Máme ještě prostor vybrat to správné semínko, které teď v jarním období zasadíme. To pomyslné semínko našich přání, které pak budeme zalévat a opečovávat, abychom na podzim sklidili ty zasloužené plody….
Vy už jste se rozhodli, co OPRAVDU od života chcete?
A nejen tento rok?
V rámci ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018 pomalu končí první období. Období elementu DŘEVA. Právě díky energii tohoto elementu teď kolem sebe vidíte tu barevnou krásu. Probouzení přírody a růst. Teď to všechno začíná…
Teď se o všem rozhoduje…
Co vyroste??
A nám do konce elementu DŘEVO zbývají poslední dvě témata.
Téma tohoto týdne, kdy si můžeme naposledy ujasnit, co chceme do tohoto roku vnést. Kam tento rok zamíříme. Čemu budeme věnovat svou energii. A téma toho příštího týdne, kdy se máme možnost naučit na této vlně vést.
Ono to totiž není právě snadné.
Je cosi v nás, co vzdoruje, a nejradši by si šlapalo tou svou vyšlapanou cestičkou z minulých let. Pár let to může bavit. Ale když už posté zažíváme totéž a reagujeme na to stejně a máme pocit, že se fakt nemůžeme hnout z místa, je nejvyšší čas s tím vzdorováním přestat.
Máme tak před sebou poslední dva týdny, kdy máme možnost přeskočit na jinou kolej a víc se v ní zabydlet :-)
Na co si dát pozor?
Na 8 základních témat elementu DŘEVO. To, do jaké míry zvládáme těchto 8 témat, rozhodne o tom, jaké semínko se rozhodneme zasadit. A jak se nám podaří se na této koleji udržet.
Všichni účastníci ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018 (je zdarma :-)) – tedy i já sama – jsme měli možnost jim věnovat celých 8 týdnů! Všimnout si, jak na tom jsme. Do jaké míry umíme zvolnit. Do jaké míry si umíme uvědomit, které je to správné semínko. A do jaké míry jsme opravdu schopní si ho i vybrat a zasadit :-) A to tedy není jen tak :-) Někdy teprve na podzim při sklizni bolestně zjistíte, že jste udělali chybu. Že to není tak, jak jste čekali. Je fajn vědět, čeho se příště vyvarovat…
Čeho si tedy všímat?
- OPRAVDU je třeba si konečně uvědomit, jak sami sobě ubližujeme tam, kde teď jsme. Přestat si něco namlouvat a podívat se upřímně sami na sebe a odpovědět si na otázku: „Jak se cítí mé tělo? Jak se cítím já? Opravdu spokojeně??” Zeptat se sami sebe, kdy jsme se vzdali svého ideálu šťastného života naplněného radostí? A proč proboha??? Bez tohoto prvního kroku se nikdy z toho začarovaného kruhu nepohneme…
-
Uvědomit si, že naše štěstí nespočívá ve světě našich očekávání (jakkoliv úžasných), ale ve světě neočekávaného. Kde jinde totiž nalézt štěstí a spokojenost než tam, kde vnímáme, že nám vlastně nic neschází?? Kde nesníme o tom, jak něčeho úchvatného dosáhnout. Ale sníme svůj úchvatný sen a šíříme radost z něj dál. Tento krok je pro spoustu lidí nepředstavitelný a těžký. Jak jako? Jaký sen to máme prožívat, když tam ještě ani nejsme?? Co úchvatného můžu TADY tak asi prožívat, když se mám pod psa?? Jak můžeme dosáhnout svých snů, když se jich vlastně vzdáme?? Jenže ono je to naopak. Jen když se vzdáme svých snů, můžeme je naplnit… najít to, co máme už teď a tady, i když se máme pod psa…
-
Uvědomit si, že bez rozvinuté schopnosti být u toho, co se děje (bděle přítomní), si žádný svůj sen pořádně nevychutnáme. Prolétne kolem nás přesně tou rychlostí, kterou jsme se za ním hnali. Ať už zasadíme cokoliv lákavého, ty plody si stejně neužijeme. Tento bod zní tak samozřejmě? Ale kdo z Vás opravdu poctivě trénuje svou mysl na bdělost a ne na přemýšlení o tom či onom???
-
Uvědomit si jednu zásadní věc – že to správné semínko není to, skrze které doufáte něco získat, nebo se něčemu vyhnout, ale to, skrze které budete dávat, aniž byste sami něco ztratili. Naše ego sází jen strach a plodí jen další strach. Je to věčný koloběh, při kterém každý rok nakonec saháme do prázdna a cítíme se prázdní. Kdo z nás tento pocit nezažil? Právě tam na vrcholu, kdy se nám splnil nějaký ten sen??
-
Uvědomit si, jak funguje strach a touha. Jako bič a cukr. Ale dokud hledáme motivaci u tohoto systému, který je nám tak důvěrně známý od rodičů, učitelů a zaměstnavatelů, chováme se jako ustrašení otroci. Není snadné se tohoto motivačního systému, který nás žene vpřed (ano, funguje velmi dobře), vzdát. Ale bez toho není svobody. Nemluvě o tom, že nás žene někam, kam vlastně ani tak moc nechceme, ale nějak nám jako nějakým robotům nic moc jiného nezbývá…
-
Najít a rozvinout v sobě vnitřní sílu. Něco, oč se můžeme opřít, když se rozhodneme nechovat se jako vystrašený otrok a závislák a ocitneme se v nesnázích. Naději a víru, že i tam, kde už sebejistota nestačí, najdeme něco, co nás podrží. Víru, že Život pro nás chce vždy to nejlepší. Nabízí nám totiž ten Jiný svět nepodmíněného, kde nic našemu štěstí nestojí v cestě. Kde mu totiž neklademe žádné podmínky. Máte vnitřní sílu jít tam, kam opravdu chcete jít? Nebo co děláte pro to, abyste ji v sobě rozvinuli?
-
Udělat ten nejnáročnější krok – vzdát se toho, co nám stojí v cestě. To jest svých představ a tužeb živených strachem. Teprve když se odvážíme vstoupit do temných jeskyní, kde se skrývají naši démoni (draci, obavy) a osvobodíme se z jejich zajetí, zahlédneme, co doopravdy chceme. Tento bod jde ruku v ruce s bodem předchozím. Čím silnější jsme, tím silnější draky dokážeme překonat a tím svobodnější jsme žít spokojeně.
-
Pochopit, že Ego je destruktivní mechanismus, který se jen tváří jako anděl. Pochopit, že dokud se budeme řídit podle Ega, které se tváří, že nás svými obavami a tužbami chrání a směruje a určuje naši identitu (jak si ji samo představuje), ale přitom umí pracovat jen ve dvou módech – buď ničí druhé, nebo ničí naši duši (řekněme), nic dobrého z toho nekouká.
Rozhodnutí, kterou cestou teď jít, je na Vás. Rozhodněte se moudře :-) Projděte si důkladně předchozích 8 bodů. Jeden po druhém. Do jaké míry to víte? Do jaké míry musíte teprve jít a ujišťovat se, že na tom, co píšu, třeba něco je?? :-) A do jaké míry si to všechno OPRAVDU uvědomujete??
Ano, to je i můj problém a nejspíš spousty lidí – intelektuálně či intuitivně víme a rozumíme, ale nežijeme to jako realitu, kterou máme tak jasnou, že by nás ani nenapadlo jednat způsobem, který nám ubližuje…
Vědět je ale ten první zásadní krok. Už nemusíme hledat. Vidíme směr. A jen se musíme naučit nejdříve chodit, pak běhat a nakonec třeba i létat :-)
Využijte tyto poslední dva týdny dobře. Vraťte se k bodům, které Vám nejsou jasné. Udělejte to správné rozhodnutí. A užijte si díky tomu tu radost letního elementu OHEŇ, který se již blíží!
A pokud ještě v projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018 nejste a chtěli byste se také učit vnímat témata jednotlivých ročních období a rozvíjet v sobě schopnost opravdové nepodmíněné svobody, radosti, spokojenosti, vnitřního klidu a odvahy, vstoupit můžete ZDE :-) (A jo, je to fakt zdarma i s případnou mou podporou ve speciální FB skupině, pokud byste měli zájem :-))
Žít je umění 
Pingback: Šťastný život v paradoxu...
Děkuji, považuji Vás za velkou badatelku osobního rozvoje. Já teda zatím nevím jestli je něco co by naznačovalo, že je možnost projevování víry či vůle (čili to čemu se říká práce s cíli), nebo je to jen fikce a pokud nějaký svobodně-volní postoj existuje, že je spíš na úrovni zpracování pro nás připraveného životního příběhu. :)
Myslím, že ani není důležité to vědět :-) Zato můžeme sami na sobě poznat, že naše svobodná vůle není zas tak svobodná a naše schopnost rozhodnout se také ne :-) Nemá asi smysl si proto někdy něco vyčítat. Vždycky děláme to max., co jsme mohli. A tak nějak automaticky se z následků svých činů (těch plodů, co vyrostou) pak učíme. Ale v každém daném okamžiku nevíme, co je to naše max. A máme možnost ho objevit. A pak holt přijmout :-)
Pingback: Dubnová štístka II | Žít je umění