Když zjistíte, že je Vám dobře (aneb mé první setkání s orlím čchi kungem)

Už je to více jak 8 let. V Brně a okolí se čchi kung ve stylu Orel v hnízdě ještě necvičil. Nejblíž byla nejspíš Praha. Ale já to prostě chtěla vyzkoušet… 

Když jsem ještě žila v Nymburce, zkoušela jsem čchi kungová cvičení na 5 elementů. Dodnes mě čínský úhel pohledu na 5 elementů fascinuje a tento rok jsem si z 5 elementů dokonce udělala blogový projekt 5 pokladů. 5 elementů je komplexní úhel pohledu na energetický základ existence a dá se s ním úžasně fyzicky i psychicky pracovat!

Když jsem se již těhotná stěhovala do Brna, našla jsem si skupinku, která cvičila jakési jiné čchi kungové cvičení. Objednala jsem si také z USA video s čchi kungovým cvičením 5 zvířat (5 elementů je i zde). Ale pořád tomu něco chybělo. Cesta a kontakt. Chyběl mi ten pocit, že neustrnu pouze u nějakého pohybového cvičení. Chtěla jsem nějakou vizi toho, že jde o cestu, na které se díky někomu mohu posunovat dál tam, kam já sama budu svobodně a spontánně chtít jít…  

darek-hvezda

Stránky Orla v hnízdě jsem znala. Věděla jsem, že právě tohle nabízejí. A věděla jsem, že párkrát do roka pořádají víkendové semináře. Jenže až za Plzní!

Koupila jsem si knížku a cvičila podle ní. Ale to mi nestačilo. Když byly dcerce téměř 2 roky, rozhodla jsem se nakonec vyzkoušet víkendový seminář . V září roku 2008 jsem se vydala vlakem do Prahy a odtamtud společně s dalšími orlíky autem do Vidžína

Nikdy jsem nebyla dvakrát společenský typ. Nemám sice problém se seznamovat, jsem smíšek a koneckonců i bývalá průvodkyně. V podstatě se ráda bavím snad téměř s kýmkoliv. Jsem takový ten naslouchací, chápací typ. Ale zároveň mi vyhovuje být sama. Velmi zřídka se mi stává, že bych se ocitla někde, kde bych měla ten zvláštní dojem, že tam patřím. Že lidi, se kterými se setkávám, jsou má krevní skupina. Že to nejsou jen lidé, které chápu já, ale kteří by mohli pochopit i oni mě…

Už v autě s orlíky mi bylo fajn. S holčinou, se kterou jsem tenkrát jela na svůj první seminář, vnímám pořád ten prapodivný pocit – jo, to je ta, co si mě pamatuje tenkrát. Protože každý, kdo Orla v hnízdě dělá delší dobu, se promění. Zklidní. Minimálně. A ti, co Vás zblízka zaregistrovali na Vašem prvním semináři a vídají Vás jen jednou za čas, jsou ti, kteří jsou svědky a připomínkou toho, jací jste byli a jací jste teď.

Vidžín svými prostory vždycky působil jako taková rodinná záležitost. Rodina, která se o penzión U Jakuba starala. Rodina, která vařila vynikající vegetariánskou stravu (to pan kuchař mě naučil jíst špenát, žampiony nebo fazolky a jak jsem si šmakovala). Útulná jídelna. Sdílené záchody a koupelny (většinou) a ubytování, kde bylo všechno slyšet, že náš anglický mistr vždycky na začátku semináře připomínal, že nemáme dupat jako sloni a že páry mají brát v noci potaz, že je všechno slyšet :-) Tohle rodinné vnímání mi asi při mém prvním semináři zalezlo pod kůži… 

vidzin

Starý kostel vedle penzionu U Jakuba.

Ještě mnohokrát jsem se do Vidžína od svého prvního pobytu vrátila. Pokaždé jsem přijížděla unavená a zavalená vnitřními problémy. A pokaždé jsem se vracela nabitá energií a uklidněná. Vidžín byl pro mě vždycky víkendem, na který jsem se těšila a ze kterého jsem čerpala na další týdny.

Už tenkrát jsem kupodivu měla dojem, že bych Orla jednou chtěla sama učit (možná učitelská deformace, učím angličtinu). A stále vzpomínám na závěrečná slova našeho mistra, že skupinka začátečníků byla velmi šikovná a že je mezi ní možná další budoucí instruktor. Jako by mi můj dojem potvrdil a tímhle směrem mě postrčil. Ale pár let to ještě trvalo, než jsem si udělala instruktorský kurz a o cca rok později i instruktorskou zkoušku. Protože Pavel Simon si mě v Brně přál jako svou asistentku –  nakonec se totiž rozhodl,  že tady tedy kurzy povede on sám. Když se k tomu nikdo jiný nemá :-)  Jo, někdy Vás musí někdo na té cestě popostrčit…

Dnes už se bohužel do Vidžína – do toho pro mě magického místa nejezdí. Cvičení se přesunulo blíž k Brnu – do Svratky na Vysočině. Prostředí je víc hotelové a i u stolů se sedí po menších skupinách než kdysi ve Vidžíně. Pospolitost onoho večerního barování  a ten duch tam ale, řekla bych, stále zůstává. A lesnaté okolí je pořád super místem pro procházky.

Fotografie0298

A procházky v okolí Svratky mohou být dost zábavné…

Dnes už na seminář ani obvykle nejezdím čerpat energii a zklidňovat se a v tomto ohledu na mě už semináře tak silně nepůsobí. Ale na každý z nich se těším, protože se ráda vidím se starými známými. A protože každý seminář mi otevře nějaké vnitřní téma, které se díky meditacím a cvičením různých orlích praxí dobře zpracovává. Je to pravidelný (jezdím 3x do roka) intenzivní návrat k sobě a ten vždycky přináší silné impulzy.

Proč jsem si právě dnes na seminář vzpomněla a rozhodla jsem se o něm psát?? No, hlavně proto, že další seminář je už příští týden (od 17.2.) a já se na něj velmi těším! Je to takové to těšení, kdy víte, že to pro Vás bude důležitý víkend a že jeho impulz ve svém životě právě potřebujete.

Nevím, jestli je ještě ve Svratce na tento víkend volné místo. Možná ani ne. Když se člověk nepřihlásí včas, často má smůlu.  Ale na nových orlích stránkách – orevhnizde.cz – můžete najít další termíny a případně si víkendovku sami vyzkoušet. Účastníci se tam dělí do skupin podle pokročilosti a i úplní začátečníci mají tu svoji :-) Na stránkách si můžete i přečíst  něco o mistrovi Ješe Gyatso, který do Čech jezdí několikrát do roka. A můžete si tam něco přečíst také o našem hlavním instruktorovi Pavlovi Simonovi, který se od mistra před 20 lety začal učit v Anglii a od té doby ho sem vozívá.

A pokud jste z Brna a okolí, přímo Pavel Simon teď zas jezdívá z Františkových Lázní, kde žije s rodinou, do Brna za prací a za svou pokročilou skupinkou Orlů, kteří tu s ním cvičí čchi kung tohoto stylu už 4. rokem! Kurzy pro pokročilé s ním vedu i já a kurzy pro začátečníky dnes už učím pouze já. A ačkoliv jsme před 14 dny tyto kurzy začali, stále ještě se najde jak v Kohoutovicích, tak v Židenicích (bližší info o kurzech ZDE) volné místečko.

Ale moc neváhejte, protože do rozjetého vlaku se hůř naskakuje, čím dál je… a z toho důvodu obvykle doporučuji do něj naskakovat tak maximálně do 5. týdne od začátku… 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Čchi kung se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Když zjistíte, že je Vám dobře (aneb mé první setkání s orlím čchi kungem)

  1. Pingback: Startovat – jedéééém…. | Žít je umění – ENjoy!

  2. Pingback: Je umění být spontánní… | Žít je umění – ENjoy!

  3. Pingback: Žít je umění – ENjoy!

  4. Pingback: V únoru zakotvit, zamilovat se a vyplout. Neduálně. | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s