Když se rozhodneme, že se svým životem chceme něco udělat, naplnit své sny a žít tak opravdu naplno, kde jinde než u svého dětství chcete začít? Právě tam můžeme zahlédnout části té mozaiky našeho šťastnějšího života. Pak už jen stačí ji poskládat a očistit od těch temných nánosů a nepochopení.
Vydejte se se mnou na šestidílnou cestu mou druhou e-knihou Vdechněte život poselstvím svého dětství, která Vás v první kapitole právě k pokladům Vašeho dětství zavede. A v následujících kapitolách Vám potom ukáže, jak ten potenciál uvolnit. Ale úplně jinak, protože i tato e-kniha je součástí onoho Jiného světa, kde je vše jinak :-)
Často se v životě honíme za svými přáními a sny, ale neuvědomujeme si, že míříme špatně, točíme se v kruhu a nakonec nám v rukách zůstane jen prasklá bublina našich představ. Abychom nalezli to SKUTEČNÉ ŠTĚSTÍ, nepodmíněné ničím a nikým, musíme se naučit chodit v tom Jiném světě, světě nepodmíněného a neočekávatelného. A to je teprve jízda :-)
12 kapitol této nové e-knihy Vás tímto Jiným světem provedou. Následujících 6 článků Vám ukáže, o čem ta cesta tak asi bude…
V dospělosti se do našich dětských let často obracíme, abychom hojili rány, které jsme tam utržili. Ať jsme prožili jakkoliv krásné dětství, obvykle je v hlubinách našeho nevědomí (nebo i vědomí) uloženo něco, co nás v té době zranilo. Co nám takříkajíc přistřihlo křidélka. Právě z období našeho dětství obvykle pocházejí nejrůznější strachy, které nás v životě trápí. A právě v našem dětství si začínáme vytvářet různé strategie, jak se ochránit. V knížce francouzské autorky Lise Bourbeau, Uzdrav svá vnitřní zranění, najdete dokonce 5 různých modelů, kterými se chráníme před bolestí a které se již v dětství odrážejí ve vztazích s rodiči.
Je důležité sebrat odvahu, vstoupit do prostoru, kde nám kdysi bylo ublíženo, tyto strategie si uvědomit a osvobodit se od nich. Než však zamíříme tímto směrem, považuji za mnohem důležitější si uvědomit, že naše dětství neskrývá pouze traumata, ale i poklady! Všechny ty dary, kvůli kterým stojí za to podstoupit onu náročnou cestu!
Ve chvíli, kdy si uvědomíme, co všechno v sobě máme a čemu všemu můžeme opět nechat ta pomyslná křídla narůst, získáme v sobě silnou motivaci jít za tímto cílem a překonávat vše, co nás na té cestě může čekat!
Občas se zadívám na svou fotku z dětství. A ten obrázek, který mi kdysi dávno maloval malíř na dovolené v Rumunsku, máme vystavený v obývacím pokoji.
Je to pro mě připomínka dob, kdy jsem ještě nebyla tak svázaná. Kdy jsem ještě byla plná energie a radosti ze života. Je to přesně ta energie, kterou mi stále ještě připomíná i má desetiletá dcera.
Máte Vy ve svém okolí děti, které Vás pomáhají vracet tímto způsobem do dětství?
Díváte se Vy někdy na své fotky z dětství? Z těch hravých radostných dob??
Existují i další způsoby, jak se vrátit do svého dětství a začít objevovat všechna ta pozitivní poselství, která nám naše dětství přinesla. Tam v minulosti se skrývají jiskřičky, které můžeme nechat rozhořet. Jiskřičky našich zájmů, jiskřičky toho, co nás baví a naplňuje, nač se můžeme zaměřit a rozdmýchat to. Stejně jako já jsem kdysi milovala Kara ben Nemsího a vyrazila po jeho stopách do Egypta a vystudovala arabistiku, po jakých stopách se můžete vydat Vy? A vydali jste se??
Na konci první kapitoly knížky Vdechněte život poselstvím svého dětství najdete několik otázek, které Vám mohou pomoci tato poselství objevovat. Tam můžete začít.
A kam na té cestě za osvobozením pokladů našeho dětství dál?
Pak už nezbývá než se jít podívat do té své 13. komnaty. Tam, kde se skrývá to, co nás spoutává. Co nám brání ta křídla roztáhnout.
Co brání tomu malému vyděšenému dítěti v nás, tomu zakuklenému Egu, aby dospělo, opustilo bezpečí kukly, proměnilo se v krásného svobodného motýla a rozletělo se volně do života!
Žijeme ve svobodné liberální společnosti. Ve srovnání s jinými kulturami a jinými historickými obdobími není náš život tak sešněrován. Pyšníme se svou svobodou. Tím, že si můžeme nosit, co chceme, studovat, co chceme, dělat, co chceme, jíst si, co chceme, číst si, co chceme, cestovat, kam chceme, atd.
A přece o skutečné svobodě nevíme vůbec nic!
Skutečnou svobodu zažijeme v okamžicích, kdy něco není tak, jak bychom si byli přáli, ale my se tomu stejně dokážeme otevřít. Skutečnou svobodu zažijeme ve chvílích, kdy se dokážeme vzdát toho, na čem bychom jinak lpěli. Skutečná svoboda z nás promlouvá v těch chvílích, kdy s odvahou vstupujeme do těch našich 13. komnat, ačkoliv máme ohromný strach. Člověk, který se nechává spoutávat svým strachem a svými tužbami totiž svobodný není!
O tom, kde tu skutečnou svobodu tedy hledat je druhá kapitola knihy Vdechněte život poselstvím svého dětství.
A kam pak vede cesta dál? Abychom dokázali rozdmýchat ony jiskřičky dětství, které v nás možná jen doutnají, nebo hoří jen malý plamínkem, a abychom o sobě opravdu mohli říct „Žiji naplno!“ (a ne jako zombie nebo upír), nezbude než vyrazit hledat to nezničitelné v nás. Ale o tom zas příště :-) A to v článku:
==> Kde hledat to nezničitelné v nás.
Na závěr ale ještě jeden starší článek z mého blogu.
Je to jeden z těch, které najdete i v knížce. Psala jsem ho v říjnu roku 2014, v dobách, kdy jsem sama do té své 13. komnaty vstupovala. Ano, nemluvím jen tak o nějakých teoriích. O tom, co by mělo nějak být. Mluvím o tom, co jsem sama zažila. O mé vlastní zkušenosti, která mě obohatila. Tenkrát jsem vedle sebe měla člověka, který mi dodal odvahu v té bouři stát. Snad Vám dá tento článek tu odvahu do té bouře vstoupit a vytrvat. Bude líp :-)
(Zaujal Vás obsah mé e-knihy Vdechněte život poselstvím svého dětství? Bližší info a možnost do ní nahlédnout a koupit si ji najdete ZDE.)
== pokračovat ve čtení ==
Pingback: Kde hledat to nezničitelné v nás? | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Vnímáte otevřenost jako děsivou propast, nebo jako volný prostor? Peklo, nebo nebe? | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Někdy je všechno jinak, než jsme si mysleli… | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Někdy je to, co považujeme za cestu ke změně, prachsprostý vzdor, který nevede nikam. | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Ten poslední krok ke štěstí… | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: duben | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Dubnová štístka… | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: A květen kladl otázku: „Miluješ opravdu?“ (2. část) | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Kde hledat to nezničitelné v nás? (MC2) | Žít je umění