Jsou chyby, které je potřeba dělat…

Projekt 5 pokladů v Jahodovém ráji (48. Chybička se vloudí… ) – KOV (4)

V minulém článku byla řeč o vzdoru vůči tomu, co je. O tom nelegitimním vzdoru, který jsem přirovnávala ke stromu, který se na podzim brání shodit listí, a o tom legitimním vzdoru, když odoláváme tlaku být něčím, čím nejsme. Byla řeč i o tom, že někdy není snadné tyto dva druhy vzdoru rozlišit a neztrácet čas a energii bojem s větrnými mlýny.

Podzimní období, období elementu kovu, v nás osekává vše přebytečné a často nehledí na to, zda se nám to líbí či ne. Pokud jsme se na jaře naučili být svobodní (element dřeva) a v létě se nám podařilo najít zdroj hlubší radosti než ve vnějších potěšeních (element ohně), bude pro nás podzimní osekávání mnohem snesitelnější…

Až se vynoří chyby, kterých jsme se dopustili (a kterých jsme si třeba ani nebyli vědomí), budeme otevřenější je vnímat (však vnímejte, co normálně nevidíte) a skrze (sebe)lásku silnější je přijmout (často nevidíme, co bychom neunesli). Protože teprve pak s nimi budeme moci něco udělat.

Jaké chyby se mohou vynořit??

  • Jsou chyby, o kterých víme. Jsou věci, které nechceme dělat, ale nemáme sílu se jich vzdát. Jako by se k nám pevně přilepily a navzdory svým snahám se jich zbavit, se v tom pořád motáme. Co s tím? Trpělivost. Vůle na podobně zažranou špínu nestačí. Je to jako strkat prstem do slona a čekat, že se pohne :-) A snahu. Zažranou špínu vyčistíme jen vytrvalostí. Jednoho dne pak přijde okamžik, kdy se něco zlomí. Kdy ten Váš vlak, který se žene po vyježděných kolejích, najednou přehodí výhybku. A špína se rozplyne.

Nebo se také může stát, že se objeví pradlena a strčí nás do pračky :-) Nepříjemné, ale zato velmi rychlé a účinné :-) 

  • Pak jsou chyby, o kterých ani nevíme. A to jsou velmi zákeřné chyby. Stokrát nás na ni mohou druzí upozorňovat, ale my žijeme v domnění, že jsme čistí jak ta lilie. Kolik svatoušků už takhle pochodovalo po světě?? To jsou takové ty chyby, kdy ve svatém zanícení šíříme kolem sebe zlo. Když se spiritualita zvrhne ve svatouškovství zaplane obvykle oheň. Když je nejhůř, vzplane i ten oheň inkvizitorský. Však ne nadarmo se říká, že dobrými úmysly je dlážděna cesta do pekel…

Pohled sám na sebe, na to, že nejsme tak dobří, jak sami sebe vnímáme, hodně bolí.

Znáte ty komedie o opičí lásce maminek a tchýní, které zahrnují své bližní péčí a dobrými radami? Ve filmech a seriálech se tomu smějeme, ale reálná zkušenost tak legrační není. Ale vysvětlujte jim, že to, co vidí jako něco správného (mám Vás ráda a chci Vám pomoct, abyste byli šťastní!), je špatně skrz naskrz…

Nejhůř se odhalují ty chyby, které vypadají jako vzor ctností. 

V jednom článku o tom, co mě – s prominutím – SERE, jsem psala o systémech, které se nás snaží chránit. Které se nás tak úporně snaží chránit před vším zlem, až ho vidíme na každém rohu. Uváděla jsem dva příklady – porody a islám (který radši vše zahalí, ať to nevidíme a nenecháme se tím zlákat. A nejde jen o ženy). Ona snaha přimět všechny kolem Vás, aby byli ctnostní a co nejdokonalejší hnaná byť sebelepší snahou po tom, aby byli lidé i celá společnost šťastní, je naprosto zcestná. Kdokoliv, kdo dokonalý není, musí být v takovém systému potrestán. Kdokoliv, kdo stojí proti této Vaší snaze a odmítá Vaše šíření dobra, je v takovém systém ďáblův pomocník.

Ale přitom by se monoteistická náboženství shodla na tom, že tím jediným zlem a jediným hříchem je snědení jablka rozlišování… rozlišování na dobré a zlé… 

A tak když se někdy vloudí chybička, co kdybychom za ty chyby byli rádi? Za chyby své, ale i za chyby druhých lidí? Co kdybychom se na chybu podívali jinýma očima? Už jste někdy zažili nějakou situaci (nebo umíte si ji představit?), kdy Vám vlastní chyba přišla jako dar a ne jako něco, čemu je lepší se vyhýbat?

Já to zažila před pár týdny. Udělala jsem chybu a vlastně jsem vůbec nechápala, co jsem udělala špatně. Byla jsem přesně jak ten svatoušek, co si myslí, že je čistý jak ta lilie a že je mu křivděno. Trest za tu chybu byl velmi nepříjemný. A ačkoliv se jí dalo předejít, jsem ráda, že se tak nestalo. Jsem za tu chybu ráda, protože se z ní stala ona výhybka z vyježděných kolejí tím lepším směrem, o které byla řeč výše… 

Kéž uděláte podobnou chybu i Vy :-)


Zaujal Vás tento článek?

Jde o článek ze série KOV. A je to jen malá část celého ročního projektu (5 pokladů v Jahodovém ráji). Na konci roku bude zahrnovat minimálně 50 střípků (5 x 10 článků)– takových puzzlíků celkového obrazu. Obrazu toho, jak žít spokojeně v souladu s 5 elementy, které oživují celý svět, ale i nás. Harmonie elementů nám dává svobodu, radost, moudrost a vyrovnanost, spokojenost, důvěru a jistotu. Pokud jsou toto i Vaše hodnoty, které stojí za to rozvíjet, nemusíte čekat až do konce roku :-) Stačí se UŽ TEĎ ZDARMA přihlásit k odběru článků a všech 5 sborníků všech 5 elementů a to ZDE. S přihláškou dostanete ZDARMA sborník elementu OHEŇ o tom, kde hledat tu skutečnou radost :-) Hotový je také již sborník elementu DŘEVO (Rozhodněte se, jaký život chcete žít).

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Kov se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Jsou chyby, které je potřeba dělat…

  1. Pingback: Když není nic tak, jak chcete... - Žít je umění milovat

  2. Pingback: Ta největší chyba, která z nás vysává nejvíc energie.. | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s