Orlí zázraky aneb když se otevře srdce, dějí se věci…

V neděli jsem se vrátila z víkendového orlího semináře.  A tenhle seminář a to, co se dělo tam a potom, mě prostě dostal. A ne, nepozorovali jsme orly bělohlavé, ačkoliv na takový víkend jsem chtěla kdysi dávno také jet :-) Cvičili jsme čchi kung ve stylu Orla v hnízdě :-) Byl to speciální seminář s letní tématikou – radost a uvolnění. Miluju léto a miluju téma radosti. Ostatně láska je výsostným letním tématem.

A když se otevře srdce, dějí se zázraky.

Což mi připomíná, že bych si měla jít koupit zas další várku jahod. Protože srdce a ten zahřívající element ohně, díky kterému cítíme příjemné teplo v sobě i v druhých, je jedním z elementů mého ročního projektu 5 pokladů v Jahodovém ráji :-) V ráji plném radosti…

Žijete v tomhle radostném ráji? Nebo jak daleko jste od jeho bran? Máte je na dohled, nebo je ani v těch temnotách daleko od světla a tepla ohně nevidíte?? 

A pozor! Nemluvím jen tak o nějaké radosti. Jako když jdete na párty s kamarády. I když i takové radosti v sobě mají záblesky oné radosti, o které mluvím. Například záblesky sounáležitosti, která v člověku probouzí radost. Rozpuštění onoho pocitu oddělení. Té nejhlubší samoty, kterou někdy v sobě lidé objeví, která je tak reálná, a přece je to nakonec jen iluze. Člověk je paradoxně na vše sám, a přece je ve svém základu propojen. A když v samotě toto propojení objeví, prožije tu nejhlubší radost…

Radost obvykle můžeme cítit, když pozorujeme děti, jak si hrají. Ten záblesk životní hravosti je to, co v nás může probudit tu nejhlubší radost. Záblesk hravého milence, který nás pomalu rozpaluje a dráždí, vyzývá, někdy i spoutává, jen aby nás na konci dovedl k té nejhlubší radosti a uvolnění :-) To je to, co můžete zahlédnout v očích toho, do koho jste bláznivě zamilovaní. Znáte mou báseň Svět o Životu jako hravém milenci? Právě její poselství se stalo základem mé prvotiny Život je umění milovat :-) a je to podle mě to nejdůležitější poselství pro šťastný život. Šťastný život přece nespočívá v tom, co všechno dokonalého je v našem životě a jak jsme si toho svého životního milence pěkně stvořili k obrazu svému, aby vyplnil všechno, co si přejeme…

Šťastný život a šťastný vztah přece spočívá ve vzájemném respektu, otevřenosti, důvěře a lásce! Spolu v dobrém i zlém, v životě i ve smrti, radosti i smutku. Svobodně a spolu. Spojení v těch hlubinách prostoru a klidu, který jeden druhému, partnerovi i Životu, poskytujeme. Silní a stabilní. Žádný vichr nemá sílu nás vyvrátit z kořenů… není čeho se bát a po čem toužit. I kdyby přišly hory nepřátel, nemají šanci. Víte, o čem mluvím? Dotknout se něčeho takového je ta nejhlubší radost!

Když neulpíme na těch vlnkách (a nejrůznějších tsunami) těchto povrchních radostí a emocí s nimi spojenými, můžeme získat přístup k celému oceánu, živému, hlubokému, a mocné síle radosti v něm…

Když už víte, o jaké radosti mluvím, co právě teď a tady cítíte? Je to tento pocit chvějivé radosti a hlubokého uspokojení? Jako byste získali víc než jen to, co jste si dlouho přáli, ale jako byste našli svůj domov. Ten svůj ráj...

Na semináři se cvičilo. Tak nějak jako normálně. Nějaké ty uvolňující pohyby. Polehávání na zemi a rozpuštění těla taky nebylo k zahození :-) Samozřejmě ranní hodinka meditace pro ty, kteří chtěli. Ty já vždycky miluju, i když už jsem zažila meditace, a to i na semináři, které mě táhly do krajů, do kterých člověk nerad nahlíží. Ale díky i za ně…

Tentokrát přinášely meditace vhledy a pocity, které pro mě měly ohromnou cenu. Odpovídaly na mé otázky, které si již velmi dlouho kladu, uklidňovaly nejistotu. A byly tak poklidné.

Asi nejsilnější, jako obvykle, byly tsalungy. Vždycky, když dojde na tsalungy, dějí se věci.

Neznáte tsalungy? Najdete je na youtube (ZDE) a existuje i knížka Probouzení posvátného těla (Tenzin Wangyal Rinpočhe). Je to jedna z mála knížek, kterou jsem si nepůjčila v knihovně, nepřečetla a nevrátila. TUHLE mám doma a po tomhle semináři ji zase otevřu, abych si všechno připomněla!

Já hodně píši o důvěře a otevřenosti. O tom, jak moc jsou důležité. Bez nich žádná láska ani sebeláska nemá šanci růst! Sebevětší úspěch je nicotný a prázdný a energie mu věnovaná energií vyhozenou do povětří. Důvěře a otevřenosti jsem věnovala dokonce dvě kapitoly své nejnovější knížky Vdechněte život poselstvím svého dětství. A právě důvěru a otevřenost tyhle praxe podle Tenzina Wangyala probouzejí. Ne na úrovni nějaké filozofie, ne na úrovni mysli. Ale přímo na úrovni energie a to je na tom boží. Velmi účinně pročistí jednotlivé čakry podle tibetského úhlu pohledu (5 cvičení na 5 čaker), takže jasný náhled mysli se propojí s otevřením srdeční čakry a pak to jede…

Vzpomínám zasněně na některé zážitky z různých seminářů, kdy se pracovalo hodně s otevíráním srdeční čakry. Ty pocity jsou k nezaplacení a někdy tak zvláštní. Ale ty pocity nejsou sami o sobě důležité. Důležité je poznání. A to, že s sebou mohou nést i ozvuky do dalších dní. A otevírají cesty, které byly dlouho uzavřené. Probouzejí radost a hlubokou vděčnost…

Orel prostě někdy přináší zázraky, důvěru, otevřenost a radost. Svobodnou sounáležitost, spolupráci a hravost. Mocné impulzy a odkrytí základny, o kterou se člověk může opřít, když se mu začnou valit vlny přes hlavu a začne ztrácet orientaci a případně se v tom všem, co život někdy přináší, topit…