10 dní meditace Vipassana – výplach mozku??

Představte si, že Vám někdo řekne, že jede na desetidenní kurz meditace Vipassana. Že ho tam zavřou na 10 dní, seberou mu všechny cennosti i mobil. 10 dní s tím člověkem nemáte žádný kontakt a můžete se jen dohadovat, co tam s ním vyvádějí. Není to nějaká sekta? Vrátí se vůbec? Nebudou mu tam vyplachovat mozek a nevrátí se pak jiný člověk, který dá všechny své peníze nějakému učiteli a odejde žít na farmu se zvířaty?? Je to sice úplně zadarmo, výuka, ubytování i stravování, ale tím hůř, ne? To je přece podezřelé!

Z osobní zkušenosti musím říct, že 10 denní kurz meditace Vipassana je tedy pořádný výplach mozku!

Ale v tom dobrém slova smyslu :-) Mozek se vypláchl od spousty s prominutím sajrajtu, o který nikdo nestojí, ale bez toho pořádného proudu, kterého se mu tam dostalo, ulpívaly všechny ty nečistoty v zákoutích mozku. Vrátila jsem se jako tak trochu jiný člověk. Manžela pár věcí úplně rozradostnilo :-) Jako by se konečně prolomila řada bariér a můj život se dostal konečně do toho koryta, o kterém jsem tak dlouho snila. Pluje si mnohem svobodněji…

Co všechno mi kurz dal? O tom se dočtete v jiném článku. Je toho totiž tolik! Vyzkoušela jsem toho již mnoho a asi mým nejsrdcovějším způsobem práce sama se sebou je čchi kung Orel v hnízděAle takové nadšení jsem nikdy z ničeho nezažila. Možná je to dané i tím, že mi tam zapadlo hodně puzzlíků dohromady. Třeba i to, že jsem si uvědomila, jak je orlí čchi kung vlastně svého druhu vipassana. Hlavně čchi kungové postoje se tak mohou úžasně využít :-))) A že mám tak nástroj, jak zkušenosti a znalosti z kurzu využít ještě jinak a rozšířit a přenést odtamtud sem…

V tomhle článku chci psát o něčem jiném – chtěla bych Vám nastínit, jak takový kurz meditace Vipassana vypadá, co tam můžete čekat a pro koho je vhodný. A pro koho ne.

V prvé řadě je potřeba počítat s tím, že 10 denní kurz není žádná relaxace! Je to dřina, dřina a dřina! Zapomeňte na nějaké své představy o vznášení se na obláčku klidné mysli a extra zážitcích. Ony nejspíš přijdou a mohou být opravdu nádherné, ale s největší pravděpodobností zase odejdou a ulpět na nich je cesta do dalšího a ještě hlubšího utrpení. Utrpením je, když se cítíte špatně. Ještě větším utrpením ale je, když se cítíte dobře a někdo nebo něco Vám to vezme! Tento kurz není o poklidu mysli, tento kurz je o vyrovnanosti mysli. A to je zásadní rozdíl. Poklid může zmizet, ale člověk by se s tím měl umět vyrovnat…

Na začátku jsem si často říkala, že je to dobrá příprava na pobyt ve vězení nebo v nemocnici :-)

  • Proč vězení? Na začátku se zavazujete, že vydržíte celých 10 dní! Žijete v omezeném území – nesmíte dál než je vymezený prostor. Žijete ženy zvlášť a muži zvlášť. Jíte v přesně vymezenou dobu to, co Vám dají (vlastní jídlo je zakázané). Potřebujete-li speciální dietu, je třeba jim to říci už při přihlášce. Pokusí se Vám ji zajistit. Máte přesně daný režim. Co kdy dělat. Co nedělat (mluvit, ležet v meditační hale apod.)
  • Proč nemocnice? Z podobných důvodů jako výše. Plus navíc: dost to bolí. Je to fakt jako operace. Mysli. 10,5 hodiny sedět je samo o sobě nápor na záda, ramena, nohy apod. Hodinové bez pohnutí jsou o tom vydržet bolest, pokud se objeví (a každému se objeví) a neutíkat před ní. Uff.

Nicméně pravda je, že právě ten přísný režim (viz níže) byl pro mě nakonec velikou oporou, ale i jistotou. Kurz je nakonec koncipován geniálně – ta spousta hodin meditace Vám nedává možnost utéct tolik do myšlenek, které by Vás moc rozhodily. Alespoň pro mě to tak fungovalo. Nemáte kam utéct a není tam ani nic, co by Vás rozptylovalo. Můžete dělat pokroky, o jakých se Vám tam venku ani nezdálo. Pokud se dokážete přizpůsobit.

Kurz ale rozhodně není pro každého! 

Ideálně je pro lidi, kteří jsou na tom stále ještě fyzicky i psychicky celkem fit. Pobyt je velmi náročný. Spousta lidí chce podle Goenky opravdu druhý den odejít a to z různých důvodů. Proto na začátku ten závazek vydržet. Je dobré vydržet, protože ta odměna je pak sladká :-) Náročný je pak prý pro nováčky i den šestý. Já to měla trochu jinak, protože jsem zvyklá meditovat i s myslí pracovat, takže pro mě to nebylo asi tak náročné jako pro většinu. Ale i tak to byl záhul a operace zasáhla hodně velké hloubky a traumata :-)

Jak to na kurzu konkrétně vypadá?

  • Kurz trvá 10 dní, ale jeho součástí je i den nultý a jedenáctý.
  • Během nultého dne se zaregistrujete, dáte do úschovy cennosti, mobilní telefony, počítače, ale i knížky, papíry a tužky. V hotelu, ve kterém jsme byli, se pokoje nezamykaly, a tak byly Vaše peníze, doklady a mobily apod. v bezpečí u organizátorů. Kurz je praktický, ne intelektuální. Číst a psát si třeba poznámky je tak kontraproduktivní.
  • Samotný kurz začíná právě onoho nultého dne přidělením míst k meditaci v meditační hale a přijetím závazků. Noví studenti se zavazují k 5 věcem (např. nelhat, nezabíjet, nekrást), staří studenti, kteří se již alespoň jednoho desetidenního kurzu meditace Vipassana zúčastnili, ke 3 závazkům navíc (např. nejíst po dvanácté hodině).
  • Kurz oficiálně končí 11. den po ranní meditaci a snídani.
  • Během kurzu se dodržuje tzv. ušlechtilé ticho a to desátého dne do 10 hodin dopoledne, kdy je možné začít mluvit. I nabitý režim meditace (10,5 hodiny denně!) se zvolní a povinné zůstávají pouze 3 hodiny společné praxe denně. Ušlechtilé ticho ale znamená vzdát se zcela jakékoliv komunikace, i gesty nebo pohledy :-) Každý je tam sám za sebe. Desátý den pak zjistí, jak velkým přínosem to ticho kolem Vás pro klidnou mysl ve Vás během meditace bylo :-) Mluvit se může pouze s učitelem či s vedením kurzu ohledně jakýchkoliv těžkostí či otázek spojených s pobytem nebo meditací.
  • První 3 dny se učí meditace anapána (v podstatě meditace na dech a pocity v oblasti nosu a oblasti nad horním rtem), od čtvrtého dne se učí a praktikuje samotná meditace vipassana. Má to svůj velmi dobrý smysl. Anapána Vás učí zklidnit mysl (aby tolik nelítaly myšlenky) a Vy jste mohli meditovat co nejsoustavněji, což pak oceníte. A také učí zaostřit mysl, abyste vůbec byli schopni vnímat to, co se při vipassaně vnímat má :-) A to pocity na těle. Hrubší, ale i jemnější. Právě tento vhled do povahy bytí a našeho těla (vibrace) a s tím související pomíjivosti toho dobrého, příjemného, a toho špatného, nepříjemného, je důvodem, proč se vipassana nazývá meditace vhledu. Já bych ji spíš ale nazvala meditací vyrovnanosti v utrpení :-) Doslova :-)
  • Desátý den se učí i meditace mettá, kterou šíříte to své vnitřní štěstí kolem sebe všem bytostem.
  • Na kurzu panuje přesně daný režim dne, ve kterém je 10,5 hodiny meditace, z toho 3x denně hodina společná v hale, kde se předávají instrukce, a večer po rozpravě asi půlhodina. Od čtvrtého dne jsou tyto tři hodinové meditace tzv. meditacemi s pevným odhodláním. Tj. neměli byste se během hodiny pohnout. Je to drsné :-) Zbytek z 10,5 hodin meditace můžete meditovat buď u sebe na pokoji nebo v hale. Někomu vyhovuje to, jinému ono. Hodně lidí chodilo meditovat společně. Podpůrná síla ostatních, obzvlášť starších studentů, kteří opravdu dokáží vydržet meditovat bez pohnutí, je mocná a člověk rád nasaje :-)
  • Budíček (gong) je ve 4.00 a den končí v 9 hodin poslední meditací. Pak můžete jít spát nebo se ptát přítomného asistujícího učitele. Jinak učitel tam má zvláštní roli – pouští nahrávky s panem Goenkou, díky kterému se meditace Vipassana začala šířit od padesátých let po Indii a pak na Západ. A je tam pro Vás, aby zjistil, jak Vám meditace jde, nebo aby odpověděl na Vaše otázky, nebo Vás povzbudil.
  • Jí se 3x denně, snídaně, oběd a v 5 hodin večeře (ovoce a čaj s mlékem nebo bez). Bála jsem se, že budu mít hlad, ale neměla jsem. Nicméně někteří tak nevydatnou večeři prý snášeli špatně.
  • Po jídle byly obvykle cca 2 hodiny na odpočinek, procházky, polehávání na pokoji či opalování v trávě a tak :-) Muži se rádi houpali na houpačce :-)
  • Na kurzu také panovala přísná segregace, včetně ubytování a stravování. I učitele měli ženy i muži své vlastní. To byl hodně zvláštní zážitek.
  • Každý večer v 7 hodin byl hřeb večera – večerní rozpravy učitele Goenky o dharmě a smyslu toho, co jsme praktikovali. Teoretické, ale zároveň velmi odlehčené a proložené mnoha příběhy a vtípky.
  • No a na konci kurzu můžete věnovat dobrovolný příspěvek, aby ten dar, který jste dostali Vy (všichni Vám sloužili zadarmo a navíc ty zkušenosti!), mohl dostat i někdo jiný a nalézt i on ten svůj zdroj štěstí :-) Věnovat dar můžete dle vlastních možností, někdo může dát hodně, někdo méně, někdo chce přispět na splátky. Někde hned, někdo později převodem.

Večerní rozpravy jsou myslím dostupné i na youtube. Následující video je část z večerní rozpravy, ve které Goenka podával výklad k písni prvních slov Buddhy poté, co dosáhl osvobození z koloběhu životů (a utrpení). Ta píseň zaznívala na konci každého onoho hodinového sezení s pevným odhodláním a tu radost z osvobození jsme asi všichni s Buddhou v tom okamžiku sdíleli :-)

Proč na kurz jet??

Protože je to prostě síla! :-)

Jestli se chcete přestat honit za štěstím, ale najít ho uvnitř, přihlaste se. Nic jiného než hledat spokojenost uvnitř Vám totiž v prostoru, kde nemáte nic z toho, v čem tu spokojenost obvykle hledáme (kontakt s druhými, mobil, televize, svoboda někam jít pryč, sladkosti a jídlo vůbec), prostě nezbývá. Je to geniální…

Jestli se chcete učit vyrovnanosti mysli a nenechat se zatahovat do vnitřních (i vnějších) dramat kvůli každé větší či menší blbosti, přihlaste se.

Zažít sami sebe na úrovni jemného proudu vibrací po celém těle je velmi příjemné a nabízí to vhled do nestálé povahy bytí. Tělo jako by se postupně rozpouštělo a Vaše Ego, navázané na tělo a mysl, s ním.

A získáte i vhled do příčin svého utrpení a co s tím. Dá Vám to motivaci na sobě pracovat způsobem, který dává smysl a je efektivní.

A ten příval soucítění s ostatními trpícími bytostmi (skrze vlastní bolest) a vděčnosti (skrze to, že jste tohle všechno dostali darem zcela zadarmo díky štědrosti a pomoci druhých) je prostě k nezaplacení. To se musí poznat…

Ale já nechci být Buddhista!

A tohle je na tom to nejlepší! Goenka, sám hinduista, Vás během kurzu učí o Buddhově učení a zpívá pálijské texty a říká, že Ježíš Kristus je Syn Boží :-) 

To prostě zbožňuji. Goenka jede přesně na mé vlně vnímání, že když jde člověk dostatečně do hloubky, všechna náboženství vplouvají do jednoho velkého oceánu, který umí člověka občerstvit, očistit a učinit šťastným. Když ho najde a začne z něj pít. Však také Ježíš prý řekl něco ve smyslu: Kdo žízní, ať přijde ke mně, ne? A rozhodně tím nemyslel, že když půjdete za Buddhou, tak umřete žízní, jak si spousta křesťanů myslí…

Když OPRAVDU pochopíte, co Vám ve své hloubce chtějí sdělit nejrůznější náboženství, není možné nezahlédnout to, co zahlédl i Goenka a jeho učitelé. Jednotu. Univerzálnost. 

Goenka učí dharmu. Dharma je název pro buddhistické učení, ano, ale je to i Zákon. Goenka říká, že dharma je zákon přírody a ve večerních rozpravách nabízí spoustu příkladů toho, jak to myslí.

A tak se mezi meditujícími najdou buddhisté, hinduisté (nebo spíš řekněme lidé vyznávající některý z indických způsobů uctívání), křesťané, džinisté, sikhové, muslimové. S údivem jsem si všimla, že kurzy vipassany se pořádají i v Egyptě nebo v Íránu! A to vím, že stejně jako klasičtí křesťané, i klasičtí muslimové mají na Buddhu pifku. Na Západě je pak meditace vipassana prostě brána jako sekulární meditace.

Goenka sám striktně odmítal, že by vipassana byla náboženská či sektářská! Nešlo mu o to konvertovat někoho na buddhismus, šlo mu o to naučit techniku vedoucí k osvobození z utrpení.

A tak je navíc zajímavé si přečíst v disertaci mé spolužačky z religionistiky Nory Melnikové, že Vipassanu někteří podle vnějších atributů (učení Buddhy, citace z Tripitaky apod.) řadí mezi Moderní Buddhismus, zatímco v Indii je součástí indické kultury nesoucí znaky Neo-Hinduismu. Onoho návratu ke kořenům, který byl v 19. století ostatně vlastní nejen buddhismu a hinduismu ale třeba i v islámu. Ale zatímco v islámu z toho vzniklo mnoho fundamentalistických směrů, v buddhismu a hinduismu vzrostla rostlinka původní (jak se to podává) dharmy. A tahle rostlinka je mi velmi sympatická.

Takže pokud chcete najít cestu k vyrovnanosti mysli a osvobodit se z utrpení a tím nešířit utrpení ani kolem sebe a jste připraveni, že ta cesta jde radikálně přímo ke kořenům, a proto spočívá v tom naučit se trápení snášet s vyrovnaností, tenhle kurz je pro Vás ten pravý. Navíc je univerzální, je zdarma a nabízí veškerou podporu.

Další info a možnost přihlásit se do kurzu najdete na stránkách Vipassany. Pokud zvládáte angličtinu můžete vyrazit na desetidenní kurz kamkoliv. České kurzy jsou jen 2x do roka. A je nutné se vždy přihlásit včas. Kurzy se rychle zaplňují. Já se loni už nedostala.

A rozhodně doporučuji si angličtinu osvěžit, protože ten, kdo ten kurz dělá snesitelnější, je sám učitel Goenka, který kurz vede anglicky prostřednictvím audio a video nahrávek. Ti, co umí anglicky, mají tu výhodu, že instrukce vnímají přímo od něj a nejsou závislí na českém překladu, který je sice hezký, ale není to prostě ono.

A mají hlavně výhodu videa a ta je úžasná. Z jeho slov a jeho hlasu člověk čerpá klid, protože je plný soucítění. Protože kdo ví, jaké ty dny jsou těžké (on sám prý chtěl poprvé 2. den utéct pryč), cítí se studenty velmi hluboce…

Celkově kurz považuji za to nejlepší a nejužitečnější, co jsem kdy zažila. A považuji za povinnost pro všechny! Hned by bylo totiž na světě líp, kdyby lidé věděli, že tam, kde hledají štěstí, je jen trápení, a že tam, kde je trápení, mohou najít to štěstí, které tak hledají.

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized, Vipassana se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 reakcí na 10 dní meditace Vipassana – výplach mozku??

  1. Pingback: Jaké to bylo na desetidenním kurzu meditace Vipassana? - Žít je umění milovat

  2. jolana88 napsal:

    bezplatný – věnujete příspěvek? Z praktického a marketingového hlediska je to lepší, protože lidé „dobře naladění“ jsou štědřejší – nehledě ke zvolenému pojmenování …

    • avespasseri napsal:

      Tak ano, markeťácká klasika :-) Říkala ale holčina, že občas českou komunitu zadotuje ta německá, aby se náklady vyrovnaly a aby bylo i na jiné záležitosti. Ony náklady na osobu nebyly ani tak veliké, aby to člověk nakonec nezaplatil, třeba na splátkách během roku. Pokud tedy chtěl :-) V Indii se podle disertace mé kolegyně najdou velmi štědří donátoři a to se to potom staví :-) V buddhistických kruzích je tenhle princip štědrosti, na které je postavena ekonomika a budování center apod. celkem běžná, řekla bych.

  3. Pingback: Kde hledat vyrovnanost? (Hlavně, když bouří??) | Žít je umění

  4. Pingback: Přijmete i sychravý deštivý podzim s láskou jako dar?? | Žít je umění

  5. Pingback: Když je dovolená ve znamení smutku… | Žít je umění

  6. Pingback: Srpen aneb jak se vypořádat s utrpením? (1. díl) | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s