Jsem blázen. Říkají mi. A když jim popíšu, jak to bude vypadat podruhé, myslí si, že jsem ještě větší blázen.
Jedu totiž na desetidenní kurz meditace vipassana, kde se medituje cca 10 hodin denně (v sedě). Začíná se budíčkem ve 4 ráno. Ženy a muži jsou segregovaní. K večeři dostanete ovoce (pokud jedete poprvé, pokud jedete podruhé, nedostanete nic). A na procházku můžete jen v nejbližším okruhu centra, které je pro procházky vymezený.
Je něco takového pro Vás lákavé?? A přece ta odměna je pak táááák sladká!! (Tedy pokud nezdrhnete a přežijete to :-))
Když jsem byla na kurzu poprvé, byly jsme (jo, jen ženy) buď na louce, nebo na cestě u centra. Na louce jsem si připadala jak kůň v paddocku. Na cestě, která se tak točila dokolečka kolem pár smrků a laviček jako odsouzenec na dvorku ve vězení, který musí chodit pořád dokola. No, kdo Vám tuhle zkušenost dopřeje?? :-)
A přece jedu podruhé. A jedu až do Polska.
Poprvé jsem se o kurzu dozvěděla od své spolužačky na religionistice, které jsem dělala oponenturu projektu její disertační práce o vipassaně. O tématu té disertace jsme mluvili jako o McDonaldizaci buddhismu :-)) No, toho si prostě člověk musí všimnout, že?? :-)
Proč McDonaldizace?? No, to je jednoduché. Všude ve světě jsou ty kurzy úplně do puntíku stejné. Včetně těch samých rozprav na konci dne. Včetně těch samých slov a instrukcí učitele (tak on už je vlastně mrtvý a je nahraný :-)) Takže pokud chcete jet na kurz třeba na Srí Lanku (což jsem já tedy velmi chtěla, ale letos to neklaplo), můžete. A můžete se spolehnout, že to prostě bude stejné…
Pokud umíte anglicky, nemáte problém. Můžete jet naprosto kamkoliv. Kurzy jsou vždy dvojjazyčné. Já jedu na anglicko/litevský do Polska, organizovaný litevskou komunitou vipassany. Tomu říkám pozitivní dopad globalizace :-)
Já už se moc těším. Na týdenním orlím čchi kungu ve Svratce (viz článek Když se snažíte odpustit to, co Vás hluboce zranilo – ano, i o tom Svratka byla), odkud jsem se v sobotu vrátila, jsem si dala takový malý předkusek :-) Opět jsem si zvykla ráno meditovat a dvakrát jsem dokonce šla meditovat ještě před naší ranní meditací s mistrem :-)
Není nad to vstávat brzy ráno, meditovat, chodit po lese, zpívat si. A požírat borůvky :-)
Kurz jsem nakonec spojila i s menším výletem, protože cesta do centra je hodně daleká. Takže vyjíždím již dnes, přespím ve Wroclavi a do centra vyrazím až druhý den. Ale jsem tedy zvědavá, jak přesně se tam dostanu. Shuttle prý funguje jen pro polské kurzy, takže budu nejspíš odkázaná na taxi, možná odvoz, co jede přes Ostravu, který by mě v Turku (větší městečko poblíž centra) vyzvedl. Nebo na náhodu :-)
Tady na blogu jsem Vám pro dobu své nepřítomnosti nastavila pár článků, které na blogu vyšly v uplynulých letech. Vybírám to, co mi přišlo zajímavé nebo důležité :-) Doufám, že si je užijete! Přeji Vám krásné prázdninové dny a zkuste si je také někdy užít offline jako já až do 15.7. Na to se těším asi ze všeho nejvíc! Život bez počítačů a mobilů.
Žít je umění 