Návraty – Moře

Můj úplně první text, který jsem napsala už v roce 1996. A tady na blogu vyšel v roce 2013, mezi prvními příspěvky vůbec. Nedávno jsem si na něj vzpomněla. Protože je naprosto nadčasový. Tenkrát v roce 1996 jsem byla zamilovaná do kluka, který ale žil tisíce kilometrů ode mě. A já se sama sebe ptala, zda má taková láska smysl. Sedla jsem a začala psát. Jak vidíte, celé to začalo vizí moře a útesů. A jak to skončilo, tj. jaké poznání ze mě nakonec vylezlo, to si můžete také přečíst. O lásce se často mluví. Ale právě TOHLE podle mě láska je. 

Milióny a milióny let doráží rozbouřené moře na útesy.

Co ještě zbývá z té hrdé, tvrdé skály?

Každou vteřinou,

částečku po částečce,

se stává součástí vod –

nezaniká, jen nabývá jiné podoby.

Kdyby skála měla srdce,

s každým zrníčkem, které by odplavilo moře,

by se žalem zachvělo.

Kdyby skála měla tvář,

s každou vlnou, která by po ní nemilosrdně šlehla,

by její oči uronily jednu slzu.

Jen pojď, ponoř svou tvář i své srdce do chladivých vod života a ochutnej všechny ty slzy.

Kdo ví, co ono bezedné moře skrývá,

a kdo ví, jací se vynoříme na druhém břehu?

Nalezneme v temných, mrazivých hlubinách poklad, který tam uschoval vládce moří?

Zůstaneme jen zrníčkem písku, které nezachytí žádná síť,

nebo se proměníme ve vzácnou perlu, po které tam nahoře touží?

Moře vám strhne masky,

rozmělní vás na kousky

a jen ti z něj vyjdou se srdcem čistým jako nejbělejší perla,

kterým se i v tom živly zmítaném prostředí podaří najít místo ke spočinutí a klid.

A pokud vás zachytí dravý proud lásky,

nebraňte se mu.

Otevřete svá srdce a nechte se jím vést.

Strhne vás do nebezpečného víru

a stáhne vás do temnot,

ale ani tam nesmíte lásku zavrhnout,

jinak vás pustí ze svého sevření a vy již nikdy více nespatříte světlo.

Důvěřujte

a její proud vás úzkou soutěskou vyvede mezi hravé delfíny a mnohabarevné korály.

Ale ani zde vaše putování mořem života nekončí,

neboť láska není hra, ani omámení smyslů krásou.

Každý, kdo by na tomto místě zatoužil zůstat,

bude dříve či později vyplaven jako nicotné zrníčko písku na pobřeží

a ti, kteří budou přicházet, aby své tělo nabídli očistné moci vod,

po vás budou šlapat.

Držte se pevně lásky,

ta jediná vám bude ochranou v temnotách i na světle.

Ukáže vám ty nejvzdálenější zátočiny,

zbaví vás všech nečistot,

vyhladí vás

a pak vás bohatě obdaruje.

Jedině ona vám dá ve všem to zmatku pocit spočinutí a klidu.


Tento text o moři jako symbolu našeho života nakonec našel spolu s 9 dalšími texty a praktickými hrátkami své místo v mé první e-knize Žít je umění milovat (záchranný kruh ve chvílích nejistoty). A neustále mi pomáhá TAKTO k životu přistupovat. Vnímat, kudy vede cesta od trápení až k závěrečnému Probuzení (jak se jmenuje poslední text v téhle symbolicko-hravé knížečce). K tomu vnitřnímu klidu a spokojenosti, po kterém naše duše tak prahne. Touhle cestou můžeme procházet kdykoliv potřebujeme „probrat”. Vzpomínám, jak mi na desetidenním kurzu meditace vipassana hodně pomohla smířit se s tím, co se během meditací vyplavilo. A od té doby v podobě Mimoňského Speciálu pomohla i dalším ke smíření. A tady to všechno kdysi začalo…. :-)   

Příspěvek byl publikován v rubrice Láska, Poetické texty se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Návraty – Moře

  1. Pingback: Letošní červenec byl úžasný měsíc | Žít je umění

  2. Pingback: Tao-te-ting a taoismus - úvod do nového cyklu

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s