace :-)
- Co se týká osobního přínosu kurzu – v jednom případě se opravdu podařilo rozpustit trápení a deprese účastníka kurzu. To jsem moc ráda! A přispělo k tomu právě hlavní poselství, které kurz nese!
- Jinak lidé oceňovali fakt, že kurz jim pomohl prostřednictvím některých témat lépe pochopit knihu Žít je umění milovat (což byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem kurz vůbec připravila) a uvědomit si hodnotu symbolického a neduálního vnímání.
Za zpětné vazby všem moc děkuji! Jsou pro mě velmi cenné!
A tak vzhůru do druhého kola!
Pingback: 48. Jahodový ráj, aneb oslavujeme! | Žít je umění – ENjoy!