Klíč k tajemství života – HESLO

Rozhodla jsem se věnovat část svého blogu rubrice Tajemství života dle AP (Aves Passeri). Tato rubrika je chráněna heslem a přístup do ní mají pouze pravidelní čtenáři tohoto blogu. Jak se přihlásit k odběru článků najdete v pravém sloupci. A proč jsem se tak rozhodla najdete v tomto článku :-)

O heslo si pak můžete napsat na e-mail: avespasseri@yahoo.com.

V současné době je na blogu spousta článků, které by původně do této rubriky patřily, ale „blog tomu tak chtěl„, že díky projektu Absurdistán byl dva roky spíš tím spirituálně filozofujícím blogem než lehounce radostným. Ale časy se mění a blog se vrací do původních kolejí a mnoho článků, které jsou v současné době dostupných, skončí tam, kam patří :-) Na toto téma víc v článku – Změny na blogu, aneb v mlhách nevidno.

*********************************************************************************

Tak tedy proč? Protože většina mých článků, ať již těch psaných v lehčím duchu, nebo těch trochu vážnějších, vychází z mých přesvědčení ovlivněných mými zážitky, zkušenostmi a hlavně neustálým hledáním cest ke štěstí a spokojenosti.

Byl mi dán dar mít na toto hledání čas a prostor:

  • dlouhým studiem
  • prací (učitelka, průvodkyně, delegátka), která mě vysloveně povzbuzovala k tomu hledat a studovat,
  • mateřstvím
  • a vstřícnými lidmi kolem mě, včetně úžasného partnera.

To vše mi vždy nechávalo prostor být sama, abych se lépe poznala… a jednou třeba opravdu dokázala být sama sebou. Bez obav. Bez dožadování se toho, co ve skutečnosti nepotřebuju. Cítím, že mám závazek tento dar využít, a to, co se díky němu dozvím, předat dál.

Mé běžné články toto hledání a tato přesvědčení odrážejí, jsou takovým praktickým odleskem toho, jak lze na svět a na každodenní události také nahlížet. Ne pouze kriticky, bezmocně, nebo snad depresivně, ale s nadhledem, s humorem, s hloubkou, která má moc člověka inspirovat, s otevřeností, která nechává události, aby mě učily. Aby mně umožnily se případně poučit, neudělat tu samou chybu. Hledat cestu ke štěstí, hledat ji v sobě. A hlavně nerezignovat. Věřit, že na štěstí mám nárok. Já, i kdokoliv jiný.

Ostatně celý rok 2014 i 2015 jsem za tím štěstím šla, týden za týdnem, 50 dlaždic, 50 témat, které se točily kolem našich základních tužeb: svoboda, láska, vnitřní harmonie, spokojenost a odvaha. (Detailní přehled témat a jejich vlivu na můj život si můžete stáhnout v článku o Absurdistánu… a sami si celý projekt vyzkoušet … najít si tu svou vlastní cestu, ta svá vlastní témata…). Pokud si na tuhle absurdistní adrenalinovou jízdu tak úplně netroufáte, připojte se k letošnímu projektu Jahodový ráj :-)

Ale pro ty, které by zajímalo, co za přesvědčení za těmito běžnými články stojí, budu čas od času uveřejňovat v rubrice Tajemství života dle AP speciální články. Kromě prvního dílu článku o Smyslu života  a o tom, co rozhodně smysl nemá, budou všechny články v této rubrice chráněné heslem, který bude k dispozici těm, kteří se přihlásí k pravidelnému odběru tohoto blogu.

Proč chráněné heslem?

Z několika důvodů.

  1. Za prvé bude pro Vás mnohem jednodušší pochopit to, o čem budu psát, když budete číst i ostatní články. Není lehké proniknout do úhlu pohledu jiného člověka, a už vůbec ne do úhlu pohledu tak odlišného od běžného vidění věcí. Některé poznatky kolem mě kroužily léta, ale teprve dalšími a dalšími zkušenostmi jsem je opravdu pochopila. Ale kolikrát stačí jen mít tu informaci, otevřít se jí, přemýšlet o ní, nebo ji jen tak nechat někde zasutou v podvědomí, a ona Vás může posunout dál. A třeba přijdete i na něco úplně jiného, i opačného, než já. Nevadí. Svět je mnohovrstevnatý, barevný, každý kamínek do té mozaiky má svou platnost. Protože jak říkám neustále, svět má paradoxní povahu a teprve když dokážeme vidět, že pravdu má ten, i ten, teprve pak jsme opravdu objevili Tajemství života.
  2. Za druhé, chci Vás něčím motivovat k tomu, abyste se přihlásili k pravidelnému odběru. Věřím tomu, že mám co říct, možná pro někoho ne dnes, ale třeba zítra, nebo pozítří přijde ten pravý článek i pro Vás, který ve Vás něco změní. Nebo bude platit naopak to, že když padá kapka ke kapce, v jeden kritický moment, když už vody bylo dost, něco cvakne a pohne se a pak už jen sledujeme, kam nás to dovede. Jako například tady:

Mým hlavním cílem ale není Vás něčemu učit, to ani nemohu. Jsem učitelka a vím z vlastní zkušenosti až příliš bolestně jasně, že já mohu jen nabízet sama sebe a je pouze na druhých, zda si z toho něco odnesou, nebo ne. Ale také vím, že bych byla bývala velmi vděčná, kdyby mi někdo býval pověděl o své vlastní cestě, když jsem byla mladší a tápala jsem. Ale tenkrát se zdálo, že jsem na to vše úplně sama a nikdo mi nic říct nedokáže, protože to, co zajímá mě, nikoho jiného nezajímá…

A asi tím nejhlavnějším důvodem, proč to vše píšu, jsem já sama :-) Já sama a moje dcera. Těším se na to, až projdu své staré deníky a najdu v nich dávno zapomenuté perly, o jejichž hodnotě jsem tenkrát ještě třeba nevěděla, ale nyní třeba konečně pochopím. Těším se na to, až si v některých věcech udělám zase přehled… pomáhá mi to odlišit balast od podstatných věcí. A těším se na to, až jednou budu moct říct své dceři: „Jsem šťastná a spokojená, vím, že to cítíš, a můžu ti poradit, jak to udělat, abys byla taky.“ Myslím, že není větší dar, který může dát rodič svému dítěti…

A proč Tajemství života podle AP?

Protože si opravdu neosobuju právo mluvit o tajemstvích života. Neznám je a ani nevím, jestli je vůbec možné je poznat. Mohu mluvit jen o tajemstvích života, které byly vyjeveny mně. Nevyjevil mi je nikdo nadpřirozený, nepracuji channellingem apod. Ale musím říct jedno: ty nejdůležitější myšlenky, ty myšlenky, které mě nejvíc ovlivnily, které byly nejhodnotnější, nejvíce uklidňující a ujišťující, ty jsem nevymyslela ve své hlavě. Ty mě prostě napadly :-) Napadly mě poté, co jsem zažila to, co jsem zažila a poté, co jsem se sama sebe dlouho vyptávala a hledala. Napadly mě stejně jako i každého z Vás ty nejzásadnější myšlenky „napadají„. Nehrajme si na bytosti rozumové, a nemusíme tomu ani  hned připisovat nadpřirozené zdroje.

Mně to přijde naprosto přirozené a logické :-))))))

 

 

Reklamy

8 reakcí na Klíč k tajemství života – HESLO

  1. annapos napsal:

    Jste můj nový mladý přítel, pokud dovolíte? Vyhýbám se blogům, kde se „filosofuje„ a dělá se rozklad duše. Jsem přesvědčena, že štěstí, tam kde je, na to nemá ani chuť, ani čas. Štěstí člověka plně vytíží. Tam, kde není, nepomůže ani lékař?

    • avespasseri napsal:

      Samozřejmě, ráda si s Vámi povídám. A pokud se vyhýbáte blogům, kde se filozofuje, tak se divím, že jste zavítala sem… nebo filosofuji málo? To by mě těšilo, protože já filosofuju pořád, ale tady se snažím to omezit, co jde, protože vím, že tohle baví jen pár ostatních filozofů, ale já chci oslovit i ty ostatní :-) Na filozofování jsem si nakonec udělala jen tu jednu rubriku Tajemství života dle AP pro ty, které by zajímalo vidět, co se skrývá za mými názory. Takový hlubší pohled za oponu :-) (Pošlu Vám i heslo, když budete chtít nahlédnout, jste vítána, Vy jste můj pravidelný čtenář zcela jistě :-)) To ostatní jsou jen takové „srandičky“, které ale chtě nechtě nesou otisk mého myšlení, mého úhlu pohledu…

  2. Alinka napsal:

    Tak jsem právě narazila na první článek chráněný heslem. Achjo :(. Tvůj blog poctivě čtu už nějakou dobu (a podotýkám, že se mi velice líbí), ale odebírám ho prostřednictvím bloglovinu, kde mám soustředěné všechny blogy, které čtu. Odebírání přes email nebo WP reader mi moc nevyhovovalo. Zasloužím si taky helo? Moc, moc prosím, smutně koukám ;).

  3. Petr Pelikán napsal:

    Hledání klíče k tajemství života, poznání smyslu lidského života – tato touha po poznání či odhalení provází lidstvo od jeho počátků. A je tak rozmanitá a pestrá, jako lidstvo samotné. Na tuto prostou a existenčně důležitou otázku nemáme platnou racionální odpověď. Jen návody, které nabízejí možnou cestu, bez záruky. A zkušenosti, zážitky a poznatky – vlastní a druhých.

    Historia magistra vitae est – tento Cicerův výrok – má trvalou platnost. Žijeme ze zkušeností. Našich zkušeností a zkušeností našich předků.

    Mně osobně velmi oslovila a dodnes oslovuje kniha Milana Machovce: „Smysl lidského života“ (v novějším vydání „Smysl lidské existence“)

    PS: Včera jsem četl Vaše vysvětlení „Proč Aves Passeri“ a jakoby náhodou byl včera večer na ARD na návštěvě u Reinholda Beckmanna dnes už 83-ti letý herec Armin Müller-Stahl. Byl to velmi zajímavý rozhovor o jeho pestrém životě. A ke konci rozhovoru řekl něco zajímavého, co mi ihned připomnělo Váš článek: „Někdy jsem si přál a přeji být ptákem, mít křídla a vyletět vysoko …..“ (volně parafrázováno)

    • avespasseri napsal:

      Mockrát děkuji za krásný komentář… i za odkaz na M. Machovce. Kdysi jsem v rámci studií od něj četla jednu knížku a byla moc zajímavá. Určitě se podívám i do téhle.
      Letecké téma je již opět velmi aktuální… zrovna včera jsem při individ. výuce jedné své studentky malovala na tabuli velký obrázek ptáka (zrovna měla za úkol pojmenovávat anglicky jednotlivé části…). A svému vlastnímu učiteli jsem posílala tohle roztomilé video: https://www.youtube.com/watch?v=qaSwGSj_XbQ. Vyděšené oči a třepající se nožička… jak přesné :-) Naučit se létat není vůbec jednoduché… ale pokud chceme být opravdu svobodní a šťastní, a nenechat se ovládat svými závislostmi a strachy, nic smysluplnějšího než naučit se létat svobodně jak ten pták neexistuje. I když má člověk strach, že se místo letu to bude jen volný pád…. jak zaznívá v mém oblíbeném sherlockovském videu (https://www.youtube.com/watch?v=Txf3qiXPCv8): „falling is just like flying, except there’s a more permanent destination“.

      • Petr Pelikán napsal:

        Milan Machovec je a byl velmi zajímavý člověk. Osobně jsem ho sice neznal, ale moje teta byla jeho studentkou v dobách, kdy ještě směl přednášet. Takže mi o něm hodně vyprávěla. I když můj zájem o něj ve mně vzbudil Prof. Zauner z Lince, ke kterému mám už dlouholetý přátelský vztah a který Milana Machovce znal velmi dobře, spojovalo je dlouholeté přátelství a on se také podílel na vydání jeho prací v němčině.

        Jelikož jsou jazyky Vaše profese, byla by pro Vás určitě zajímavá jeho kniha: „Indoevropané v pravlasti“ ( v němčině Heimat Indoeuropa. Das Leben unserer Vorfahren aufgrund eines Vergleiches einzelner Sprachen)

        A co se týká leteckého tématu. Pro člověka má velmi silnou symbolickou vazbu. Jak jste již uvedla: „Naučit se létat není vůbec jednoduché… ale pokud chceme být opravdu svobodní a šťastní, a nenechat se ovládat svými závislostmi a strachy, nic smysluplnějšího než naučit se létat svobodně jak ten pták neexistuje.“

        Naučit se létat má jednu velkou podmínku a tou je důvěra. Chybějící důvěra je to, co dělá život těžkým.

        • avespasseri napsal:

          Mluvíte mi z duše… důvěra je tématem týdne na tomhle blogu :-)
          Já jsem M. Machovce možná někdy zahlédla na fakultě… za dob mých studií religionistiky na katedře filosofie a religionistiky v Praze :-)

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s