Za uplynulých 22 let jsem ušla dalekou cestu.
Kupodivu, navzdory těm největším existenciálním problémům, jaké si snad dovedete představit – dlouholetá nešťastná láska, partnerské rozepře a hluboká zklamání, dětská traumata, seknutí se studiem na VŠ, ztráta práce, okamžiky bez peněz v cizině daleko od bydliště, ztráta práce, blízkost smrti mých bližních – jsem se nezhroutila, ani neskočila z okna, ale podařilo se mi najít pevnou půdu pod nohama a spokojenost.
A to i tam, kde bych předtím snad šla páchat sebevraždu :-) Jak píšu ve své knize Žít je umění milovat (záchranný kruh ve chvílích nejistoty):
Toto umění skutečného nepodmíněného štěstí je pro mě tím největším uměním, který se neustále krůček za krůčkem učím. Ráda s sebou vezmu kohokoliv, kdo nechce čekat až…, ale chce objevit přístup k vnitřnímu klidu a učit se vstupovat tam kdykoliv chce a potřebuje.
Co mám vše za sebou?
- Neslavné začátky jako dítě a teenager, ale již tehdy protkávané sny a hrami o Jiných světech a o objevování tajemství Života
- 10 měsíců studia v Egyptě, které mi obrátilo život vzhůru nohama
- Nikdy nenaplněný vztah, který mě dvacet let učil tomu, jaký je ten nejhlubší smysl lásky (znáte mou báseň Moře?)
- Prapodivnou cestu do Izraele, která mi otevřela bránu do Jiného světa, o kterém se mi do té doby ani nezdálo
- Ten okamžik po návratu z Egypta, kdy se ve mně něco zlomilo a já si řekla, že nebudu žít podle představ druhých
- Seznámení s astrologií a tarotem a hlavně jejich symbolikou, která mě hluboce ovlivnila
- Památnou cestu lodí z egyptského Dhahabu do jordánské Aqaby a jeden neuvěřitelný zážitek
- Dlouhá léta pomalého rozvoje, cestování a práce ve světě (Srí Lanka) a hledání sebe sama, svého poslání a svého partnera skrze přijetí sebe sama
- Setkání s mužem, kterého miluji, narození dcery, která je mi pokladem, a nalezení práce, která mě naplňuje
- Závěrečný tobogán a pád do rozbouřeného moře emocí, hlubokých krizí a trápení, ale o to blaženějších chvil prozření a klidu uprostřed bouří…
- Dvě e-knihy o tom, kudy vede ta cesta z trápení, kde nacházet ty záchranné kruhy ve chvílích nejistoty a jak vdechnout život poselstvím svého dětství, jeden online kurz o cestě do Jiného světa a spousta dalších ebooků a textů – psané pro mě i pro Vás :-)
- Volný prostor pro Život plný té opravdové nepodmíněné svobody, radosti, spokojenosti a odvahy a nástroje, jak do něj vstupovat a žít v něm.
Ten poslední krok mě ale ještě čeká – zakořenit v něm.
Jak to všechno bylo?
To je na několik románů :-) Mnoho se dočtete na blogu nebo v mých knihách. Něco se můžete dočíst hned teď:
Začínala jsem jako mladá uzavřená holka, která nejradši ležela v knížkách a od lidí se držela dál. Základní i střední škola pro mě byly noční můrou, protože mezi spolužáky jsem nezapadala (jejich problémy a zájmy nebyly mé) a učení mi přišlo nudné. Bouřit jsem se ale neuměla. Na to jsem asi příliš velký dobrák :-) Stáhla jsem se do sebe a snažila se přizpůsobit, co to šlo. Klid a mír. To bylo to jediné, co jsem z hloubi duše chtěla.
Jenže o to víc ve mně naopak vzrůstal vnitřní konflikt. A strach. (Před vnějším světem prostě neutečete. Musíte se s ním naučit srovnat!!)
Podle čeho se mám tedy chovat?? Mám následovat svou zvídavost a touhu učit se a zlepšovat? Nebo mám následovat svou touhu zapadnout do kolektivu? Nebo snad mám brát ohledy na své rodiče a učitele?
A tak jsem se stáhla sama do sebe. Nemluvila jsem o svých snech, o svých představách, o svých plánech, kterých jsem se ale nevzdala. Nikdo neměl dostat do rukou moc mě zastavit, svým odmítnutím mně ublížit. Neuměla jsem odpouštět a můj vnitřní vztek, který jsem se také naučila potlačovat, byl jako sopka. Za slušným úsměvem a snahou vyjít vstříc to bublalo a hrozilo vybuchnout. Kdo mě jednou zklamal, neměl šanci získat mě zpět.
Ale pak přišla ta chvíle, kdy jsem jako studentka arabistiky odjela na svou první velkou studijní cestu. Čekal mě Egypt – stát, plný tajuplných tajemství, historie a mystérií, o kterém jsem jako dítě snila. Jako gymnazistka jsem chtěla studovat egyptologii a začala se učit arabsky. Jako by mě to místo od dětství, kdy jsem četla Mayovky a knížky o starém Egyptě, lákalo a očekávalo. Protože tam se mělo seběhnout něco, co mi absolutně převrátilo život vzhůru nohama.
Právě díky tomu pobytu jsem po návratu sekla se státnicemi na VŠ a rozhodla se žít úplně jinak! Popírat sám sebe kvůli druhým? Nevím, jak Vy, ale mě to pomalu ale jistě zabíjelo!
Právě tam, když jsem se roce 1994 zamilovala až po uši, jsem si uvědomila, že zpoza té klece a vyděšené masky opravdový šťastný vztah nevybuduji. A spokojené vztahy jsou přece pro mě nade vše!
Navázat ten partnerský vztah jsem právě z toho důvodu (a z vrozené ohleduplnosti k druhým) odmítla, ale ta láska tím nezmizela. Naopak. Svou neuvěřitelnou silou začala bořit všechny ty ochranné hradby, které jsem si kolem sebe nastavěla. Rozpouštět ledy, jak to nazýval můj milý. Ten, který mou lásku probudil, ten, kterého její síla tak přitahovala, ale zároveň se jí bál.
Ten vztah nevztah, přátelský, ale s nádechem silné touhy, na dálku i na blízko, nám vydržel 10 let a ještě dalších téměř 10 let se očišťoval od různých chyb, které jsme oba nadělali. Během té doby jsme spolu prožili snad všechny partnerské krize, na které si vzpomenete. Spoustu dramatických peripetií, spoustu partnerských rozmíšek, hádek, usmiřování, odpouštění, hledání společné řeči. Jedno zrušené zasnoubení, protože jeho partnerka správně pochopila, že v jeho hlavě a srdci jsem spíš já, a manželskou nevěru poletující ve vzduchu, ale nikdy neuskutečněnou.
Ten nejsilnější zážitek – onen první mocný dotek božského klidu a blaženosti uprostřed ohromné úzkosti, bolesti a zklamání – mi ale měla přinést prázdninová (během prázdnin za studií v Jordánsku díky oslavám konce poutě do Mekky) cesta do egyptského Dhahabu! Blíž si o ní můžete přečíst v článku Jak se dostat z Egypta bez peněz.
Tolik let jsem v hloubi duše prožívala onen trýznivý pocit, že buď se od základu změním a najdu ve vichřici té lásky klid, nebo na tu lásku umřu…
A tak jsem se krůček za krůčkem začala měnit. Učila jsem se otevírat a odpouštět. A hlavně jsem dostala do ruky spoustu nástrojů, jak nacházet cestu sama k sobě, objevovat co mě trápí a proč. Hledat cestu k druhým lidem, přijímat je a jejich slabosti a probouzet v sobě porozumění a sílu, jak čelit jejich chybám, a rozvíjet přesně takový vztah, jaký si s nimi přeji mít. A učila jsem se postavit sama za sebe. Třeba s oním rozhodnutím nechat výsledky své státní zkoušky na VŠ osudu. Přestat dělat věci jen proto, že přátelé a rodina to od Vás očekávají!
Pracovala jsem tenkrát s astrologií a s tarotem, četla jsem spoustu knih. Ale hlavně jsem psala speciální texty, které mi dokázaly odpovídat na mé otázky a vést mě. Spoustu jich najdete tady na blogu a ty nejlepší z nich jsem zařadila do své knihy Žít je umění milovat (záchranný kruh ve chvílích nejistoty).
No a když jsem tento vztah konečně mohla vnitřně uzavřít – objevila se další láska! Zdá se, že právě láska, ta nedosažitelná a zdánlivě nešťastná, je pro mě tím největším impulzem ke změnám! :-)
Je to jako v té básni Moře, kterou jsem napsala jako svou úplně první v dobách svého největšího trápení a která přesně popisuje, jak mocnou silou je láska v hlubinách moře – toho symbolického vyjádření našeho života. A co je tím největším pokladem, kterým Vás Život může obdarovat!
Ta nejtěžší fáze mě totiž ještě čekala. Ono střetnutí s těmi nejhlubšími obavami a traumaty, vyvážené ještě silnějším láskyplným hnutím a ještě silnějšími nástroji, jak se z toho všeho nezbláznit a najít ten opravdový klid a opravdovou vnitřní svobodu.
A tím nemyslím jen svobodu vdechnout život svým snům (třeba své knížce) nebo nezávislost na tom, co těm snům řeknou ostatní. Mám tím na mysli tu svobodu, která vyrůstá z vnitřní jistoty a spokojenosti s tím, co je! A právě to je klíč ke tomu opravdovému štěstí!!
Právě takové pocity mě provázely během roku 2016, ačkoliv to byl jeden z nejtěžších roků mého života! Rok, kdy smrt několikrát obcházela člověka mně blízkého. Rok mnoha náročných začátků. Jako by ty předchozí 2 roky velkého trápení a mnoha zkoušek začaly nést své ovoce! Celý můj příběh roku 2016 (ve 3 dílech) si můžete přečíst v článku:
Čím byl pro mě rok 2016 tak významný?
O prožitcích, které přinášela ta druhá láska, o oněch náročných 2 letech, se také můžete dočíst tady na blogu, protože ten byl svědkem všech těch silných emocí. Naštěstí se mi podařilo naučit najít v té mořské bouři klid mnohem rychleji než za 20 let :-) Pokud Vás zajímá, jak se dá z hluboké úzkosti, strachu a touhy, ať už ji vyvolává cokoliv, vybruslit tak rychle a ještě být za to vše hluboce vděční, tu cestu jsem popsala v ebooku TRÁPENÍ MŮŽE BÝT DAR!.
Mimochodem s údivem jsem zjistila, že to byla přesně ta cesta, kterou ve všeobecnější podobě popisuji ve své knize Žít je umění milovat!
Ukazuje se, že je to opravdu univerzální způsob, jak přeměnit trápení ve vnitřní klid. Jen po té cestě jít… což je na tom kupodivu to nejnáročnější.
Mně samotné se v těch chvílích, kdy jsem nevěděla, jak dál, nebo potřebovala pomoc, dostalo pomocné ruky. Vedla mě, dodávala mi odvahu a neustále mi připomínala, kudy že ta cesta vede, když jsem se ve všech těch problémech začala topit. Někdy je člověk tak zaseklý ve svých představách, touhách a obavách, že nevidí a neslyší…
Jsem za tu pomoc neskonale vděčná a nikdy ji nebudu schopná splatit. Mohu ji ale v té míře, které jsem schopna, předat dál:
- Svým online minikurzem Mimoňská cesta (zdarma), která Vás uvede na tu cestu za hlubokou nepodmíněnou spokojeností, ať se děje cokoliv. Ukáže Vám 10 základních záchytných bodů, které si stačí osvojit a držet se jich. Vysvětlí Vám je, vyzve Vás k tomu, abyste si s nimi trochu pohráli. A bude Vám je pravidelně připomínat.
- Svým ebookem TRÁPENÍ MŮŽE BÝT DAR!, který Vám na jednom konkrétním případě ukáže, jak celá cesta funguje a jak nápomocná umí být!
- A v neposlední řadě e-knihou Žít je umění milovat (záchranný kruh ve chvílích nejistoty), který je takovou mapou v tom mimoňském území!
Právě ona je univerzálním klíčem a silou své symboliky Vás umí oslovit přímo! Ten fígl této cesty a její funkčnost totiž spočívá v tom, co Vám rozum a vysvětlování nikdy nezprostředkují a nenaučí!! Pomůže Vám jen otevřenost a vlastní zkušenost! A uvolnění na mnoha rovinách :-)
Jestli se chcete na tu mimoňskou cestu se mnou vydat, velmi ráda Vás s ní seznámím a provedu Vás! Pokud ještě nejste přihlášeni do online minikurzu, zamiřte tam, kde se lépe s mimoňskou cestou seznámíte a rozhodnete se, jak a kdy se na ni chcete vydat :-)
==>> TAK TROCHU MIMOŇSKÁ CESTA ŽIVOTEM
Těším se na Vás!! :-)
Žít je umění 