Srpen aneb jak se vypořádat s utrpením? (1. díl)

Je úžasné projít si uplynulý měsíc a podívat se, co přinesl. Nejen na povrchu (ano, jeden desetidenní meditační kurz, a jednu dovolenou na Mallorce), ale i pod povrchem. Je to někdy velmi zajímavé a člověk se může dozvědět věcí… 

Už jste to se svým srpnem zkusili? A nač jste pod tím povrchem přišli? Co Vás srpen učil? Co Vám dal, aniž byste si toho třeba všimli?? :-) 

Když se na svůj srpen dívám zpětně já sama, jsem pořád užaslá z té životní lekce o utrpení a vyrovnanosti mysli, kterou mi dopřál.

A zatím stále dopřává. To, co bych kdysi vnímala jako noční můru, snáším nadmíru dobře. Ne bez problémů, pravda. A ne bez otázek kolující mi hlavou a ne bez odpovědí, které mi přicházejí. Ten klid, se kterým jsem se vrátila z desetidenního meditačního kurzu, který byl pro mě zásadní životní zkušeností, se vytratil v okamžiku, kdy se náročná pravidla kurzu a jeho hlavní smysl (vyrovnanost mysli za každých okolností!) přelila do každodenního života…

Najednou jsem už neměla tu podporu vnějších pravidel a učitele Goenky, který nás meditaci za meditací prováděl a pomáhal nám snášet bolest a nepohodlí a neustále nám připomínal, že vše je pomíjivé a abychom nepřidávali další utrpení k tomu, co již zažíváme. 10,5 hodiny meditace denně a budíček ve 4 hodiny ráno – no, spousta lidí hodně trpěla!

Najednou jsem byla na všechno sama a jediné, co mě drželo nad hladinou, byly všechny ty lekce, kterých se mi dostalo během uplynulých let (a které jsem vtělila do všech svých e-knih, ebooků, online kurzu a dalších textů) a zkušenost ze srpnového desetidenního kurzu Vipassany.

Zpětně celý kurz vidím jako takovou zhuštěnou intenzivní zkušenost o pomíjivosti, utrpení, soucítění a vyrovnanosti mysli. 

Člověk tam neustále zažíval proměnlivost zkušeností a emocí, bolest, blaženost, smutek, radost, vztek, odpuštění. Bylo to tak silné, tak zjevné. Vše je pomíjivé. Aniččá. Jen to pozoruj – just be aware. Nepřidávej k utrpení další. Nehodnoť, nebraň se tomu, co prožíváš, nesnaž se před tím utéct někam jinam. A neulpívej na těch příjemných pocitech. I ony se rozplynou jako ty mraky nad rozbouřeným mořem na Mallorce. Ale neboj se toho, že se rozplynou.

Polož se do všeho, co cítíš, bez strachu… 

O vipassaně jsem během srpna napsala několik nadšených článků.

• 10 dní meditace Vipassana – výplach mozku? – článek o tom, co na kurzu čekat (pravidla kurzu apod.).
• Jaké to bylo na desetidenním kurzu meditace Vipassana? – článek na mém novém blogu o zkušenostech, které mi kurz dal.

Rozhodně doporučuji si je přečíst a zvážit, zda ten kurz není pro Vás osobně to pravé. Pokud chcete najít cestu k vyrovnanosti mysli, nenechat se zatahovat do vnitřních a vnějších dramat a osvobodit se z utrpení (pochopit jeho příčiny) a tím ho nešířit kolem sebe, přihlaste se. Stejně pokud se chcete přestat honit za štěstím, ale najít ho uvnitř. Možná zažijete sami sebe na úrovni vibrací a podaří se Vám prožít zkušenost rozpuštění Ega.

Ale buďte připraveni, že ta cesta jde radikálně přímo ke kořenům, a proto spočívá v tom naučit se to trápení snášet. Zároveň se ale naladíte na ohromné přívaly soucítění a vděčnosti a to za to stojí. A ano, je to zadarmo (za dobrovolný příspěvek) a je to univerzální technika, která se sice tváří jako buddhistická, ale třeba Indové si myslí, že je hinduistická. Tak si to přeberte :-)

V pokračování článku se budete moci dočíst o tom, v čem všem mi kurz vipassany během srpna pomáhal. Je dokonale využitelný právě tam, kde se člověk s něčím trápí…