Ten poslední krok ke štěstí…

Už je Vám jasnější, co to vlastně opravdu znamená naplnit své sny?? Že vše může být jinak, jak to známe (změna, motivace či svoboda) a co všechno k té opravdové změně potřebujeme? Čeká nás tedy poslední článek ze šestidílné série o cestě k naplnění poselství našeho dětství. Objevili jsme, že se v nás skrývají poklady, ale my jim nedovolíme se projevit (1. článek). Že žijeme jen napůl, víc mrtví, než opravdu živí (2. článek). Hledali jsme kde najít to nezničitelné v nás, abychom mohli žít s vnitřní vášní, odvahou a radostí. A skutečnou, svobodnou láskou (3. článek). Narazili jsme na to, že často je všechno úplně jinak :-) A že bez důvěry se nedobereme té skutečné motivaci, která nás přirozeně dovede tam, kam máme jít (4. článek). A v minulém článku jsme zjistili, že někdy si pleteme tu skutečnou cestu ke změně se vzdorem (5. článek)

Jak jsem na konci minulého článku naznačila, před námi a nepodmíněným štěstím už stojí jen jedna překážka. Naše Ego.

Někteří by ho chtěli úplně zničit. Jiní se ho zase zastávají. I v tomto ohledu se na to dívám dost jinak. Je potřeba ho utišit jako malé vyděšené dítě. Čím pozitivněji silnější Ego je, tím snadněji se to udělá. Ani tady není dobré pustit se ve snaze o změnu do vzdoru a boje…

Ego a jeho různé podoby a následně různé cesty k tomu nepodmíněnému štěstí jsou tématy posledních dvou kapitol (jedenácté a dvanácté) mé nové elektronické knížky Vdechněte život poselstvím svého dětství. 

Uvážíte-li, že co kapitola, to měsíc a téma, které mi v tu dobu vstoupilo do života, pak můžete říct, že listopad byl nejspíš docela dramatický (podobně jako vzdorný říjen), zatímco prosinec byl pohodový šťastný měsíc.

A ano, bylo to přesně tak. I o tomto propojení a symbolice každodenních událostí se můžete v úvodech jednotlivých kapitol/měsíců v mé nové knížce dočíst. Naučit se takovou vazbu vnímat je velmi užitečné. Právě v těch chvílích, kdy má člověk pocit, že je všechno špatně. Ono totiž třeba není…

A jak je to tedy s tím Egem?

Pochopit a vypořádat se s ním je ten nejtěžší krok na celé cestě. A spousta lidí ho nikdy neudělá, protože Ego souvisí s našimi strachy (a potažmo touhami). 

Ego si vždy najde cestičku, jak Ego ubránit :-) Vzpomínáte na onu symboliku jámy (nejistoty) a kyvadla (strachu a tužeb)?? A kdo se chce vzdát toho, co tak chcete, a jít tam, kam se jít bojíte? Ta skutečná, nepodmíněná svoboda a s ním i to nepodmíněné štěstí ale leží právě za touto propastí… je třeba ji překlenout…

V předposlední kapitole mé knížky najdete podrobný popis toho, jak Ego vnímám, a jaké podoby může nabývat (jinové či jangové). A také spoustu otázek, které Vám mohou pomoci to své Ego prokouknout a zjistit, zda Vás nemá ve své moci, a do jaké míry. Ono se totiž velmi rádo maskuje :-) Kdykoliv se nám podaří dostat své Ego pod svou nadvládu a nenechat se jím smýkat, pocítíme závan autentičnosti.

To je ta naše přirozenost. Spontánní. Svobodná.

Je možné se dostat za Ego. Tak nějak bez boje a násilí.

Stačí se naučit dívat na svět neduálně. I o tom je jedenáctá kapitola :-) Zařadila jsem tam totiž článek, který se v magazínech Aves nenacházel. A to místo jednoho, který by byl v knížce podruhé. O neduálním vnímání, které mě osobně velmi ovlivnilo a ovlivňuje, jsem začala psát teprve nedávno. Právě tento článek teď naše své místo i v knížce…

A v okamžiku, kdy proniknete skrz paradoxy za onen duální svět, začnou pomalu odpadat slupky konfliktů. Jeden za druhým. Například zjistíte, že existuje i jiná možnost než útok, nebo útěk…

(photo credit: Steve Jurvetson)

Kniha jako celek není teoretická, protože v ní najdete spoustu zážitků přímo ze života.

Skrze blogové články, které v knize v upravené podobě jsou, máte možnost nahlédnout přímo do těch chvil, kdy jsem si nevěděla rady a svůj blog jsem využívala jako rádce. Sedla jsem, začala jsem psát a nakonec vyplynulo něco, co mně pomohlo. Otevřelo mi nové obzory, uklidnilo mě, posunulo mě dál. Snad právě tato autentičnost pomůže i Vám…

Nicméně se v ní nedočtete o tom, z čeho všeho vlastně čerpám. Proto jsem právě ty své „cesty k nepodmíněnému štěstí“ popsala v poslední kapitole celé knížky. Kromě 5 nejrůznějších překážek, které svému štěstí sami házíme pod nohy, tam najdete to, co mi nejvíc pomáhá. Jsou to nejrůznější cesty, jak pronikat do onoho Jiného neduálního nepodmíněného světa neočekávaného. Na úrovni těla, mysli i symboliky. Pravidelně. Protože jinak to nejde…

Chcete zjistit, jak je to s onou jinou cestou za dualitu útěk/útok? Přečtěte si tedy onen článek, který najdete i v knížce:

>> OBRANA ČI ÚTOK? NEBO TO JDE I JINAK? <<


(Zaujal Vás obsah mé e-knihy Vdechněte život poselstvím svého dětství? Bližší info a možnost do ní nahlédnout a koupit si ji najdete ZDE.)

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice VDĚCHNĚTE ŽIVOT POSELSTVÍM SVÉHO DĚTSTVÍ se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Ten poslední krok ke štěstí…

  1. Pingback: Někdy je to, co považujeme za cestu ke změně, prachsprostý vzdor, který nevede nikam. | Žít je umění – ENjoy!

  2. Pingback: A květen kladl otázku: „Miluješ opravdu?“ (2. část) | Žít je umění – ENjoy!

  3. Pingback: V čem mě mile překvapila Sellinova knížka o hypersenzitivních lidech? - Žít je umění milovat

  4. Pingback: V Jiném světě bude také nový jiný blog... - Žít je umění milovat

  5. Pingback: Máte strach ze zubaře? Prý si stačí zpívat... - Žít je umění milovat

  6. Michal Nedorost napsal:

    děkuji

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s