Štěstí nespočívá v tom, co dostaneme, ale v tom, jak to přijmeme…

Projekt 5 pokladů v Jahodovém ráji (46. Babočku do otakárka nevmanipuluješ…) – VODA (9)

V minulém článku jsme nahlédli strachu přímo do tváře a odhalili jeho podstatu. Strach z bolesti. Můžeme jít ale ještě dál. Nakonec nám totiž nejde o nic menšího než o přežití…

A to i tam, kde by Vás to možná hned ani nenapadlo. Zdrojem mnoha našich obav je například strach z odmítnutí. Však se na chvíli zastavte a sepište si, čeho všeho se bojíte:

Bojím se ……………………………………, protože (aby ne…)……………………………………….

Pravděpodobně zjistíte, že tam hluboko nakonec velmi často narazíte právě na tento druh strachu. A nepomůže Vám miliónkrát omílaná věta, že nemáte dbát na to, co si o Vás kdo myslí. Váš hluboce zakořeněný pud sebezáchovy Vám totiž bude vědomě či nevědomě podsouvat pravý opak…

Držet se té své „tlupy“ totiž byla odjakživa otázka přežití. Skupina Vás dokázala ochránit před útoky zvířat nebo jiných tlup. Ve skupině bylo snazší se uživit. Největším trestem kdysi bývalo vyhoštění. To byla jistá smrt…

Strachu se můžete zbavit jen ve chvíli, kdy v sobě překonáte strach ze smrti a z bolesti. 

Tak s chutí do toho :-)

 

Chcete zjistit, jak moc Vás tento strach ovládá?

Většina lidí dnes ale na této cestě vychází z bodu, kdy o smrti raději nechce vůbec nic vědět (umírající jsou odsouváni do nemocnic apod., smuteční obřady se neorganizují) a svůj pohled zaměřuje hlavně na to žít naplno tak, jak si žití naplno představuje. Pokud jste si ale již udělali test Jste vůbec naživu?, možná jste zjistili jako valná většina lidí, která si test dělala, že jste spíš na úrovni zombie nebo upíra než opravdu živoucího člověka…

A bolesti, ať již té fyzické nebo psychické, se vyhýbáme, seč můžeme. Za staletí lidského vývoje se nám podařilo vymyslet léky, které máme všichni většinou doma po ruce, kdykoliv něco zabolí. A pokud nás zabolí nějaký vztah, je velmi snadné z něj vycouvat a to včetně manželství.

Žijeme v jednom z nejlepších možných světů v relativním bezpečí a dostatku, v blaženém nevědomí smrti a bolesti, která je všude kolem nás. Hrozba teroru nás děsí právě proto, že se vlomila do toho bezpečného prostoru. Upozorňuje nás na to, že před smrtí a bolestí není nikdo imunní, ať dělá, co dělá. Ani my ne…

To, do jaké míry Vás terorismus děsí, odráží míru Vašeho strachu z bolesti a smrti. Jak velká je??

Tisíciletí lidského vývoje jsme zaměřili na snahu zajistit si co nejlepší a nejbezpečnější život. Eliminovat hlad, drsné životní podmínky, války a nemoci. Slyšeli jste o tom, že oslavy zimního slunovratu (a potažmo Vánoc) mají své kořeny právě v dobách, kdy lidé věděli, že spousta z nich nepřežije zimu? A tak se scházeli, s některými ještě naposledy (staří, slabí, nemocní) a naposledy si ještě užili hojnost jídla a pití. Byly to drsné doby… co o nich většina z nás tady na bohatém Západě víme…

Umíme si opravdu vážit života a jeho darů?

Když ze svého vědomí vytěsňujeme bolest utrpení a smrt? Vzpomeňte si na dobu, kdy Vás něco bolelo? Vzpomeňte si na dobu, kdy jste byli nemocní. A vzpomeňte si na tu chvíli, kdy bolest ustala a kdy jste se konečně zmátořili a cítili se opět plní sil.

Já někdy vzpomínám na ten okamžik, kdy jsem byla hladová a žíznivá (a už jsem měla peníze pouze na trajekt a vstupní vízum do Jordánska) a mí zachránci mi nabídli vodu a jídlo. Ta voda! Hotová mana! Lepší než víno, lepší než kola, lepší než cokoliv si dokážete představit… 

Tisíciletí lidského vývoje nás dovedly do stavu, kdy na vlastní kůži cítíme, že tato snaha ochránit se před bolestí a smrtí nás nedokázala před bolestí a smrtí doopravdy ochránit. Je jako ten pohyb zemských desek, který nevnímáme, ale dříve nebo později se projeví. Výbuchem sopky, zemětřesením, tsunami. Utrpením a smrtí. Není možné mu zabránit.

Cokoliv děláme, je vědomě či nevědomě hnáno právě strachem z bolesti a smrti. Ne z radosti ze života… není to smutné??

Svůj život jsme podřídili snaze regulovat tok té řeky života, aby se náhodou nevylila z břehů a neponičila nám naše domy. Ale nebyly to snad pravidelné záplavy, které také umožnily vznik jedné z prvních civilizací?? Té egyptské?? Nejsou to často právě ty nejrůznější katastrofy, které se vším tím bahnem přinášejí i zásadní změny, kterým bychom se byli nejraději vyhnuli?

Nepíšu snad již roky na svém blogu o tom, že TRÁPENÍ MŮŽE BÝT DAR (tak se dokonce nazývá celý můj ebook). Že trápení je vlastně vždycky dar? Není to právě to, co již pár let prožívám a čeho je můj blog svědkem? Jak hluboký klid, hlubokou důvěru a jistotu a jak hlubokou radost mohou přinášet ty náročné okamžiky? Když se jim člověk přestane bránit?A vždy si vzpomenu, jak jsem v tom největším trápení chtěla slyšet, že to jednou bude všechno zase lehčí. A odpověď?

Proč bys to chtěla mít lehké? Proč by to nemohlo být těžké?

 

Největší bolest nám působí odpor vůči tomu, co je.

Snaha manipulovat tu babočku z původního průvodního textu k tomuto tématu (viz výše) do otakárka. Snažit se dělat ze stolu židli :-) (Dextera znáte?) Uvědomili jste si někdy, do jaké míry se běžně chováme vlastně jako manipulátoři? Někdy je to přece tak přirozené. Proč bychom neměli chtít to, CO POTŘEBUJEME? Proč bychom si o to neměli říkat? Proč bychom se neměli snažit přesvědčit druhé, aby nám dali to, co potřebujeme??

A přece, v každé chvíli, ve které odmítáme realitu takovou, jaká je, a reagujeme jakýmkoliv způsobem, o kterém si myslíme, že nám pomůže ji zohýbat dle svých představ – nejen bojem, ale i útěkem – jednáme jako manipulátoři. Kdykoliv se bráníme před tím, co se nám nelíbí – ať už tím, že dupeme tou nohou, nebo tím, že zapojíme všechny ty ego-obranné mechanismy projekcí apod. – i v tom okamžiku se chováme jako prachsprostí manipulátoři.

Ale kdo z nás ví v hloubi duše, že nic nepotřebuje a nemusí se ničeho bát??

Snažíme se mít běh věcí pod kontrolou a je to naprosto přirozené. Právě proto je lidstvo tam, kde v současné chvíli je. Naše životy už nejsou v permanentním zjevném ohrožení nemocemi a násilím. Ale jak jsme viděli, to ohrožení tu stále latentně existuje a ovládá náš život jaksi z podpalubí. Nepřekonali jsme ho, jen jsme vystavěli tu svoji věž ze slonoviny, do které jsme se zavřeli, abychom to nemuseli vnímat.

Naše snaha získat nad Životem a jeho nároky kontrolu selhala. Odjakživa byla naivní. Ani všechno to materiální bohatství nás nedělá šťastnými. Copak jsou to například všechny ty drahé dárky, které jsme na Vánoce kdy dostali (nebo které jsme dali), tím, co nás hřeje na srdci v té studené zimě? Štastný člověk je totiž pouze ten, který nemusí mít nic, všichni stojí proti němu a on to přesto ustojí s vnitřní svobodou a (sebe)jistotou. Se soucítěním vůči sobě i druhým. Nezažila jsem větší a čistší radost, než když jsem si třeba jen na chvíli uvědomila (například letos v srpnu), že v dané chvíli, i když mi přišla jako noční můra, nic nepotřebuju a nemusím se ničeho bát….

Podívejte se zpětně na svůj život a položte si otázku:

Dokážu přijmout to, co se stalo? Dokážu si přestat říkat, že kdybych já nebo on či ona jednali jinak, nemuselo se to bývalo stát? Dokážu si říct, že přesně tak, jak se to stalo, se to stát mělo?? Protože TAKHLE to bylo nakonec nejlepší?? Dokážu se podívat do budoucna, uvolnit tomu pomyslnému koni, na kterém sedím, otěže a dát mu bez obav volnost rozběhnout se tryskem? S důvěrou, že kůň i já to zvládneme? S důvěrou, že ať se stane cokoliv, stane se to nejlepší…


Zaujal Vás tento článek?

Jde o předposlední článek ze série VODA.

Celý roční projekt 5 pokladů v Jahodovém ráji zahrnující 5 elementů (DŘEVO, OHEŇ, ZEMĚ, KOV A VODA) již pomalu končí. K dispozici jsou již 4 sborníky. Ve všech dohromady najdete 50 střípků (5 x 10 článků)– takových puzzlíků celkového obrazu. Obrazu toho, jak žít spokojeně v souladu s 5 elementy, které oživují celý svět, ale i nás. Harmonie těchto elementů nám dává NEPODMÍNĚNOU svobodu, radost, moudrost a vyrovnanost, spokojenost, důvěru a jistotu.

Všech 5 elementů (sborníků) nás bude provázet i rokem 2018 v projektu Strom štěstí :-) Pokud se chcete přihlásit (celoroční projekt je ZDARMA), jste vítáni :-) 

Pokud jsou výše uvedené i Vaše hodnoty, které stojí za to rozvíjet, můžete se stále ještě přihlásit k odběru posledního zbývajícího článku a posledního sborníku elementu VODA a to ZDE. 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Voda se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Štěstí nespočívá v tom, co dostaneme, ale v tom, jak to přijmeme…

  1. Pingback: Žít jako v pohádce. Ale kdo z Vás o to OPRAVDU stojí?? | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s