Když dostanete strach, zamiřte hlouběji…

Projekt 5 pokladů v Jahodovém ráji (47. Když hledáme poklad v truhle  u obchoďáku)

Strach má mnoho tváří.

Obvykle funguje jako takové kouzlo, kterým černokněžník zkamení ty, kteří se odvažují vyrvat mu to, co si vzal.

Obvykle strach také považujeme za STOPKU na té cestě, po které jdeme. Varování.

A možná bychom se měli OPRAVDU zastavit. Ale proto, abychom si ujasnili, co vlastně chceme, čeho se tak bojíme a do jaké míry je ten strach oprávněný!

strach-tvar-5-pokadu

Kdy je strach oprávněný?

To jistě není třeba příliš rozebírat. Měli bychom se bát jít temnou uličkou v nebezpečné čtvrti, když jsme slabí, neozbrojení a neumíme se rvát. Měli bychom se bát skočit z lodě do oceánu, když neumíme plavat a kolem není nikdo, kdo by nás případně vytáhl. Měli bychom se zcela jistě bát, když jsou kolem jedovatí hadi a my nemáme po ruce sérum.

Jak vidíte, strach nás ochraňuje tam, kde jsme ohroženi na životě nebo na zdraví. Ten obranný mechanismus funguje – řekněme naštěstí – naprosto dokonale! To ohrožení ale není dáno pouze vnějšími podmínkami. Vidíte to?

To ohrožení je do značné míry dáno i našimi vlastními schopnostmi!

Stačí se naučit nějaké to bojové umění, nebo plavat (a ujistit se, že v okolí nejsou žraloci apod.). Takže pokud se nechceme nechat v životě spoutat strachem, tím prvním krokem je budovat sílu a schopnosti! 

vlnky

A pak jsou tady ty iluzorní stíny, kterých se děsíme naprosto zbytečně!

Víte jaký je rozdíl mezi strachem a vzrušením? Na energetické úrovni vůbec žádný! Však si toho někdy zkuste všimnout! To, zda propadneme strachu, nebo se povezeme na zvýšené hladině adrenalinu závisí jen a jen na naší hlavě! Na tom, jak moc sami sobě věříme! Zda si v dané situaci řekneme: „To dám.„, nebo „To nedám.“

Tím druhým krokem, jak do svého života vnést mnohem víc svobody, kterou nám strach bere, je začít budovat důvěru! V sama sebe. V okolnosti. V druhé lidi. Díky tomu se rozlomí ona pomyslná druhá obruč, která Vás poutá, a brání Vám žít naplno a tedy spokojeně. Ta skutečná svoboda, ono „budu dělat to, co vnímám jako správné, ať si kdo chce říká, co chce“ umí být totiž pěkně děsivá! Skutečná svoboda totiž znamená, že musíte odhodit všechno, po čem toužíte, a postavit se tváří v tvář všemu, co Vás děsí. Vnitřní zábrany nás totiž pomalu rozežírají zevnitř…

iluze-krokodyla

A pak jsou tu ti řachtající kostlivci ve skříni!

Třetím krokem, bez kterého se NIKDY nepohneme dál k tomu OPRAVDOVÉMU ŠTĚSTÍ je otevření té skříně! Tam se skrývá vše to, před čím utíkáme. Co nechceme vidět. Čeho se děsíme natolik, že jsme to zahrabali hodně hluboko. Neměli jsme tenkrát totiž dost síly, dost odvahy, dost důvěry v sebe sama, ale ani v Život sám, ani dost schopností, abychom se nenechali hluboce zranit!

Pořád krvácíme, ale ránu jsme omotali obvazem, překryli oblečením a umně se vyhýbáme jakémukoliv dotyku té rány. A tak se náš život netočí kolem toho, jak opravdově a naplno ho prožíváme a jak moc sama sebe do života vkládáme, ale naopak kolem toho, jak se před životem kvůli svému zranění co nejlépe ochránit.

Ale to nikam nevede, že ne???

brana-zavrena

Jak tedy dál?? Jak se se strachem vypořádat?

Jak bylo řečeno v nadpisu. Je potřeba jít hlouběji. Nezapomínat na krok č. 1 a krok č. 2, tj. budovat schopnosti a důvěru. (Jak? I k tomu v dalších článcích dojdeme). Protože pak se můžeme podívat hlouběji…

  • Naučit se vnímat symboliku. Věřte mi, když zahlédnete smysl dění, ten velký strach povolí! Budete vědět, že v tom nejste sami. Že Život to takhle na Vás navlékl (protože jste si to právě kvůli vlastnímu uzdravení v hloubi duše přáli) a nenechá Vás v tom :-)
  • Neutíkat. Odkrývat své strachy vrstvu po vrstvě, jako kdybyste zvolna odvazovali fáč. Komunikovat o nich. Jen tak mají možnost se ty rány začít hojit!

Když se ponoříte hlouběji, najdete tam to nezničitelné. A v tom okamžiku objevíte ten stav „není čeho se bát. Protože najdete to jádro, o které se dokážete v sobě opřít!

Ale objevit toto jádro vyžaduje něco, co je pro mnoho lidí nemyslitelné!

Musíme nejdřív stokrát, dvěstěkrát, tisíckrát padnout. Jak říká jedna buddhistická mniška Pema Chodron „to nezničitelné v nás může být nalezeno jen do té míry, do jaké jsme ochotní se znovu a znovu vystavovat sebezničení„. Stejně jako ta balerína snažící se udělat 32 piruet v Labutím jezeře, i my musíme trénovat.

Ten skutečný poklad totiž opravdu nenajdeme jen tak někde u obchoďáku. Pokud o něj fakt stojíme, musíme vzít lopatu a začít na tom opravdu makat! A nečekat, že to bude procházka růžovým sadem!

Troufnete si na něco takového?? Z čeho máte strach? A nemáte teď větší strach právě ze strachu samotného? :-) 


Pokud Vás toto téma zajímá, víc se můžete dočíst v pár článcích a jinde:


článek patří do projektu 5 pokladů v Jahodovém ráji, série VODA

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Strach se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s