Svět je jiný, než se na první pohled zdá!

Skrývá spoustu tajemství. Stačí jen za sebou nechat ten vnější svět, obrátit se dovnitř, a vyhrabat se z bahna negativity, které člověka beztak jen zaslepuje.

A pak nad Vámi nebude mít ten vnější svět takovou moc a Vy budete moci být konečně svobodnější a láskyplnější!

Nebojte se, že z Vás budou mimoňové, když si budete žít po svém. Vždyť s mimoni je neuvěřitelná legrace, ne??

minion-890831_640Nenechte se semlít tím, co kolem sebe slyšíte a vidíte! Přidejte se k těm, kteří do toho jiného světa již vstoupili! O tom, jaké to tam je a jak se tam dostat, jsem kdysi dávno přichystala článek a dokonce i celý online kurz (zdarma):

Svět je jiný

minikurz Mimoňská cesta

No a pak skrze změnu sebe sama změňte i svět kolem Vás:-)

Proč je společnost v krizi a 5 kroků, jak tuhle absurdní hru změnit

 

Reklamy
Rubriky: Štěstí | Štítky: , , , | Komentáře: 1

Život je změna. A na blogu přijde s rokem 2019 také změna :-)

Rok 2019 se na tomto blogu ponese ve zcela jiném duchu než v předchozích letech. Možná jste si všimli, že frekvence článků padla z „každý den minimálně jeden“ na „každý měsíc nějaký“ :-)

A já si myslím, že je to velká škoda! To, co se na tomto blogu odehrává, se totiž od ostatních blogů dost zásadně liší :-)

A tak jsem dostala geniální nápad! Nápad, jak Vás zásobovat zajímavými články, a sama sebe nepřipíchnout zase na celý rok k monitoru a klávesnici :-)

(photo credit: Kyrill Poole)

I když psát mě pořád baví, už psát nepotřebuju. Psaní pro mě byl způsob, jak si utřídit myšlenky. Jak dát prostor té tvořivé síle v nás, která Vás zavede k řešení toho, co se Vám honí v hlavě.

Zkusili jste to již někdy? Zkuste to! Možná tím pomůžete nejen sobě, ale i spoustě lidí, kteří pak Vaše články začnou číst… a začnou si pak od Vás i kupovat to, co píšete. Je hezké inspirovat druhé k tomu, aby inspirovali další :-)

A nemusíte to ani zveřejňovat, pokud nechcete. Síla psaní tím nezmizí :-) Píšete sami pro sebe. Dáváte řád tomu chaosu ve své hlavě, kde se to honí myšlenkami, ani nevíte jakými :-) Pokud si to chcete vyzkoušet jako já, budete se moci v roce 2019 přidat ke mně na tu tajemnou jízdu projektem STROM ŠTĚSTÍ, který bude samozřejmě pokračovat i příští rok. Jen už nebudu ta týdenní a měsíční shrnutí zveřejňovat. Zůstanou v tom speciálním diáři, na kterém pracuju (pšššš).

Právě díky psaní (a proto ho opravdu vřele doporučuju!) jsem se já nakonec dostala do bodu, že chci už jen být a užívat život s tím, co přináší. Ne se nad ním jen zamýšlet a psát o tom všem, co mě napadá. Ne si pořád jen klást otázky, zkoumat život a hledat v něm odpovědi, které skrze něj symbolicky přicházely a přicházejí.

Své odpovědi jsem získala. Mám je tady na blogu a ve svých e-knihách zapsané. Teď bych měla na otázky Života svým vlastním životem odpovídat zas já :-) Aby byla nějaká ta rovnováha :-) Roztáhnout ta svá ptačí křídla jako správná Aves (ptáci) :-)

Co to všechno ale znamená pro Vás?

  • 3x týdně zde budou vycházet speciální články z edice Návraty.

Vybrala jsem pro Vás ty nejčtenější články z roku 2013, 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018. To, co čtenáře, kteří na můj blog narazili již před lety, zaujalo nejvíce.  A co tedy stojí za to si připomenout!

A pak jsem pro Vás vybrala také ty články, které během těchto let tak trochu zapadly. A u kterých je to rozhodně škoda!

Získáte tím přehled o tom nejzajímavějším, co se na tomto blogu dělo a děje :-) A protože každý z článků jsem vybrala z nějakého důležitého důvodu, budou všechny články opatřeny i zajímavým úvodem :-)

  • Samozřejmě se během roku objeví i speciální zcela čerstvé lahůdky, abyste nepřišli ani o nic nového :-)

A na závěr jedno důležité doporučení:

Mám i FB stránky (viz sloupec vpravo dole). A tam se toho bude dít v roce 2019 opravdu hodně! Protože pokud budu chtít něco sdílet, bude to většinou stručně a hravě a k tomu se FB hodí náramně! Navíc mám i druhý blog a právě na FB se oba blogy slévají v jeden proud. Právě tam všechny příspěvky na obou blozích totiž automaticky publikuji :-)

Rubriky: Rok 2019 | Napsat komentář

Adventní zamyšlení III – cíle, za kterými jdeme, a skryté tajemství komerce

Uvažovali jste někdy o tom, za kterými cíli v životě jdete? Která jsou ta Vaše přání? Na první pohled se naše ateistická (povětšinou) materialistická společnost zaměřuje na čistě materiální cíle. Nadáváme na komerčnost a konzum. Vánoce se prý zvrhly v honbu za nákupem dárků, kterými zavalíme stromeček. Čím větší balík, tím větší radost. Zdá se.

Ale všimli jste si, že za tím nákupem je často mnohem víc??

Doufejme, že nejčastěji je za tím prostě touha udělat druhému člověku radost. Víme, co by si přál, a tak jdeme a koupíme mu to. Někteří lidé se přímo ptají. Někteří jsou fikanější. Celý rok nenápadně sledují, co by si tak lidi kolem něj mohli přát. A jak přijdou předvánoční slevy na dané věci, skočí po nich :-))

Někdy je to prostě zvyk. Nesnášíme ho. Už stokrát jsme se v rodině snažili domluvit, že se dárky (minimálně v takovém množství) kupovat nebudou. Marně. A tak jdeme a nakupujeme. Prostě a jednoduše proto, že nechceme dělat v rodině rozbroje. Že z nějakého důvodu dokážeme respektovat přání druhého člověka, i když s ním (možná i bytostně) nesouhlasíme.

A jistě bychom za mnoha jinými důvody, proč jdeme a nakupujeme, objevili něco, co nemá s čistým konzumerismem nic společného…


Smutné nicméně je, že ty důvody v pozadí jsme se naučili naplňovat právě těmi materiálními věcmi. Je to jako když babička nosí dětem sladkosti, ačkoliv ví, že to není dobré pro jejich zdraví. Jako by svou lásku a zájem neuměla vyjádřit jinak. Nebo jako by nevěřila tomu, že druhý nepotřebuje materiální důkazy…

A tak je vlastně dobře, že nám někdy vánoční honění za dárky leze krkem. Je to znamení, že víme, že radost a respekt leží i v něčem jiném. A pak s tím vědomím můžeme s čistým svědomím jít a udělat to, co je v dané chvíli potřeba, aby lidi kolem nás tu radost a respekt pocítili. Aby je v tom, co uděláte, dokázali vůbec vnímat. 

Často v podnikatelských kruzích slýchávám, jak důležité je mluvit se zákazníky tak, aby vás pochopili. Nemluvit na ně tzv. maďarsky. Nabízet jim to, co oni sami chtějí. Ne to, co si my myslíme, že by měli chtít.

Je to tak trochu začarovaný kruh.

To, co chce většina, je pak všude kolem Vás. Ovládne to Váš svět. Mít to kolem sebe (nebo doma) Vám poskytuje jistotu. Stejně jako muslimové se pak ptají ateistů, jak to, že nevěří v Boha, protože je to přece zcela logické, stejně tak my nedokážeme pohlédnout za oponu toho, co nás obklopuje. Pochopit ten svět mimo materiální dárky. Mimo „jazyk”, kterým jsme se učili mluvit.

 

Co opravdu chceme

Jednou z prvních lekcí ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ je v tom jarním období lekce rozpoznávání toho, co vlastně OPRAVDU chceme. Za jakým cílem má ten rok smysl jít. A za jakým ne.

Ti, kteří absolvovali projekt v roce 2018, možná už pochopili, jaké plody která semínka přinášejí. Chce to podívat se na celý rok z nadhledu a učit se chápat zákony, podle kterých se Život řídí. Nikdo Vám je nemusí snášet z hor jako Mojžíš Desatero. Snadno si na to, co Vám je k dobru a co ne, přijdete za pár let poctivého studia Života sami :-)

A pak jednoho dne možná pochopíte, že to nejhlubší přání, které si v sobě nosíme, je stejné jako to nejhlubší přání mnoha a mnoha generací před námi po celém světě, které vtělili do svých náboženských představ. 

Na Vánoce slavíme příchod (advent) Ježíše Krista. U nás dárky nenosí ani Santa Klaus, ani Klaus, ani Zeman, ani Babiš, ani děda Mráz :-) My jdeme rovnou ke zdroji Vánoc – k malému Ježíškovi :-) Ale tu vánoční zvěst jako ateistický národ většinou odbudeme jesličkami nebo návštěvou kostela na štědrovečerní mši….

Příchod Ježíše Krista není pouze o příchodu nějakého chlápka, který se pak nechal ukřižovat, aby nás zachránil před peklem za naše hříchy. Těžko se s takovou zvěstí ztotožní někdo, kdo nevěří na peklo, na hříchy a už vůbec ne na zmrtvýchvstání :-)

Příchod malého Ježíška můžete chápat také jako příchod naděje ve splnění toho Vašeho nejhlubšího přání. Dávné generace ho popisovali svým vlastním jazykem, aby to každý pochopil. Království nebeské. Nirvána. Mókša. Atd. Vidíte? Stačí si ty staré příběhy přeložit do toho našeho jazyka, aby nám začali také dávat smysl :-) 

 

3. adventní dárek

(photo credit – Steve Ryan)

Dalším adventním dárkem je něco, s čím jsem si hrála několik měsíců :-) Jen málokdo už měl možnost ho vidět. Teprve před pár dny tomuto dárku přibyla i vlastní pomyslná krabice s obalem (ano, tím myslím webové stránky :-))

Jde o  něco, co Vám pomůže objevit to, co si skutečně přejete. A hlavně Vám ukáže, kudy ta cesta vede a kudy rozhodně ne :-)

Jak jsem říkala výše – často neumíme nahlédnout za oponu našeho běžného uvažování. V Jiném světě nepodmíněného je za tou oponou všechno jinak. A je na čase poznat, jak to tam chodí. Co říkáte?? :-)

Mimochodem, víte, proč je Jiný svět tím jediným světem, kde se Vám ty Vaše nejhlubší sny mohou splnit?? No protože určitě nechcete se svým štěstím a spokojeností čekat až na chvíle, kdy zrovna budou příhodné podmínky, že ne? :-)

Nový měsíční online kurz ZDARMA

>> Mimoňská cesta do Jiného světa 2 / Poselství dětství <<

Kurz začíná již v Po 17.12. ráno, tak se přihlaste včas :-) Další běh zase až za měsíc :-)

(A cestou opět potkáte ještě jednu slevu :-))

 

Rubriky: Uncategorized, Štěstí | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Adventní zamyšlení II – Proč Vánoce čím dál víc nesnášíme, jak se zdá??

Využili jste 1. adventní týden naplno? Tím tedy nemyslím, jestli máte dost vygruntováno, napečeno a nakoupené nějaké dárky…

Zapomeňte prosím na to, že Vánoce jsou dřina. Fakt. Zapomeňte na to. Přestaňte si už konečně klást také tu otázku, kterou jsem nedávno zaslechla v TV, zda jsme pod nějakým komerčním diktátem. Kdy jindy než o Vánocích si můžeme uvědomit, že vše závisí jen a jen na našem vlastním přístupu!

Máte na vybranou a můžete si vybrat už teď a nečekat další týden – buď si najdete něco, díky čemu si budete předvánoční i vánoční období užívat, nebo si je zošklivte. Když chcete. Vánoce samy ale za nic nemohou. 

Vánoce jsou jako letmý záblesk. Jako hvězda na obloze. Dokáží být magické, stejně jako stromeček na obrázku. Není skutečný, ale světlo ho právě vykouzlilo na pozadí temnoty. Není to úchvatné??

Pokračování textu

Rubriky: Uncategorized, Utrpení a láska | Štítky: , , | Napsat komentář

Genové klíče (Gene keys) – další způsob, jak poznat sám sebe. A ještě mnohem víc.

Na Genové klíče jsem narazila již před téměř 3 roky u Anitram (Hologenetický profil). Zaujalo mě to. Ale to byla na dlouhá léta tak asi všechno :-)

Až nedávno přišla jedna známá v jedné FB skupině s tím, že i ji Genové klíče zaujaly. A já se k nim vrátila znovu. Tentokrát mnohem, mnohem důkladněji. A nakonec jsem nad svým profilem (a nejen svým) strávila docela dost času… je to totiž fakt  zajímavé :-)

Nevím přesně na jakém principu to funguje. A upřímně řečeno, je mi to asi tak stejně jedno, jako je mi jedno, jestli někomu přijde astrologie vědecky neudržitelná. Má zkušenost totiž zní, že když si začnete s postavením svých planet hrát, začnete vytahovat na povrch nejrůznější vhledy a poklady. Již před časem jsem totiž prodala většinu svých astrologických knih do Antikvariátu… a i tak se k astrologii čas od času vracím a hledám skrze ni odpovědi. A nacházím :-)

Podobně jsem zjistila, jak moc toho dokáže říct Váš profil… 

Pokračování textu

Rubriky: Štěstí | Štítky: | 3 komentáře

Drsný listopad

Ach ano. Jen málokterý měsíc během uplynulých pár let mých ročních projektů byl takhle drsný. Ano, mám tu jeden rok Freddyho Kruggera, kdy jsem měla dojem, že se buď probudím, nebo mě to rozsápe. Ale nikdy jsem dosud nebyla na pokraji toho odejít z kina a na všechno to dobrodružství se vykašlat…. 

Letošní listopad s touto myšlenkou přišel na samotném počátku. Ano, však první týden byl týden tématu NEROZUMNÝ ROZUM :-)) (Viz článek Dobře si to rozmyslete…  )

To byl ten týden, kdy mě z toho všeho přemýšlení o rozhodnutí, o kterém jsem si myslela, že ho nikdy neudělám, bolela hlava, točila se mi a byla jsem strašně unavená. Najednou jsem měla pocit, že jsem na úplně jiné vlně, než bych měla (místo abych měla radost), že na ní neumím surfovat a že mě rozmlátí o útesy.

Když už musíte přemýšlet, ať Vás myšlenky ještě víc nestáhnou do temnoty a deprese. Mně tentokrát myšlení zavedlo tam, kde všechny mé problémy nakonec začínají a končí :-) A ulevilo se mi. Nicméně důležité byla i připomínka, že skutečné porozumění neleží v mysli, ale v prostoru za ní :-) 


Druhý týden byl stále hodně náročný. Byl to týden pocitu, že se po mně chce, abych jednala proti svému svědomí. A to mně neskutečně deptalo. A také to byl týden PROČIŠTĚNÍ TĚLA a SM systému a Dornovy metody (Viz článek Aby to nebolelo – SM systém :-)  (A Dornova metoda)). 

Zvláštní – v určité chvíli zjistíte, jak opravdu důležité je vnímat své tělo. A jeho signály. Nebýt toho (díky orlímu čchi kungu), asi bych začala své tělo řešit až ve chvíli, kdy by začalo bolet. Ale ono zatím jen tak občas téměř neslyšně píplo :-) Když vnímáte své tělo, můžete zabránit tomu, aby bylo v tak velkém stresu. A ne, jen cvičit fakt nestačí. Pokud to cvičení nevychází z té zdravé základny, můžete ho přetížit a ublížíte si. Spousta sportovců o tom ví své…  Pokračování textu

Rubriky: Měsíční shrnutí, Uncategorized | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Meditace – vedlejší účinky

Nejspíš jste už slyšeli o tom, co všechno dobrého Vám meditace může dát.

Možná ty pozitivní účinky meditace vnímáte už i sami na sobě.

Jste klidnější. Jste bdělejší. Jste koncentrovanější. Jste pozitivněji naladění. Lépe ovládáte svou mysl. Jste už mnohem méně těmi roboty, kteří jednají podle nějakého automatického programu, a mnohem více svobodnými lidskými bytostmi. Možná jste některými online vizualizačními meditacemi pročistili některé negativní vzpomínky a ocitli jste se v nějakých úžasných pozitivních stavech. 

O vedlejších účincích meditace jste už ale slyšeli? Jste připraveni na to, že meditace nemusí být jen příjemná a že se po ní nemusíte vždy cítit klidnější a pozitivněji naladění??

V prvé řadě musím říct, že bych byla nerada, aby tento článek vyzněl tak, že meditace je něco jako léky, které něco léčí, ale zároveň i něco poškozují (což jsou jejich vedlejší účinky). Vedlejší účinky meditace nejsou ve své podstatě poškozující. Poškozující začnou být ve chvíli, kdy Vás zaskočí a nenajdete nikoho, kdo by Vám pomohl se s nimi vyrovnat…

Proto se ostatně většinou doporučuje meditovat pod dohledem nějakého meditačního učitele. Nebo alespoň si nemyslet, že meditace je jako nějaký neškodný vitamín, který do sebe lupnete.

Když mluvím o vedlejších účincích meditace, mluvím pouze o tom, že se Vám může stát, že meditace najednou nebude příjemná, ale spíš nepříjemná. Meditace Vám totiž otevírá přístup k tomu, co leží v hlubinách Vaší mysli. Což často nebývá nic příjemného. A dále Vám otevírá přístup k podstatě Vaší mysli. A té se zase bojí Vaše Ego. Meditace není hračka. Je to mocný nástroj. 

S čím se tedy také můžete díky meditaci setkat?

K tomuto článku mě inspiroval jiný článek – Meditation is a Powerful Mental Tool – and For Some People It Goes Terribly Wrong. Pokud umíte anglicky, vřele doporučuju si ho přečíst (pokud ne, vřele doporučuju začít se dívat i na mé angličtinářské stránky www.radostzanglictiny.czpomalu se začínají rozjíždět.)

Stručně Vám tady to, o čem se v tomto článku mluví, shrnu v pár bodech:  Pokračování textu

Rubriky: Štěstí | Štítky: , , | Komentáře: 1

Dokonalost zabíjí??

Nedávno jsem četla článek o otci, jehož devítiletá dcera dostala ve škole čtyřku z hada. No, ten obrázek bych sice já sama nenazvala originální fantazií, ale čtyřku si fakt nezasloužila. Vlastně si nezasloužila žádnou známku. Známkovat dětské obrázky mi přijde stejně absurdní jako známkovat dětské bábovičky na pískovišti…

Žijeme v takovém zvláštním světě. Jeho základní mantrou je pokrok. Výš, dál, rychleji. I kdyby to mělo duši, ale nemá to parametry, kdo by o to stál?? Začíná to už na těch základních školách, kde Vám oznámkují ty první čáry na cestě za Vaším prvním slovem nebo větou. A protože jde hlavně o ten pokrok, komu ty čáry nejdou tak, jak někdo nalajnoval, má smůlu…

Spousta dětí už v první třídě ztratí ten elán, se kterým do školy nastupovaly. Zažila jsem děti ve čtvrté třídě, které sice z legrace (ale mě to přišlo jako takový smutný signál) na kroužku angličtiny, který jsem tam vedla, na obrázek školy reagovaly anglickým slovem prison (vězení). Má vlastní dcera naštěstí vydržela chodit do školy ráda docela dlouho (první 3 roky je neznámkovali). Ale teď je v šesté, známky už dva roky dostávají a doma je bohužel někdy tak trochu dusnější atmosféra…

Sama jsem se nechala ve škole zblbnout. Měla jsem dojem, že mou povinností je nosit ty dobré známky. Měla jsem na ně (celkem snadno), tak jsem je nosila. Věnovala jsem svůj vzácný čas tomu, co se kde kutá, jaký chemický vzorec má alkohol, co napsal autor, jehož jméno jsem už dávno zapomněla, jaké bitvy kdo s kým kdy sváděl, sinusoidám a diferenciálům. Některé věci mě i bavily, přiznávám.  Pokračování textu

Rubriky: Kritika | Štítky: , | Komentáře: 1

Říjnem do výšin i hodně dolů…

Říjen byl hodně zvláštní měsíc. Přinesl velké vzepětí inspirace a dojetí. Obavy i velké usebrání, které pomáhalo ty obavy mírnit. A chvílemi úplně rozpustit. A také velké zklamání a hněv. Pochopení a odpuštění. A velký otazník v mé hlavě… 

A také Ruperta Spiru :-)

 

V říjnu mě to táhlo k videím Ruperta Spiry, mého oblíbeného neduálního učitele

Ta videa jsem pak zpracovala do několika článků:

Každý z nich rozhodně stojí za přečtení, pokud se tedy rovnou nechcete dívat na všechna ta videa, kterými jsou inspirována :-) V říjnu jsem nakonec sestavila i celou stránku o Rupertovi s odkazy na články a videa v češtině:

Rupert Spira česky – poznejme uznávaného neduálního učitele i my. 

Rupert Spira mi v říjnu hodně pomáhal. Připomínal mi to, co sice vím, ale nač se tak často zapomíná. Uklidňoval mě. Ujišťoval mě, že to, jak věci vnímám, je pravda – protože on to umí tak krásně logicky a jasně podat, že i Váš rozum přijme poselství Vaší intuice. 

Rupert Spira se dokonce stal hrdinou jednoho z prvních blogových článků na mým angličtinářských stránkách Radost z angličtiny. Jestli se chcete naučit rozumět jeho videím bez té ubohé berličky českých překladů (které nikdy nepostihnou to, co je opravdu řečeno), mrkněte se na rozbor první části animovaného videa o tom, proč trpíme (Proč se tak trápíme? Naučte se anglicky s Rupertem Spirou.) Pokračování textu

Rubriky: Měsíční shrnutí | Štítky: , | Napsat komentář

Co s sebou odválo září…

Odválo to, co mě trápilo. Odnesla to vlna, která se nejdřív zdála příliš velká. A odválo také to, co bylo tak vzácné. A přece zavládl klid. Takové jsou paradoxy Jiného světa… 

Hned první týden byl věnován CHYBÁM, KTERÉ JE POTŘEBA DĚLAT. Obvykle se chybám vyhýbáme jako kříž. Chyby bolí. Nás, že jsme je udělali. Druhé, že vše nebylo tak, jak mělo být. Jak bylo v článku tohoto týdne (Dovolme (si) chybovat) řečeno, nejde ani tak o to, že to či ono by se dělat nemělo (pravidla státu či morálky).

To, co bolí, je překročení pravidel srdce.

  • Některé chyby ale postupem času přestaneme jako chyby vidět (to když vidíme skutečnost, ne své strachy).
  • A některé chyby začneme chápat (to když si uvědomíme, že každý v sobě neseme své rány bičem – hlubokou vnitřní bolest – na kterou můžeme reagovat přehnaně).
  • A nejvíce se nám uleví ve chvíli, kdy přijmeme, že nic a nikdo nebude nikdy dokonalé.

Přijetí, které v té chvíli dokážeme dát druhým nebo sobě, je nesmírně léčivé. Někdy je bolest tak velká, že přijetí je nad naše síly – v té chvíli se učíme stavět hranice. Citlivě a s respektem, abychom bolest svou i druhého ještě neprohloubili. Což není snadné.

Když se podíváte na svůj horoskop a horoskop druhých, můžete si všimnout, jak bohatí a složití jsme. Je v nás spousta rozporů, ale i podpory. Dosáhnout vnitřní rovnováhy není snadné a zákonitě všichni na té cestě děláme chyby.

I já tento týden chybovala. Nedařilo se mi přijímat a odpouštět. A tím jsem se trápila ještě víc.


Druhý týden byl věnován SÍLE VDĚČNOSTI a také spoustu vděčnosti přinesl (viz článek týdne Vděčnost je základ a já tento týden vděčná jsem). A byla to nejen ta normální běžná vděčnost, která se všude tak doporučuje (buďte vděční za každodenní maličkosti atd.). Byla to vděčnost i za to, co Vás nasere. Jo, fakt :-)

Ten záříjový týden jsem byla vděčná za spoustu věcí – za svého manžela, který je mi tak často podporou. Za možnost nahlédnout do Mentoring klubu Pavla Říhy (za 1 Kč). Za těch 22 lidí, kteří si koupili víc než jednu mou knížku a tím mi vlastně řekli, že MÁ SMYSL psát a sdílet. Ale byla jsem nakonec vděčná i za ten vztek, který se ve mně probudil. Proč? No protože jsem si uvědomila, že v sobě něco dusím. Že jsem se ve snaze napravit svou chybu přehoupla z jednoho extrému do druhého – a tak trochu přidusila sama sebe. Že jsem uvěřila tomu, že nemám právo sama sebe sdílet. Ale netrvalo dlouho a já si uvědomila, že sdílet sebe sama není vůbec sebestředné! Jen to bohužel spousta lidí nevidí. A že já se podle toho nesmím řídit!

Ano, to byl ten týden, kdy jsem sedla a sepsala jsem speciální článek Sdílení je jako cestování. Aneb železná opona se zvedá.

Sdílení si obvykle pleteme se stěžováním si. Se snahou prosadit si svoje. S onou sebestředností. Nejsme zvyklí naslouchat a slyšet víc, než že je to o něm/o ní.

Pokračování textu

Rubriky: Měsíční shrnutí | Štítky: , , , , | 2 komentáře

Jak zhubnout a zároveň mlsat??

Jo, tohle já miluju :-)

Představte si, že se Vám podařilo během pár měsíců nasbírat několik nechtěných kilogramů. V mém případě 7 kg oproti tomu, co považuju za hranici, nad kterou už se necítím lehce a zdravě.  A 10 kg oproti tomu, co vždycky byla má ideální váha. Na škole, před těhotenstvím i po porodu…

Neptejte se mě, PROČ a ani JAK se mi to podařilo :-) Musím ale říct, že to JAK bylo velmi velmi přijemné :-) Miluju sladké a dopřávala jsem si ho během těch měsíců často a hodně. Hlavně na loňské dovolené na Mallorce (kde celá ta anabáze asi začala). Matce se ze mě protáčely panenky vždycky, když jsem si donesla talíř nejrůznějších zákusků na ochutnání. A pak ty nejlepší ještě jednou :-)

Ochutnávat je přece málo. Musí se i jíst, ne??

Všem těm dobrůtkám jsem vděčná za to, že tak trochu přehlušily můj smutek na duši. Ale nadešel čas ze sebe tuhle vrstvu zase shodit… 

Jenže jak na to? Jak zase zhubnout? Jak se zase cítit líp??

Za prvé se většinou doporučuje udělat něco s tím, proč máte potřebu se tím sladkým ládovat. Jakákoliv snaha o zhubnutí totiž obvykle zahapruje právě na Vaší psychice. Na tom, že máte potřebu přehlušovat onen smutek na duši.

O to se postupně již pár měsíců snažím a postupně se mi daří odbourávat jednotlivé vrstvy toho, co mě tak trápilo.

Za druhé existuje spousta různých návodů. Určitě si najdete něco, co Vás osloví – na netu, na FB. Výživoví poradci, fitness centra apod. Nevím, jestli jste kdy zkoušeli nějakou dietu (já kromě mladických extempore jednou nikdy), a jakou jste s tím měli zkušenost. Obvykle se vyhrožuje jojo efektem…

Já v minulosti zkoušela Aftershock program. (Existuje online v USA.) A byla jsem s ním spokojená. 3x týdně  15 minut cvičení v podstatě stačilo (i bez nějaké velké změny stravy), aby se mé tělo dostalo do lepší formy. A tím i trochu zhublo…

Zkoušela jsem i spoustu různých jiných způsobů, ale největší problém obvykle byl, že jsem je nevydržela dlouhodobě dodržovat (například jarní detox, který v podstatě spočíval ve změně jídelníčku).

Nakonec jsem úplně náhodou narazila na něco, co mi konečně začalo fungovat. Na něco, díky čemu jsem shazovala onoho ideálního 0,5 kg za týden (někdy víc, někdy zase míň). Na něco, u čeho jsem neměla vůbec pocit, že jsem vlastně nějak omezovaná ve své chuti na sladké. A to pro mě bylo důležité. Proto jsem schopná se takto stravovat už třetím měsícem… 

Pokračování textu

Rubriky: Péče o tělo | Štítky: , , , , , | 9 komentářů