Svět je jiný, než se na první pohled zdá!

Skrývá spoustu tajemství. Stačí jen za sebou nechat ten vnější svět, obrátit se dovnitř, a vyhrabat se z bahna negativity, které člověka beztak jen zaslepuje.

A pak nad Vámi nebude mít ten vnější svět takovou moc a Vy budete moci být konečně svobodnější a láskyplnější!

Nebojte se, že z Vás budou mimoňové, když si budete žít po svém. Vždyť s mimoni je neuvěřitelná legrace, ne??

minion-890831_640Nenechte se semlít tím, co kolem sebe slyšíte a vidíte! Přidejte se k těm, kteří do toho jiného světa již vstoupili! O tom, jaké to tam je a jak se tam dostat, jsem kdysi dávno přichystala článek a dokonce i celý online kurz (zdarma):

Svět je jiný

minikurz Mimoňská cesta

No a pak skrze změnu sebe sama změňte i svět kolem Vás:-)

Proč je společnost v krizi a 5 kroků, jak tuhle absurdní hru změnit

 

Rubriky: Štěstí | Štítky: , , , | Komentáře: 1

Nic a nikdo není důležitější než Tvá energie. To je ta pravá láska.

Projekt 5 pokladů (ABSURDISTÁN – 15. Láska je všude, jen v našich srdcích tak zřídka – OHEŇ (9)

O lásce se mluví tak často! Ale je to přesně tak, jak se zpívá v oné písničce Elánu o Van Goghově uchu :

Aj keď je lásky stále viac, na cene stúpa.

Pleteme si lásku se zamilovaností, touhou, žárlivostí a sexem. Máme dojem, že ji prožíváme, ale přitom prožíváme jen tu zamilovanost, touhu, žárlivost a sex. Velmi často myslíme hlavně na sebe, na to, aby NÁM bylo dobře, abychom MY byli šťastní, aby bylo po našem. Pokud máme potřebu se rozdat, děláváme to proto, abychom MY měli pocit, jak moc jsme se obětovali… a za pár let to partnerovi možná omlátíme o hlavu (JÁ jsem pro tebe udělal/a to, či ono, ztratil/a jsem kvůli tobě tolik a tolik let, a co TY jsi udělal/a pro mě?).

Nebo to myslíme dobře, ale obětujeme kvůli tomu to, co je v nás nejdůležitější. O tom jsem před časem napsala celý článek.

LÁSKA je téma plné absurdit! Pokračování textu

Rubriky: Oheň | Štítky: , , , | Napsat komentář

Ať Vám neutečou radostné články na radostném blogu

Tento blog si hýčkám už pár let. 4? 5? Ani sama nevím a do statistik se mi nechce. Nuda, ne? :-) Začínala jsem ve chvíli, kdy to vypadalo, že přijdu o práci. Vzpomínáte ještě někdo z mých skalních čtenářů?? Byla to taková předtucha, spousta věcí tomu nasvědčovala. A protože do půl roku mi také končilo doktorandské stipendium a já už v té chvíli věděla, že univerzitní kariéra není pro mě to pravé ořechové, začala jsem dumat, co vlastně chci dělat… tak jsem začala psát… 

Nejdřív anonymně. Nebyla jsem si úplně jistá, jestli mě čtenářstvo neroznese na kopytech. Nerozneslo :-) Komentáře byly povzbudivé. Na hejtra jsem nenarazila žádného.  A lidé čas od času psali, že jim mé články pomáhají.

Pokračování textu

Rubriky: Jiný svět | Štítky: | 2 komentáře

Jak na odpuštění úplně jinak??

Projekt 5 pokladů (ABSURDISTÁN – 42. Držet se kamen – OHEŇ (8)

Před 3 lety jsem napsala v článku Držet se kamen tato slova:

Někdy mívám dojem, že nejen hopsáme kolem rozpálených kamen, ale že si na ně rádi sáhneme… a držíme se jich zuby nehty. Nadáváme, že to bolí. Ale nepustíme. Jsou to všechny ty bolístky, které si foukáme… a pak zas jdeme a znovu se těch kamen dotkneme. Asi abychom si všechnu tu bolest připomněli.

Je to podobné, jako když nám někdy někdo ublížil. Nebo když se prostě jen nechoval tak, jak jsme si představovali. Jak jsme třeba i potřebovali. 

A my na to neustále myslíme. Neustále si v hlavě přehráváme to, co se stalo. Nesnažíme se usmířit se s ním. Nesnažíme se pochopit, proč to udělal. Proč se to stalo. Prostě si jen dál a dál rozdmýcháváme to své ublížení a tu zahořklost, nebo hněv. Dál a dál saháme na ta rozpálená kamna. A přitom odpuštění má tak hojivou moc…. hojí rány nám, ale hojí i rány v mezilidských vztazích… Nebo nemáte podobnou zkušenost??

Odpuštění. To je velké téma. Dokud se v tom Jiném světě nenaučíme nevnímat to negativní jako útok na nás, vždycky bude co odpouštět. A dokud budeme to, co se kolem nás (a v nás) děje, dělit na pozitivní a negativní (líbí/nelíbí; chci/nechci), velmi snadno nás  to může zranit.

Dualitou totiž všechno začíná. My všichni jsme pojedli z toho stromu poznání dobrého a zlého. A nějak nechápeme, co je na tom tak zlého, že by nás za to měl nějaký Bůh (když už v něj a tento příběh tedy Židé, křesťané a muslimové) věří, trestat a vyhazovat z ráje. Tenhle příběh způsobil už tolik zla. A kolik vášnivých debat jsem o tom s jedním srílanským muslimem/průvodcem vedla při našich dlouhých cestách po Srí Lance! Žena jako svůdkyně už v ráji? A při tom všem posuzování a odsuzování, co je dobré a zlé, nám tak často uniká pointa toho příběhu! To ono rozlišování dobré/zlé je hřích (tj. chyba).

Pokračování textu

Rubriky: Jiný svět, Oheň | Štítky: , , , , | 2 komentáře

Z blogu na vlastní web a doménu? Asi z toho zešedivím…

Je tu někdo, kdo se ofrňuje nad free blogy? A že to není dost profi? A že tvoříte obsah někomu druhému? A že nad ničím nemáte kontrolu a že je to omezený? A já vám říkám – zlatý free blogy! Uff. Neomezená svoboda ničím nepodmíněná má svou krásu, ale zároveň je naprosto šílená. A tak to platí vždy a všude.

A proto jsem si postavila vlastní web na vlastní doméně :-) Nepodmíněná svoboda je přece téma Jiného světa, že?? Ale byla to tedy fuška!

Vlastní doménu mám již tedy téměř rok. Byla to nutnost, jestli jsem chtěla vyhovět pár lidem, kteří četli mé Aves magazíny a přáli si, abych vydala svou e-knížku Žít je umění milovat. Ano, free blogy jsou omezené. Prodejní formuláře tam prostě nevložíte. Na blogu (mluvím o wordpress.com) si můžete prodávat své věci, ale odcaď pocaď :-) Co byste taky zadarmo chtěli, že?? :-)

Ale celý rok ten web fungoval jako věšák na formuláře. Nejdřív jeden, pak druhý a nakonec přibyl i třetí… 

Až teď, když jsem dopsala svou druhou e-knihu a dostala ten nápad, jak sjednotit to, co píšu a dělám, do jednoho zastřešujícího projektu (Jiný svět) a sepsala mu takový manifest (Jiný život v Jiném světě / V čem je Jiný svět tak jiný?), došlo na tu hrůzu, které jsem se několik měsíců tak vyhýbala…

Pokračování textu

Rubriky: Uncategorized | Štítky: , , , , , , , | Napsat komentář

Jak už ráno proměnit den v něco, nač se můžete těšit??

Projekt 5 pokladů (ABSURDISTÁN – 10. Milovat peklo – OHEŇ (7)

Představte si, že Vám někdo něco nabídne. Máte to plně k dispozici. Co byste si zvolili? To, co by Vás bavilo? Co byste měli rádi? Nebo to, co by Vás otravovalo? Štvalo by Vás to a rádi byste to neměli??

Ta volba je celkem jasná, že?

Teď si ale představte, že takovou volbu máte KAŽDÉ RÁNO!

Pokračování textu

Rubriky: Uncategorized | Štítky: , , | Komentáře: 1

Pěšky na Hrad Houska se taky dá…

Dostala jsem nedávno dobrý tip. Hrad Houska. Prý nejlepší prohlídka, kterou kdy kde poslední dobou viděli. Manžel tedy prohlásil, že pána moc neposlouchal, protože se mu zdálo, že pindal. No, já ho poslouchala, smála jsem se a přišlo mi to rozhodně lepší než ta nudná klasika, kdy kde kdo co postavil….

Ostatně proto také obvykle nejradši chodím na dětské prohlídky :-)

Toto ovšem dětská prohlídka nebyla, ačkoliv to tak při pohledu na tu naši skupinku i na tu skupinu, která odcházela před námi, tak vypadalo. Holt svátky…

Ovšem celý hrad, legenda s onou dírou do pekel, prohlídka, která mě konečně bavila a netrvala ani přespříliš dlouho a samozřejmě i krásná vyhlídka z hradu na Bezděz byly jen třešinkou na dortu celého výletu. My totiž obvykle nejezdíme autem až na místo a ani se nehoníme po lesích a silnicích na kolách. Chodíme pěšky a cestou můžeme narazit na spoustu věcí…

Třeba na tohle:

Dcera mě nakonec přiměla sejít ještě o patro lesa níž než jsme si dávali obídek, aby nám ukázala, co našla…

Pokračování textu

Rubriky: Uncategorized | Štítky: , , , , | 4 komentáře

Červnová cesta do neduálního Jiného světa…

Jó, jsou různé cesty a různé světy, kam je možné cestovat. Obvykle cestujeme tak po zeměkouli :-) Někdy nejedeme dál než za humna. Někdy překročíme ty nejbližší hranice. Někdy sedneme do letadla. A někdy v něm doletíme i do těch končin zeměkoule, kde máme dojem, že jsme u mimoušů. Asijské a africké kultury jsou tak jiné! Ještě že ten mekáč a ta kola je všude, abychom se měli čeho chytit :-)

Kam toužíte letos v létě vyrazit za poznáním nebo za pohodou Vy?? 

Já miluju a vždycky jsem milovala cestování. I ta Země mi byla malá a já tak toužila letět vesmírnou lodí někam daleko! Možná i proto jsem se už od 5 let učila jeden jazyk za druhým – německy (těch pár slov a víc nic :-), rusky (už se nedomluvím), anglicky (jó!), španělsky (na dovču Ok), italsky (tak vím, že mléko je leche a s mléko/milk/moloko nemá nic společného :-)), francouzsky (hm, dej knihu a pak možná), arabsky (jó), svahilsky („chci jít domů!„), sinhálsky („Vítám Vás„). To aby bylo zjevné, jak to s tím mým polyglotstvím v současné době je :-)

Ve skutečnosti mě to ale nejspíš vždycky táhlo do Jiného světa, kde funguje úplně Jiný jazyk. A tohle všechno byla jen taková přípravná cesta, abych pochopila, co všechno mě čeká, co to opravdu znamená Jiné a co práce dá naučit se jazyk Jiného světa. A v červnu, jak se zdá, jsem začala psát hlavně o něm.

Pokračování textu

Rubriky: měsíční shrnutí | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Dvě písničky, které mě vždycky hodí do Jiného světa (2. část)

Proniknout do takzvaného Jiného světa není úplně snadné. (Viz první díl tohoto článku) Ten navyklý způsob vnímání světa a našich reakcí je v nás zakořeněný hodně hluboko…

Často tu změnu přirovnávám ke studiu cizího jazyka.

Zpočátku vůbec ničemu nerozumíme, jako kdyby na nás někdo mluvil marťansky :-) Vůbec neznáme ani základní pravidla (v tomto případě gramatická). Když se jazyk začneme učit, nejdřív to hodně drhne. Mnohokrát máme pocit, že to nezvládneme a že nám bude lépe s tou naší češtinou.

Tolikrát jsem své studenty viděla, jak se trápí s angličtinou. A jak já jim rozuměla! A když jsem sama sebe slyšela říkat ta povzbuzující slova („Je to jen otázka času a neustálého každodenního opakování, dokud si hlava nezvykne a nebude to pro ni automatické„), tj. fakt nejste úplně tupí, jak si snad myslíte, bylo to pro mě často, jako bych uklidňovala sama sebe…

Prostě to chce trpělivost. Zpomalit. Začít být bdělejší. To jsou ty první krůčky, které je potřeba rozvíjet, a to ostatní přijde postupně.

A právě tohle mi říká ona druhá depešácká píseň. Známe to všichni, jsou chvíle, kdy fakt nechceme nikam pospíchat…

  • A jak se tedy dostat do Jiného světa? SLOW!

Pokračování textu

Rubriky: Jiný svět, nedualita | Štítky: , , , | Komentáře: 1

Dvě písničky, které mě vždycky hodí do Jiného světa…

Určitě máte nějaké své oblíbené písničky. Každá píseň s sebou nese nějakou emoci, nebo nějaké poselství. Tak často dnes chodíme se sluchátky na uších a pouštíme si do nich to naše NEJ.

Do jakého světa Vás ty Vaše NEJ zavádějí??

To je rozhodně dobré vědět, protože se Vám také může velmi dobře stát, že budete jako v jakémsi sci-fi filmu, kde lidem pouštěli pořád dokola to, čemu chtěli, aby uvěřili… obrazy (symboly), které do sebe vstřebáváme, mají  moc proměnit svět, ve kterém žijeme. Na tomto principu fungují vizualizace. A ostatně také symboličnost mé první e-knihy Žít je umění milovat :-)

Já mám své různé písně, které mě oslovují v různých obdobích mého života. Už jsem tady o některých z nich psala – o tom, jak mě oslovily, a čím ke mně promlouvaly. Jsou životní etapy, kdy Vám písně, které s Vámi v daný okamžik zarezonují, pomáhají objevit to, co je pro Vás důležité.

A pak jsou písně, které jsou stálice. Připomínají to, co potřebujete vědět. 

Pokračování textu

Rubriky: nedualita, Jiný svět | Štítky: , , , , , , | 5 komentářů

Kdo ublíží druhému, ublíží tím i sám sobě. Ve skutečnosti není Já oddělené od Ty.

Projekt 5 pokladů (ABSURDISTÁN – 33. Já, já, já, jenom já – OHEŇ (6)

Jedna debata u našeho stolu na červnovém svrateckém čchi kungovém semináři (viz onen článek o orlích zázracích a otevírání srdce) se točila kolem jedné větičky:

„Nejlepším způsobem, jak být šťastný, je myslet na štěstí druhých lidí.“

Tak. A co Vy na to?? A co na to já, když se tak ráda na všechno dívám tak trochu jinak? :-)

Jak už to tak u debat chodívá, mezi širokou škálou nejrůznějších názorů se obvykle vyloupnou dva opačné. Lidé se pak vzájemně zavalují argumenty pro ten svůj názor a brání ho a někdy i agresivně. Nakonec se často jen pohádají a vlastně úplně k ničemu. Kolikrát jste takhle jen mrhali energií?? 

Pokračování textu

Rubriky: Uncategorized | Štítky: , , , , | Komentáře: 1