Je to s námi fakt tak špatný?? (3. díl)

Ať jsem hledala, jak jsem hledala, opravdu kvalitní video ze Spirit koncertů s Wrong jsem nenašla. Jako by všude byl jiný zvuk, než jaký jsem vnímala na koncertě Praze…

A tak místo koncertního videa jedno staré, které tady na blogu už také dávno je i s textem, a které je prostě dokonalé. I když, pravda, na playback…

Říkám si, proč tak asi zařadili do setlistu k desce Spirit, jejímž prvním singlem bylo Where’s the Revolution (Kde je ta revoluce?), právě takové písničky jako je Corrupt (viz minulý článek Všichni jsme podplatitelní…) nebo Wrong… no, proč asi…

Wrong je pro mě extra special song. Je to ta písnička, která mě před lety vrátila zpět k DM. Je to ta, která mě chytla hned při prvním poslechu – rytmem, textem. A ten zvuk… ten zvuk… Je to ta, kvůli které jsem si koupila další CD a kvůli které jsem šla i poprvé na svůj DM koncert (ostatně vůbec první větší koncert). Byla to úžasná záležitost, nádherný zážitek! A odstartoval v mém životě mnohé. A teď v Praze jsem opět viděla, jak pro mě mezi všemi ostatními písněmi vyčnívala!

Wrong. Tam někde v hloubi, když se tam hluboko zadíváme, vnímáme, jak moc jsme mimo!

Jak moc jsme se odchýlili od toho, co nás opravdu umí dělat šťastnými. Nepodmíněně. A přitom se pořád honíme za něčím, co se tak jen tváří. Za oním převlečeným utrpením, pod jehož pláštěm se skrývá ona příšera, kterou tak moc nechceme vidět (viz onen minulý článek). Protože co jiného umíme?? A opět jako by mi ona knížka A. de Mello Cesta k lásce předtím a potom neustále připomínala:

Probuď v sobě tu vnitřní nespokojenost.

Ne tu, která vychází z toho, že chceme pořád něco víc a víc a víc. Ale tu, která odhaluje, jak je naprosto pošahané chtít pořád víc a víc, když nám to stejně nic opravdu cenného nedá a kvůli těm  vteřinám medu (také viz minulý článek :-)) se necháváme chytit na udičku tužeb a strachů a ztrát a utrpení. A ještě si myslíme, jaké je to žůžo dobrodrůžo.

Když se zadíváte tímto směrem, bolí to. Když se do tohoto místa ponoříte, máte pocit, že všechno je tak špatně – wrong! Je to hodně nepříjemný pocit, veliká beznaděj.

Ale je to ta jediná cesta ještě hlouběji, kde se skrývá ona svoboda a skutečná radost a láska. A splnění těch snů, které vlastně máme! Protože to nové auto a ta lepší práce a lepší partner to fakt nakonec není. Sáhněte si po tom, dotkněte se toho… a nakonec se to stejně rozplyne. Kolikrát už???

Občas právě tudy do tohoto Jiného světa nepodmíněného a neočekávaného vstupuju a je to krása. Než se zase nechám chytit…

Chcete si přečíst pokračování? Pak tady:

Kdy má smysl o vztah pečovat a kdy je lepší za ním zabouchnout dveře?

 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Písně se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Je to s námi fakt tak špatný?? (3. díl)

  1. Pingback: Kdy má smysl o vztah pečovat a kdy je lepší za ním zabouchnout dveře? (4. díl) | Žít je umění – ENjoy!

  2. Pingback: A květen kladl otázku: „Miluješ opravdu?“ (3. část) | Žít je umění – ENjoy!

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s