Bolest, která nás straší. Co s ní?

Projekt 5 pokladů v Jahodovém ráji (3. Strašidelný zámek… ) – KOV (7)

Minulý článek končil slovy: „Naučte se s bolestí raději smířit a vyléčit ji.” Taková bolest je totiž podobná strašidlu, které s Vámi žije v jednom domě. V tom domě Vašeho těla a Vašeho života…

Zpočátku se možná ozývá jen velmi nenápadně. Občas někde něco spadne. Nějak samo od sebe. Zabliká světlo. Slyšíte divný zvuk. Ale řeknete si, že se Vám asi něco zdálo, nebo že to bylo od sousedů.

Pak se začne ozývat silněji. Houpání lustru, bouchání dveří.

A pak se Vám ta příšera zjeví tváří v tvář. A Vy se opravdu začnete bát…

Taková symbolika může mít spoustu významů. Může jít o bolest, kterou tak dlouho přehlížíte, až propukne ve vážnou chorobu. Nabere na sebe podobu nebezpečné příšery, která Vás chce pozřít.

Nebo může jít o bolest, kterou nechcete vidět a cítit, ale jednoho dne se před Vámi zjeví. A Vy si můžete vybrat – buď ji zametete pod koberec (a dříve nebo později se stejně v nějaké nepříjemné podobě objeví), nebo se jí statečně postavíte tváří v tvář.

Jak se říká, teprve když skočíme démonovi do tlamy, ochotni nechat se sežrat, když na to přijde, démon zmizí… 

Co ale s takovými strašidly dělat? 

V prvé řadě se jich přestaňme bát. Ano, vím, to se snadno řekne, ale hůř se udělá. Bolest, ať již fyzická, nebo psychická, je nepříjemná. Naší automatickou reakcí odmítnout ji. Zadupat ji. Nevidět ji. Když už si nedá říct, pustíme se s ní do boje. Ale ani jedno, ani druhé není v dlouhodobé perspektivě správné.

Zkusili jste už tento návyk (útěk/útok) odbourat??

Naše obvyklé reakce jsou hluboko zažrané, takže jejich proměna vyžaduje vytrvalost a odvahu. Pokud se do toho chcete pustit, doporučuji knížky Pemy Chodron, na které jsem odkazovala v minulém článku.

V druhé řadě se na ně usmějte a věnujte se jim. Ano, vím, zdá se to naprosto praštěné :-) Říká se, že s démony je možné si začít povídat. Někdy pochopí, že se vlastně nic nestalo, a zmizí. Někdy potřebují pozornost. Ne lítostivou. Ne odmítavou. Ne naštvanou. Jako byste potkali svého nejlepšího přítele potrhaného od vlků – jak byste zareagovali? Řekli byste, ať jde pryč, že nesnášíte krev? Nebo byste mu vynadali, co leze do lesů? Nebo byste ho vzali k sobě domů a snažili se mu pomoci?

Když v sobě obejmeme to, co nás trápí, místo abychom před tím utíkali, nebo s tím bojovali, něco se změní. Ze strašidel se stanou bytosti, které potřebují pomoci. 

 

Pomáhat lze na mnoha úrovních

A nejlépe je propojit jich co nejvíce. Alespoň to mě učil orlí čchi kung, který se na člověka dívá jako na jeden komplexní celek – tělo, mysl a energii.

Na úrovni těla je třeba se o tělo starat. Už jste to slyšeli mnohokrát, že? Ale někdy teprve 101. upozornění opravdu přijmeme za své. Fyzická rovina je rovina, ve které žijeme. Je to hmatatelná, projevená rovina nás samých. Čím jsme starší, tím víc se v ní odráží to, jak dobře jsme se o ten dar, který nám byl svěřen – o ten dům našeho života – starali. Nemůžeme vše svádět na genetiku, protože geny se projeví jen pokud jim vytvoříme podmínky k projevení.

Jak se to tělo starat? Co jíst? Kolik toho jíst? Vařit nebo být raw? Co pít? Kolik toho pít? V té hromadě protichůdných informací se ztrácí zásadní věc:

nejde o systém, jde o nás. 

Den za dnem, měsíc za měsícem se měníme. A tím i naše potřeby. V létě může být ideální jíst syrovou zeleninu a ovoce. V zimě nám to může zadělat na velké problémy. Abychom zjistili, jak na tom jsme, a co nám dělá opravdu dobře, je třeba vykašlat se na systémy a začít se seznamovat s vlastním tělem a vlastními energiemi a naučit se vnímat, jaké energie potřebujeme a jaké rozhodně ne.

V prvé řadě jde totiž o rovnováhu.

Ale bez toho, aniž bychom se svému tělu správně věnovali, sami sobě ubližujeme. Ať máme k dispozici sebesilnější léky, nebo homeopatika, nebo umíme sebelépe vizualizovat své lepší, zdravé a bohaté Já, bojkotujeme sami sebe v okamžiku, kdy potajmu za rohem nasazujeme do trámů vlastního domu červotoče…

I na úrovni mysli je potřeba se o sebe starat! Můžeme jíst bio, běhat, cvičit, protahovat, ale pokud nedokážeme ovládnout vlastní mysl a necháme se snadno vyvést z rovnováhy, opět sami sebe sabotujeme. A pokud nebudeme bdělí a nenaučíme se vnímat energetickou kvalitu toho, co je v nás i kolem nás, nepoznáme, co jíst a kdy jíst, zda cvičit, nebo jít raději spát. To dobré, co jsme dali tělu, vymažeme jediným zbytečným okamžikem stresu, smutku nebo hněvu, který naším domem nemusel otřást, kdyby byla naše mysl lépe naladěna…

 

Je to právě mysl, která je dvojsečným nástrojem

Mysl vycvičená přemýšlet a hledat a analyzovat se ztratí ve všech možný návodech na to, jak se mít lépe. Mysl sběhlá v hodnocení toho, co je dobře a co špatně, nás bude pronásledovat svými soudy, ať už na naši vlastní osobu, nebo na lidi kolem sebe. Stáhne nás do víru negativního myšlení, tj. do myšlení plného vzdoru, obav, tužeb, a do iluzorních představ.

Žít v domě, kde vládne taková mysl, je jako žít někde, kde je pořád něco špatně. Jen si to představte. Někdo se tu na někoho neustále mračí nebo ho sekýruje. Na půdě se válí staré harampádí, které odmítáme vyhodit, a v něm se prohánějí myši. Okna jsou špinavá a cokoliv skrz ně vidíme, je proto zkreslené.

Mysl která umí vnímat věci tak, jak jsou, nezkresleně, je ale výhra.

Mysl, která ví, že nic nepotřebuje, protože to nejdůležitější buď už má, nebo pochopila, že tam venku nezíská to, co doopravdy potřebuje, protože to není z tamtoho světa, ale z toho Jiného. Nepodmíněného. Mysl, která se právě proto nemusí ničeho bát, protože nemůže o nic přijít a nic ji ve skutečnosti neohrožuje. Jak by mohlo, když vnější svět není to, co rozhoduje o tom, co vnímá.

Taková mysl je jako volný prostor. Jako místnost, kterou nezraní, když ji někdo začne oškrabávat malbu, vysekávat otvor na okna a celkově předělávat. Nebolí ji to. Neříká:

Ne, já chci mít zelené stěny a to okno – opovažte se do mě sekat!

  • Teprve, když ovládnete mysl a přestanete žít jako roboti, teprve, kdy alespoň nahlédnete do toho území bez strachu a potřeb, které se sice rozprostírá do nekonečna, a přece ho většinou pod příkrovem mraků a mlh nevidíme, začnete ten svůj dům provětrávat.
  • Teprve když se naučíte neutíkat, ale automaticky reagovat se soucítěním, jste připraveni očistit svůj dům od strašidel minulosti a kostlivců ve skříni.
  • Teprve když otevřete všechny dveře, skříně a nahlédnete do všech truhlic, sklepů a půd, a postaráte se o všechna strašidla, která tam najdete, teprve pak máte šanci dát svůj dům do pořádku. Vydrhnout, vymalovat, vybavit novým nábytkem. Tak, aby energie, která domem protéká, mohla volně proudit.

Vše se vším souvisí. Náš dům má mnoho pater a zákoutí a je proto potřeba k němu přistupovat komplexně.


Zaujal Vás tento článek?

Jde o článek ze série KOV. A je to jen malá část celého ročního projektu (5 pokladů v Jahodovém ráji). Na konci roku bude zahrnovat minimálně 50 střípků (5 x 10 článků)– takových puzzlíků celkového obrazu. Obrazu toho, jak žít spokojeně v souladu s 5 elementy, které oživují celý svět, ale i nás. Harmonie elementů nám dává svobodu, radost, moudrost a vyrovnanost, spokojenost, důvěru a jistotu. Pokud jsou toto i Vaše hodnoty, které stojí za to rozvíjet, nemusíte čekat až do konce roku :-) Stačí se UŽ TEĎ ZDARMA přihlásit k odběru článků a všech 5 sborníků všech 5 elementů a to ZDES přihláškou dostanete ZDARMA sborník elementu OHEŇ o tom, kde hledat tu skutečnou radost :-) Hotový je také již sborník elementu DŘEVO (Rozhodněte se, jaký život chcete žít).

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Kov se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Bolest, která nás straší. Co s ní?

  1. Pingback: Pohled pod povrch toho, co považujeme za správné… | Žít je umění

  2. Pingback: Říjnová strašidelná drsárna | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s