Jděte tou nejkratší a nejjednodušší cestou za spokojeností …

Projekt 5 pokladů v Jahodovém ráji (7. Ti bloudi…)

Jen si to představte. Jste nespokojení, otrávení, hmatatelně vnímáte, že Vám něco chybí. To není tak těžké si představit, že? Známe to všichni – někdo tak prožívá většinu dne, někdo třeba jen pár chvil, kdy se „to cosi, co nám chybí“ vyplaví na povrch. Někdy čím víc nám to chybí (a čím víc si myslíme, že nemáme šanci), tím hlouběji je to v nás potlačené.  No a místo, abyste šli to nejkratší a nejjednodušší cestou za tím, co Vás uspokojí, vezmete to oklikou…

Přesně takhle hloupě ale bohužel většinou žijeme… 

Mí nábožensky založení známí (křesťané a muslimové) mě vždycky dráždili svým „Nejlepší je přece jít to přímou cestou!“ Měli to nalajnováno, někdo jim řekl kudy a jak, a oni se nad tím nezamýšleli. No a byli spokojení. Jedni měli Ježíše, druzí Alláha. Pravda, historie občas ty jejich cesty svedla na křižovatku a tam pak bylo dost krve. Tím bylo po spokojenosti, i když ani jedna strana si to nepřizná…

A tak jsem si tvrdohlavě stála na svém. Hledat, kroužit, spirálovat atd. atd. Jít tou SVOU cestou. A přece měli pravdu, ufff :-) Jen trochu jinou než si tehdy představovali oni i já. A tak ani já Vám tu nebudu lajnovat cestu.

Snad si ji nalajnujete sami přesně podle sebe, ale zároveň přesně tak, abyste šli  za spokojeností tou nejkratší a nejjednodušší cestou a našli to, co Vám chybí a po čem toužíte co nejrychleji… 

cereal-1866559_1280

Jak vypadá taková nejkratší a nejjednodušší cesta za spokojeností?? 

Co obvykle děláme, když se nás zmocní pocit, že něco potřebujeme?? Těch možností je několik. Buď prostě vyrazíme spontánně za tou vidinou. Necháme se řídit vlastní touhou a jdeme hlava nehlava, kam nás to táhne. Když narazíme na překážku, tak ji přelezeme, podlezeme, přeskočíme, rozboříme nebo obejdeme.

Nebo si tu cestu za tím, co nás uspokojí, pořádně naplánujeme a pak se jí držíme. Kdokoliv nás z ní odvádí, je za pohana :-)

Člověk by řekl, že přesně taková cesta je ta nejkratší ne? Přímo za vidinou. Spontánně nebo plánovaně. Ale přímo… 

Ale tak to není. Taková cesta připomíná spíš blouda v labyrintu. 

Bloud v labyrintu si myslí, že je v bludišti. Vidí do středu, kde je poklad, po kterém touží, a usmyslí si, že k němu dojde přes všechny překážky.  Buší do zdí, které mu brání v cestě, a snaží se skrz ně probourat. Utíká před stíny v zákoutích a hledá jinou cestu. A doufá, že právě ta povede za pokladem. Bloudí a hledá a spiráluje. Je to jistě poučné. Ale za pokladem to nevede. Maximálně v okamžiku, kdy díky tomu všemu konečně pochopí, že je v labyrintu a ne v bludišti.

maze-511153_1280

Za tím, co nás uspokojí, vede cesta úplně jiná!

Je nejkratší v tom, že neztrácíte čas bouráním překážek a hledáním cest, kterými byste se nebáli projít! Je nejjednodušší v tom, že stačí prostě jen důvěřovat a jít! To není tak úplně to, co si představujeme pod slovy nejkratší a nejjednodušší, že? Ale v okamžiku, kdy zahodíme své staré představy a iluzorní světy, kterým věříme, a podíváme se na Život z jiného úhlu pohledu, dojde nám to. A dost nám to uleví!

Je to cesta do středu a ze středu!

  1. Stačí vidět, že jde o labyrint. V tom okamžiku pochopíme, že cesta sama nás do cíle zavede. Jen musíme jít. Pokud to nemáte dostatečně pod kůží, vyražte do zámeckého parku na Loučeni. Tam jich je hned 11. Když projdete 11 různými labyrinty, pochopíte.
  2. Stačí rozvíjet svou trpělivost. Ano, je to nejkratší cesta, ale my jsme zvyklí letět vpřed. V labyrintu se cesta různě točí. Kolikrát máte pocit, že se vracíte zpět. A přitom jste na cestě zas o zákrutu dál.
  3. Stačí učit se zvládat vlastní emoce. Silná touha, která nás nutí se na cestě zastavit a bušit do zdí, za kterými vidíme něco lákavého, nám může být překážkou. Stejně jako strach jít vpřed. Touha a strach jsou naši největší nepřátelé. 
  4. Stačí se obrátit do svého středu. Naladit se na tu jedinou užitečnou touhu – dostat se do středu – a na důvěru, že labyrint nás tam dovede. A s tou důvěrou, trpělivostí a vnitřním klidem jít. A tu cestu si užívat. Třeba jedenáctkrát! :-)

Kdykoliv se mi toto podaří, vždycky je ta cesta mnohem příjemnější. Je to jako při čchi kungu, který učím – když obrátíte pozornost do svého středu (do těla, k dechu a prostorné mysli) a uvolníte se (přestanete se sami za něčím hnát), energie sama Vás začne vést a zvedat Vám ruce. Přesně tak, jak je pro Vás nejlepší.

Najednou cítíte neuvěřitelnost lehkost a radost… 

Jak by také ne. Je to ten stav, kdy máte dojem, že Vám nic nemůže ublížit (pokud to sami nedovolíte), a že Vám vlastně nic nechybí. A pokud ano, tak to už máte vlastně na dosah a netrápíte se tím tolik. Je to takový ten pocit z jednoho mého snu, kdy mě kdosi chytil za ruku a vedl mě tím labyrintem dál. To, po čem jsem předtím toužila, jsem najednou viděla jako bubliny, které stejně prasknou, jak se jich dotknete. A to, čeho jsem se předtím bála, mi najednou přišlo jak směšní bubáci… a bylo po problémech :-)

To je ten stav, pro který jsme se narodili. Jde jen o to ho v sobě objevit a prožívat ho. 

human-765734_1280

Mimoňská cesta do jiného světa

Svět labyrintu je pro nás stále tak trochu jiný svět. A chůze v něm je pro nás stále tak trochu mimoňská. Kdokoliv se rozhodne touto cestou za tím, co ho uspokojí, jít, má neustále co se učit :-) Měnit zaběhané zvyky. Vymaňovat se z kolejí, do kterých nás všechny společnost postavila. A jeď.  TAKHLE se to dělá! TAKHLE se žije!

Abych na tuhle cestu nezapomínala, napsala jsem i sama pro sebe speciální e-knihu Žít je umění milovat. Protože je :-) Slouží mi jako ta záchranná kotva v rozbouřeném moři, kdykoliv zapomenu, že svět není bludiště ale labyrint.

A potom jsem pro její čtenáře (ale i sama pro sebe) připravila celý měsíční kurz ZDARMA, který nám všem pomáhá změnit úhel pohledu i prožívání. Vnímat svět jako labyrint. Důvěřovat. Být trpělivý. Zvládat vlastní emoce. Nepodléhat strachu a zbytečným touhám. A celý kurz jsem nazvala Mimoňská cesta. Protože taková je :-)

Co všechno se v kurzu naučíte se můžete dozvědět ZDE (a můžete se tam rovnou do kurzu i přihlásit, když budete chtít).


  • Článek patří do projektu 5 pokladů v Jahodovém ráji, série ZEMĚ.
  • Články můžete dostávat každý týden přímo do mailu. Stačí se přihlásit k odběru ZDE.
  • Přihlášení zájemci navíc během roku 2017 získají  ZDARMA VŠECH 5 SBORNÍKŮ k problematice jednotlivých elementů a toho, jak nám mohou pomoci nalézt vnitřní harmonii.

(Mimochodem – i z tohoto projektu vznikne postupně kniha o tom, jak pěstovat fyzicky i duševně harmonii 5 elementů, a Vy zase můžete být ZDARMA při tom :-) Stačí se o články a sborník přihlásit a přijdou Vám přímo do mailu :-) )

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice 5 POKLADŮ se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Jděte tou nejkratší a nejjednodušší cestou za spokojeností …

  1. Pingback: Chaos v hlavě. Iluze a realita. Porozumění a štěstí. BUM! | Žít je umění – ENjoy!

  2. Pingback: Žít je umění – ENjoy!

  3. Pingback: V únoru zakotvit, zamilovat se a vyplout. Neduálně. | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s