Ach, ty peníze (Návraty 2019)

Peníze jsou fajn. Dokud se nestaneme jejich otroky, že? A tak jsem v roce 2013 napsala takový nadnesený článeček o tom, jak krásně umí peníze pokřivit něco tak hezkého jako je cestování. Ale copak se člověk může na druhé zlobit, že lidi si prostě potřebují vydělat a vědí, jak na to? Pravda, ne každý by rovnou sliboval faty morgány jako kdysi jedna delegátka, kterou nám ostatním delegátům dávali kdysi za vzor :-) A  také náš delegát ve Španělsku byl velmi schopný :-) 


Náš delegát tady ve Španělsku je muž na svém místě. Působí zde již několikátou sezónu, ví velmi dobře, co kde je, a jak to tu chodí. Je přátelský, vtipný a má dar všechno krásně vysvětlit. Řečník jako z Řecka. Věřím, že jakýkoliv výlet s ním je plný zážitků.

Ne, nezatracuji výlety organizované cestovními kancelářemi. Často mají své kouzlo, ať již dané tím, co navštívíte, nebo dané setkáním výjimečných lidí ve skupině. A občas se člověku naskytne možnost se dozvědět něco opravdu nového a zajímavého. Záleží samozřejmě na tom, co Vás zajímá… a co zajímá průvodce.

Náš delegát/průvodce se zdá patřit mezi obzvlášť schopné delegáty. Stejně schopné jako byla kdysi jedna česká delegátka, kterou nám naši egyptští průvodci měli ve zvyku dávat za vzor (asi doufali, marně, že do společné kasy z fakultativních výletů přineseme stejné sumy jako ona). Prý turistům slíbila i to, že když brzy ráno vyrazí busem z Asuánu do Abú Simbelu (za nemalý peníz), zaručeně uvidí fatu morganu.

Což je obdivuhodný obchodní tah – ať fata morganu viděli, nebo ne, na sliby delegátky nejspíše zapomněli hned, jak Abú Simbel uviděli. Abú Simbel je totiž ten jediný nezapomenutelný.

Náš delegát mě zase přesvědčoval, že v Barceloně bez cestovky „nic neuvidíme” (asi předpokládal, že všichni lidé chtějí hlavně „něco vidět”), protože je tam všechno strašně daleko, a že vlaky z Barcelony do Blanes jsou hrozně přeplněné.

V ten okamžik mi došlo, že se na práci delegátky opravdu vůbec nehodím, protože lidem raději radím (z vlastní zkušenosti), jak se z Lloretu de Mar do Barcelony dostat, jak si to tam co nejlépe užít i po vlastní ose a jakých našich chyb se případně vyvarovat (kdo si počká, ten se článku dočká…), když už tedy nedají a musí tam jet, než abych jim tvrdila, jak to bude strašné.

Jenže to bych si pak nevydělala ani na tu slanou vodu, že?

Nemají to delegáti lehké, ani žádní jiní prodejci, které zaměstnavatelé v zájmu konkurenceschopnosti  motivují ne tím, že odvedou dobrou práci, poradí, vysvětlí a provedou (což se, pravda, nedá kvantifikovat, zadat do excelu, ohodnotit, spočítat a pak ocenit), ale kolik toho prodají.

A nechci ani myslet na to, jakou profesionální deformací pracovníci služeb po pár letech takovéto práce trpí. Já z cestovního ruchu prchla již po pár krátkých letech a stále mě to trochu mrzí. Ta práce je totiž jinak úžasná.

Ale nejsem si jistá, zda před diktátem peněz je vůbec možné někam utéct…


[2019] Mimochodem, do té Barcelony jsme nakonec jely s matkou a malou dcerou tím přeplněným vlakem a můžu říct, že jsme viděl\ věci, které s cestovkou člověk nikdy neuvidí, a zažily věci, které by nám žádná cestovka dopřát nedokázala :-) I sérii těchto článků na blogu najdete. Hledejte :-)



Cestování byla kdysi má velká vášeň. Cestovala jsem na vlastní pěst. Cestovala jsem v rámci svých studií. Cestovala jsem za jazykovými kurzy a tam se skupinkou ostatních studentů. Posledních pár let jsem ale cestovala spíš do těch vnitřních světů. To, co jsem v tomto Jiném světě našla, najdete například v měsíčním online kurzu (zdarma) – Mimoňská cesta do Jiného světa 1, který je takovým průvodcem této unikátní symbolické knížky :-) Kurz začíná nově 1x za 14 dní, tak ho možná stihnete brzy :-) Bližší info a možnost přihlásit se najdete zde:

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice NÁVRATY 2019. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Ach, ty peníze (Návraty 2019)

  1. Elisa napsal:

    Velmi zajimavy clanek. Jsem tak trochu blazen ( dokonce to mam potvrzene), ale chtela bych napsat novou knihu biblii. Chtela bych se vas, jako odbornika zeptat na vas nazor. V te knize by slo o lasku jeden k druhemu a bliznimu svemu, spravne pochopeni kazdeho tvora na zemi, treba i takovych bakterii. Mi to prijde ze porad jen pracuji, pritom nejsem workoholik. Snazim se jen vse vysvetlovat, ale obcas mi prijde, ze to vysvetluji jen sobe. Lasku kazdy najde v naprostem odpusteni uplne kazdemu (tim i tem tvorum na zemi) a take by tam bylo neco o vesmiru a planetach, slunci, hladomoru, spise jako nejaka hezka pohadka.

    • avespasseri napsal:

      Odborníka?? :-)) Pokud chcete psát, pište. O čemkoliv chcete :-) Nedávno jsem se vrátila ke své oblíbené knížce z mládí od Raye Bradburyho „Zen a umění psát“. Krásně píše o tom, jak v hloubi naší duše a našich vzpomínek, tužeb a obav, čekají příběhy :-) Napište ten svůj příběh.

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s