Dokonalost zabíjí??

Nedávno jsem četla článek o otci, jehož devítiletá dcera dostala ve škole čtyřku z hada. No, ten obrázek bych sice já sama nenazvala originální fantazií, ale čtyřku si fakt nezasloužila. Vlastně si nezasloužila žádnou známku. Známkovat dětské obrázky mi přijde stejně absurdní jako známkovat dětské bábovičky na pískovišti…

Žijeme v takovém zvláštním světě. Jeho základní mantrou je pokrok. Výš, dál, rychleji. I kdyby to mělo duši, ale nemá to parametry, kdo by o to stál?? Začíná to už na těch základních školách, kde Vám oznámkují ty první čáry na cestě za Vaším prvním slovem nebo větou. A protože jde hlavně o ten pokrok, komu ty čáry nejdou tak, jak někdo nalajnoval, má smůlu…

Spousta dětí už v první třídě ztratí ten elán, se kterým do školy nastupovaly. Zažila jsem děti ve čtvrté třídě, které sice z legrace (ale mě to přišlo jako takový smutný signál) na kroužku angličtiny, který jsem tam vedla, na obrázek školy reagovaly anglickým slovem prison (vězení). Má vlastní dcera naštěstí vydržela chodit do školy ráda docela dlouho (první 3 roky je neznámkovali). Ale teď je v šesté, známky už dva roky dostávají a doma je bohužel někdy tak trochu dusnější atmosféra…

Sama jsem se nechala ve škole zblbnout. Měla jsem dojem, že mou povinností je nosit ty dobré známky. Měla jsem na ně (celkem snadno), tak jsem je nosila. Věnovala jsem svůj vzácný čas tomu, co se kde kutá, jaký chemický vzorec má alkohol, co napsal autor, jehož jméno jsem už dávno zapomněla, jaké bitvy kdo s kým kdy sváděl, sinusoidám a diferenciálům. Některé věci mě i bavily, přiznávám. 

Ano, měla jsem i čas věnovat se tomu, co mě osobně zajímalo – četla jsem knihy o starém Egyptě, jezdila do Prahy na soukromé lekce arabštiny, nebo se na základce o letních prázdninách ve stanu učila anglicky a v zimě ve vlaku na poděbradskou jízdárnu španělsky. Běhala jsem, tancovala, zpívala.

Ale naučila jsem ve škole hlavně jedno – ze všeho nejdůležitější je získat dobré hodnocení a je fuk, jestli to, co děláte, děláte s radostí, nebo ne. Musí to být hlavně co nejdokonalejší. 

Nedávno jsem narazila na live přenos z amerického setkání Ruperta Spiry, mého oblíbeného neduálního učitele. V té chvíli, kdy jsem se připojila, zrovna mluvil o tom, jak důležitá je nedokonalost. Rupert Spira je profesí keramik. Byla řeč i o japonské keramice, která je zdobená zlatem na místech, kde keramika praskla. Ano, nesnaží se mít ji dokonalou. Nevyhazují to, co se podle nás nepovedlo. Nesnaží se to nějak zahladit nebo napravit. Naopak – ocení to. Právě ta nedokonalost totiž činí z daného díla něco vzácného.

Svým studentům angličtiny někdy říkávám, že bych byla nešťastná, kdyby nedělali chyby – co bych je pak učila?? :-) Také někdy děláme speciální cvičení na to, aby si uvědomili, že právě chyby je to nejlepší, co mohou dělat, pokud se chtějí anglicky opravdu naučit. Právě chybami se člověk nejvíc naučí. Dostane možnost pochopit něco, čeho si předtím nevšiml.

Rupert Spira na videu ihned poté mluvil o svém učitel Francis Lucilleovi. Povídal o tom, jak jako jeho mladý žák byl u něj doma, když se Francis rozčílil na svého syna kvůli ztraceným hodinkám. Rupert ke svému učiteli v té době vzhlížel téměř jako k dokonalému božstvu. Ta nespravedlnost (hodinky se nakonec našly) a to, jak  ztratil tu rozvahu, kterou u něj očekával, ho zaskočily.

Pak ale pochopil, že se mu dostalo důležité lekce – že nikdo není dokonalý a nemusí být. Ohromně se mu ulevilo, že ani od něj se dokonalost neočekává.

Taková je cesta. Mnohokrát na ní zakopneme, ale každé to zakopnutí dává té cestě cosi vzácného. Každý ten kámen, o který jsme zakopli, můžeme zlatě ozdobit a připomínat si ty chvíle, kdy jsme se dozvídali něco důležitého. Tou nejdůležitější lekcí ale bylo, že není nutné být dokonalý.

A pokud by Vás chtěl někdo hodnotit (nebo Vy sami sebe), ujasněte si, zda Vám tím prokazuje službu a ukazuje cestu dál, nebo jestli Vás naopak svým tlakem na dokonalost na té cestě nezastavuje. 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Kritika se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Dokonalost zabíjí??

  1. Sedmi napsal:

    Díky, taky je u nás aktuální…

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s