Co srpen dal? A co vzal? Mně? (I Vám??)

Srpen je pro mě většinou měsícem dovolených

Až na pár výjimek vyrážíme vždycky na konci srpna případně na přelomu srpna a září k moři. A dovolená je vždycky ve stylu offline. Žádná beletrie, žádné maily, žádný facebook (skoro). To je tak, když nemáte mobil s wifi :-) Zlatý mobil bez wifi :-) Nemusíte bojovat s pokušením jako já letos kvůli mobilu a tabletu mé dcery a matky.

A tak zatímco si užívám přítomnost se vším všudy (a ještě k tomu tu krásnou prosluněnou přítomnost u moře se všemi těmi pochoutkami all inclusive stravy), na mém blogu se obvykle objeví nějaký ten návrat ke starším článkům.

Tentokrát jsem (si) připomněla uplynulé dovolené:

  • V Lloretu de Mar (ach, ta jahodová kavárna… chci ještě! –  Lloret dle S, O, D)
  • Na Rhodosu (proč je dobré dívat se na turecké seriály? Protože pro malé dítě pak není historie jen soubor dat v učebnici, ale živá zkušenost, kterou na Rhodosu hledá – Rhodoská ruská okupace)
  • V Turecku (do Istanbulu jsme bohužel nejely, ale i u moře to stálo za to, hlavně ta následná reklamace – Proč na dovolenou do Turecka)
  • V Malgrat de Mar (delfíni a tobogány, už potřetí – dcera se chce naučit španělsky a stát se cvičitelkou defínů. A také zjišťuje, že její stejně stará jmenovkyně – papouščice – zvládá násobilku lépe než ona – Malgrat de Mar – dovolená na náměstí u nádraží) 
  • Na Mallorce (ta smutná dovolená, která mě ale možná zachránila před ještě větším smutkem tou prosluněnou pláží a cappuccinem se zmrzlinou – Zmražená Mallorca – dovolená mnoha tváří)

Všechny ty články ale hlavně vypovídají o tom, že dovolenou můžete prožít tak trochu jinak, než jste zvyklí. Že ve všem tom cestování se skrývá mnohem víc. 

Letos jsme vyrazily do Albánie (Jaká byla dovolená v Albánii/ Durres?) :-)

 

V srpnu došlo i na poslední kurz z Jiného světa

Žádné další kurzy již nebudou :-) Co víc bych ještě mohla o cestě k nepodmíněnému štěstí napsat než to, co již na mém blogu a v mých knihách a kurzech zaznělo??

Teď už jen stačí jít a využít ty nástroje, které nás tam zavedou (všechny nebo třeba jen jeden). To je samo o sobě dost velká výzva – proč ztrácet čas čtením dalších a dalších knih a absolvováním dalších a dalších kurzů??

A to se týká mě stejně jako Vás. Je to výzva pro nás pro všechny :-)

Loňská učebnice – e-kniha Vdechněte život poselstvím svého dětství si o svého průvodce již dlouho říkala. Jenže znáte to – někdy prostě není čas :-) A knížka žila svým vlastním životem. Připravit k ní kurz nebylo tedy tak naléhavé jako u mé první e-knihy Žít je umění milovat, která je natolik specifická, že průvodce k ní vznikl do pár měsíců.

A tak během srpna vznikl pilotní kurz pro čtenáře v mé databázi (Mimoňská cesta do Jiného světa 2) a k němu jsem na blogu publikovala 7 speciálních upravených článků, které v kurzu také najdete. Můžete se tedy začíst už teď, jestli chcete :-)

Poklady dětství // To nezničitelné v nás // Labyrinty lásky // Vše je jinak //  Cesta ke změně je někdy prachsprostý vzdor //  Poslední krok ke štěstí // Proč nechceme být šťastní?

O všech plánovaných změnách na blogu (i v mém životě) a o tom, jak se konečně přestat honit za štěstím (ale otevřít se mu), jsem napsala v srpnu článek Štěstí nechytíme. Štěstí se musíme otevřít. Dnes je podle mě potřeba neustále připomínat, že ani splněné sny, nám štěstí nezaručí. Jen nám k němu ukáží cestu :-) Jednoho dne totiž přijde čas přestat hledat (a přestat psát).

Psaní blogu má pro mě totiž tři důležité důvody:

  1. V prvé řadě mi slouží jako nástroj hledání odpovědí na mé otázky. Mnohdy díky psaní nejdřív objevím tu správnou otázku a teprve na ni pak přijde na konci článku odpověď :-) Psaní je pro mě něco jako meditativní ponoření se proudu – sama nikdy nevím, kam mě dovede. Uplynulé roky jsem se dostala do pořádně silného proudu, ve kterém mi psaní sloužilo jako loď, abych se neutopila a dopravila se tam, kam mě ten proud měl dovést… a cítím, že se tam už blížím… proč tedy ještě psát??

  2. V druhé řadě mi slouží jako studnice zkušeností a jako rozcestník. Není potřeba prožívat pořád stejné lekce, pokud se z nich nejen poučíte, ale ta ponaučení si dobře zapamatujete. Proto vznikly mé e-knihy i oba kurzy. Kurzy mi pravidelně připomínají, kudy jít. Jsou jako rozcestníky. E-knihy jdou do větších detailů. Jsou jako mapy, díky kterým vidím detailně, kudy jsem už šla (a byla to slepá ulička), a kudy vede ta nejkratší a nejjednodušší cesta mezi všemi těmi balvany :-))

  3. A v třetí řadě slouží jako inspirace jiným pocestným :-) Každý máme tu svou cestu, ano. Ale ty překážky a lekce jsou pro všechny stejné. A každý z nás, když použije svůj vlastní nástroj na hledání odpovědí a svou vlastní studnici zkušeností a rozcestník, může v mých zkušenostech objevit místa, kterým je lepší se vyhnout. Než se vydáváme na cesty, také čteme průvodce a inspirujeme se, kam se vydat a kam nemá smysl jít. Vlastní zkušenost nám ale žádná knížka nenahradí…

A co mi v srpnu přinesla témata ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ?? V srpnu začalo období KOV a to s sebou vždycky nese hodně náročné lekce o tom, čeho všeho je třeba se vzdát, pokud chce být člověk OPRAVDU vnitřně nepodmíněně štastný… ale o tom zase příště :-)

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Měsíční shrnutí se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Co srpen dal? A co vzal? Mně? (I Vám??)

  1. Pingback: Také si píšete knihu svého života? (3. díl) | Žít je umění

  2. Pingback: Co s sebou odválo září… | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s