Když člověk ví, co ho čeká…

Chápu snahu lidí znát svou budoucnost. Chodit ke kartářům (nebo si sám vykládat). Kontaktovat astrology (nebo si sám s horoskopem hrát). Je v tom určitá jistota. Najdu partnera? Budu mít děti? A najdu si konečně nějakou dobrou práci?? Už to trvá táááák dlouho. Všechno jsem si snad vizualizovala správně, Vesmíru své přání vyslala… tak proč to tak dlouho trvááááá??

Já svou budoucnost znám. Ne tedy do detailů. Nevím, jestli si třeba zítra znovu nezlámu nohu. Nevím, jaký bude náš hotel na dovolené v Albánii (jo, fakt tam jedeme…). Nevím, jestli až se vrátím ze svého offline pobytu, budu mít na účtu o pár set, tisíc víc. Nebo nic. Všechno je možné.

Ale absurdistánským projektem (50 týdnů=50 témat) procházím už pátým rokem a vím, co přinášejí. Vím, s čím tak asi můžu počítat. A ano, je to opravdu úleva.

Obvykle to vím jen týden dopředu. Loni na konci roku jsem si udělala přehled zbývajících témat a také jsem věděla své (a ano, naplnilo se). Letos jsem si vylosovala také několik týdnů dopředu, abych mohla lidem, kteří se ke mně připojili do projektu STROM ŠTĚSTÍ , nachystat témata týdne, i když nebudu online.

A já Vám to tentokrát prozradím…

  • Prvním tématem je JAK NA ODPUŠTĚNÍ ÚPLNĚ JINAK. Ten týden budu na týdenních čchi kungových lázních s orlíky (Orel v hnízdě). A ani mě právě toto téma nepřekvapuje. Nesu s sebou už nějakou dobu něco, co mi přišlo jako velká křivda. Něco, co bych chtěla pochopit, ale nezbývá mi než to přijmout. Něco, co bych byla ráda, aby se znovu neopakovalo. Něco, co mě pořád bolí a vyvolává to ve mně strach. (Nedávno jsem narazila na citát mého oblíbence Thich Nhat Hahna o tom, že když kvůli někomu trpíme, je to proto, že i on trpí, a proto to šíří dál. Že si nezaslouží trest, ale soucítění. Ostatně to obě strany. Člověk tohle už možná tisíckrát slyšel. Ale až po tisícíprvní se něco uvnitř stane a výhybka se přehodí.) Takže předpokládám, že právě tento týden se opět staré rány ozvou a na mě bude to tentokrát zvládnout jinak. A líp.
  • Druhým tématem je TICHO BEZ HODNOCENÍ (Masochisti hadr). Ten týden začíná můj desetidenní kurz vipassany. Jak příznačné! Ctnostné ticho tam zavládne. Takové je pravidlo. Otázka zní, zda podobně ctnostné ticho bez hodnocení zavládne i v mé mysli :-)  Začátky kurzu totiž nebývají lehké. Nejsme zvyklí tak dlouho sedět. A nejsme zvyklí jíst naposledy oběd (staří studenti, což jsem letos i já, už večer nejí). Spousta lidí prý má silné nutkání s tím druhý den praštit :-) A tak jsem tedy zvědavá, jestli se mi podaří sama sebe netrápit a pobyt tam si užít. Loni jsem si spíš užívala, než se trápila :-) To přišlo až poté (viz předchozí téma týdne).

 

  • Třetím tématem je OPRAVDU STÁLE JEŠTĚ VĚŘÍME, ŽE JE KAM LÉZT? Celý tento týden budu ještě na vipassaně. A přesně o tomto celý kurz vipassany je – pochopit, že ta naše touha utíkat před tím, co je, za něčím lepším, pohodlnějším atd., je zbytečná. Že je to jen sisyfovské lození na horu, ze které stejně dalším závanem větru spadneme. Že skutečnou radost a vášeň a adrenalin je možné prožívat v tom, co je, a není nutné to někde hledat :-) Jo, existují horolezci, kteří mají nutnou potřebu zdolat i Mount Everest. A ještě znovu. A ještě další osmitisícovku. Naplňuje je to. Nemohou bez toho žít. Je krásné nebát se tak extrémních situací. Ale je zajímavé, že i kdyby vylezli ME tisíckrát, neuspokojí je to. Pokud to není spíš uspokojivá hra než výkon a snaha si opět něco dokázat, není to nic než trochu náročnější droga. Jakkoliv obdivuhodná…
  • Čtvrtým tématem je RADOST Z KAŽDÉHO NOVÉHO RÁNA. To bude můj nový pracovní týden po návratu ze 3 týdnů intenzivní energetické a meditační praxe. Nemyslím, že obzvlášť po vipassaně se mi do práce nebude chtít :-) Člověk po tom necítí (tedy tenkrát jsem necítila) nechuť ke změně. Nechuť do toho, co je třeba i náročné. Po vipassaně už není nic tak náročné, aby to člověk nezvládl s klidem na srdci :-) Spíš to bude týden, který mě bude učit spíš si života užívat než pracovat. Což já potřebuju jako sůl :-)

Teoreticky bych mohla říct, i jaký bude další týden. Protože zbývá už jen jedno jediné téma elementu OHEŇ. Vy z Vás, kteří jste součástí projektu STROM ŠTĚSTÍ, a máte ebook, který k němu patří, si snadno dohledáte, které bude to poslední téma. A můžete si snadno zjistit, co Vás čeká a nemine celých 5 týdnů! Já poslední letní téma ale budu řešit, až na to dojde čas…

Těšíte se už na konec června a červenec?? Máte nějaké své plány? Pokud byste se k tématům chtěli také přidat, tak si dejte pozor na to, že promlouvají do života. A že by se snadno mohlo stát, že příští týden bude o odpouštění (no, třeba někdo odpustí Vám, to by bylo super, ne?), další týden o tom, jak se netrápit, třetí týden o spokojenosti a čtvrtý o nadšených ránech. Nebo naopak třeba zjistíte, že Vám vůbec nejde ani odpouštět, ani se netrápit. A hlavně ráno ne :-)

Příspěvek byl publikován v rubrice Na cestách se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Když člověk ví, co ho čeká…

  1. Sedmi napsal:

    Zásadně nic neplánujeme :)

  2. Pingback: Červnové viny a odpuštění | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s