Svět je jiný, než se na první pohled zdá!

Skrývá spoustu tajemství. Stačí jen za sebou nechat ten vnější svět, obrátit se dovnitř, a vyhrabat se z bahna negativity, které člověka beztak jen zaslepuje.

A pak nad Vámi nebude mít ten vnější svět takovou moc a Vy budete moci být konečně svobodnější a láskyplnější!

Nebojte se, že z Vás budou mimoňové, když si budete žít po svém. Vždyť s mimoni je neuvěřitelná legrace, ne??

minion-890831_640Nenechte se semlít tím, co kolem sebe slyšíte a vidíte! Přidejte se k těm, kteří do toho jiného světa již vstoupili! O tom, jaké to tam je a jak se tam dostat, jsem kdysi dávno přichystala článek a dokonce i celý online kurz (zdarma):

Svět je jiný

minikurz Mimoňská cesta

No a pak skrze změnu sebe sama změňte i svět kolem Vás:-)

Proč je společnost v krizi a 5 kroků, jak tuhle absurdní hru změnit

 

Reklamy
Rubriky: Štěstí | Štítky: , , , | Komentáře: 1

Čím jsme výjimeční?

Už jste si toho také všimli? Žijeme v kultuře, která nám umožňuje něco, co většina lidí ve světě nezná – máme otevřený přístup k vlastní svobodě a vlastní cestě životem. A tím i k objevení vlastní výjimečnosti. Ať již jsem žila mezi muslimy v Egyptě a Jordánsku, mezi buddhisty a hinduisty na Srí Lance, nebo mezi křesťany na Západě, všude jsem velmi silně vnímala, že pokud se rozhodnu najít si tu svou vlastní cestu ke štěstí mimo ono materialistické „peníze – práce – peníze – úspěch – peníze – super dovolená – super partner a děti”, mám na rozdíl od nich zcela otevřené pole působnosti.

Můžu se vydat jakoukoli cestou chci.

Ano, mí muslimští, křesťanští či buddhističtí přátelé tu svobodu spíš vnímali jako plácání se ve vlnách života, zatímco oni si pluli na své motorové loďce přímo do nebes. Zároveň ale byli právě proto slepí k tomu, co my všichni můžeme z toho plácání v oceánu vidět.

Oceán je jedním z nejmocnějších symbolů života. Je hluboký, nezměrný, někdy poklidný, jindy rozbouřený. Je také plný nebezpečných tvorů, pro které se velmi snadno můžeme stát potravou. Některé se naopak jako potrava cítí a jsou vybavení nejrůznějšími obrannými mechanismy – tu žahavými, tu ostrými.

Jak moc si u moře troufáte dál od břehu? Jak moc se cítíte nejistí tam, kde nedosáhnete na zem a vůbec netušíte, co se pod vámi nachází? Na nějaké loďce je to často bezpečnější, že? Rychle na druhou stranu toho nebezpečného „života“. Případně i pomalu, ale zato na nějaké luxusnější lodi se zábavou :-) A nejlépe s někým, kdo má pořádnou loď, která vypadá bytelně, a zdá se, že ví, kudy a jak plout. Takových lodí, větších nebo menších brázdí oceánem spousta. Ale pokud se na takové lodi vezete, něco zásadního vám může uniknout. Pokračování textu

Rubriky: nedualita, Uncategorized | Napsat komentář

Smíření, nedualita a brány do jiných světů

Možná jste si už všimli, že na tomto blogu to poslední dobou moc nežije. Kde jsou ty doby, kdy se tady objevovaly články každý den?? Někdy na ty doby vzpomínám. Na všechny ty na první pohled běžné články o životě, pod kterými se skrývaly hlubší a hlubší vrstvy. A pokud je chtěl někdo objevovat, napsal si o heslo a dostal se k článkům, které ty hlubší vrstvy odkrývaly.

Někdy bych se tak ráda k těmto článkům vrátila s vědomím, že všechny ty hlubší vrstvy jsou už všem kdykoliv k dispozici a že je už nemusím psát a vytvářet z nich online programy, které by vše objasnily.

Ale jako už to tak bývá – někdy člověk asi musí projít určitou spirálou. Začátky byly fajn, ale byly takové opatrné. Do těch hlubin jsem dvakrát nechtěla. To až postupně jsem si troufala být otevřenější a otevřenější o tom, co všechno se pod povrchem mých článků skrývá.

Začala jsem psát Magazín Aves (vzpomínáte na ptáčka na jeho obálce???) Vydala jsem svou první e-knihu Žít je umění milovat (záchranný kruh ve chvílích nejistoty). K ní ebook i celý online kurz. A pak další e-knihu nakonec i s kurzem. Rozjela jsem roční projekt. Nejdříve pro sebe. Ale dnes už jím prošly stovky lidí. Napsala k nim 5 ebooků, ke každému elementu jeden. Začala dokonce pořádat i živé semináře elementů. Letos už druhým rokem a zdá se, že letos jich bude fakt pět! Jestli si tedy troufnu udělat seminář o strachu (element VODA).

Čím víc se totiž nořím do témat našeho pozemského trápení, a jak se s ním vyrovnávat, tím víc se mi odkrývá těch mých zasutých boulí pod kobercem, jak jsem o tom tento týden psala v článku ze série DEVATENÁCTKA. A čím víc se snažím lidem pomáhat se s trápením vyrovnávat, tím víc jako bych měla zažít, jaké to jejich trápení je. V jemnější a ne tak dramatické podobě, ale přeci.

  • Problémy v práci – tím, že jsem o práci s rozpadem jazykovky, kde jsem učila, přišla, to ostatně všechno začalo. Jako by se přede mnou objevil prostor, do kterého jsem vstoupila a on – již znovu podobně jako v Egyptě – všechno převrátil vzhůru nohama.
  • Zdravotní problémy – například ta zlomená noha.
  • Finanční problémy – související se změnou práce, hlubokou životní transformací a budováním blogu, webu a psaní knih. A na to potřebujete čas na práci na sobě a pro duševní pohodu druhých, který už nevyměňujete za práci pro finanční pohodu druhých a s tím spojenou svou vlastní jistou finanční pohodičku.
  • Vztahové problémy – ať již doma nebo s těmi, kteří jsou vám blízcí. Najednou se rovnováha zaběhaných zvyků rozkolísala a všechny strany musely zabrat, aby to ustály. Největší oporou mi v té době byla dcera a manžel, musím říct.

A tak ve chvíli, kdy mi mí čchi kungoví (učím Orla v hnízdě) studenti kladou otázky, jak řešit to či ono, vždycky se musím v duchu usmát – tohle vím. Tohle jsem v určité míře zažila. A můžu mluvit prakticky a z vlastní zkušenosti. Bez frází, o kterých bych ani nevěděla, zda fungují, nebo ne.

Jestli chcete být dál v kontaktu s mým blogem a mými nejrůznějšími aktivitami, doporučuji dvě místa:

  1. Nejnovější blog Žít je umění milovat, na který minimálně 1x týdně přispívám.
  2. Facebook stránku Žít je umění / Jiný život v Jiném světě , kde případně najdete i nasdílené angličtinářské články a projekty. Nicméně berte v úvahu, že i když se spřátelíte, FB vám nebude mé příspěvky pokaždé ukazovat.
  3. A tak jako třetí místo doporučuji svou emailovou databázi. Ať už do ní vstoupíte přes jakýkoliv projekt, vždy se dozvíte o těch nejdůležitějších událostech, článcích apod.

A co všechno se dnes u mě na blogu děje?? 

  • 1x týdně píši absurdní hříčku v sérii DEVATENÁCTKA – 50 způsobů, jak si šlapeme po štěstí. Na témata týdne ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ o harmonizaci 5 elementů v nás.
  • Kdykoliv můžete vstoupit do Mimoňské cesty do Jiného světa. Z ní pak do zbrusu nového Speciálu „Jak se s tím mám smířit?“. Jde o úplnou novinku. O upravenou Klasickou mimoňskou cestu zaměřenou konkrétněji. A hlavně – osobně jí účastníky provázím :-) Existuje i druhý online Mimoňský kurz – Poselství dětství.
  • Podobně osobní i další ještě novější novinka – projekt „Staň se mým penfriend“. Pokud potřebujete hnout s angličtinou, vřele doporučuju :-) I tudy vede brána do zcela jiného světa a neřekli byste, jak moc spolu souvisí osobní a duchovní rozvoj a cizí jazyky!
  • Dál jede projekt Zázraky neduality. To je nejhlubší vrstva pod mými články a postupně ji odhaluji a zpracovávám. V rámci neduality už dneska na mém novém blogu najdete celou stránku s odkazy na články Ruperta Spiry, projekt Darujte (si) pohodu (který vám poskytne osobní neduální zkušenost) apod. A spoustu článků.

Těším se, že se s vámi setkám v některém z těchto všech projektů. A možná se mnou vstoupíte i do osobnějšího vztahu ve Speciálu nebo jako Penfriend. A možná se setkáme i osobně, pokud jste z Brna a okolí – na čchi kungu, na semináři nebo i jako mí studenti angličtiny (i když tam už mi moc prostoru nezbývá).

Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář

Detoxikace a meditace

Když se řekne detoxikace, co si představíte? Většinou to bude mít asi něco společného se změnou stravy nebo nějakými výživovými doplňky? Nebo třeba očista střev, očista jater, lymfatické masáže? Většinou půjde asi o tělo, že??

Pravda, občas zaslechnu i termín digitální detox. Ten si velmi užívám minimálně 2x do roka. Během většiny letní dovolené, kdy se nořím do přítomnosti jako do mořských vod. Žádný počítač, minimum internetu, žádné ujíždění na vymyšlených románových příbězích.  (Tak občas si připomenu nějakou svou oblíbenou Mayovku nebo zalistuju časopisy na recepci, abych nelhala :-))

A pak stoprocentně a dlouhodobě na každoročních vipassanských pobytech. Tam vědí, že člověk je bytost závislá a snadno se nechá zlákat, tak vám mobil vezmou do úschovy :-) A čtení byste jim taky měli nechat.

Ne, nikdo vás nebude šacovat, jestli nepodvádíte. Ale věřte, pokud jste závislí na čtení, začnete během těch 10 dní číst i litevské a polské pokyny na nástěnce a mnohojazyčné návody na úklid na pokoji :-)

Takže čím méně lákadel v dosahu, tím větší pravděpodobnost, že se vám podaří ponořit hlouběji do sebe. A pak tam může probíhat detoxikace mysli (a to na velmi hluboké úrovni). Pokračování textu

Rubriky: Mysl | Štítky: , , | Komentáře: 1

Letní návraty (6) – Meditace – vedlejší účinky

Poslední z letních návratů. Můj kurz meditace vipassany se blíží ke konci. Řekla bych, že je čas zmínit se o tom, že meditace nemusí být vždy synonymem pohodové relaxace. Měli byste se seznámit s tím, jaké vedlejší účinky může být a dávat si na ně pozor. 

Nejspíš jste už slyšeli o tom, co všechno dobrého Vám meditace může dát.

Možná ty pozitivní účinky meditace vnímáte už i sami na sobě.

Jste klidnější. Jste bdělejší. Jste koncentrovanější. Jste pozitivněji naladění. Lépe ovládáte svou mysl. Jste už mnohem méně těmi roboty, kteří jednají podle nějakého automatického programu, a mnohem více svobodnými lidskými bytostmi. Možná jste některými online vizualizačními meditacemi pročistili některé negativní vzpomínky a ocitli jste se v nějakých úžasných pozitivních stavech. 

O vedlejších účincích meditace jste už ale slyšeli? Jste připraveni na to, že meditace nemusí být jen příjemná a že se po ní nemusíte vždy cítit klidnější a pozitivněji naladění??

V prvé řadě musím říct, že bych byla nerada, aby tento článek vyzněl tak, že meditace je něco jako léky, které něco léčí, ale zároveň i něco poškozují (což jsou jejich vedlejší účinky). Vedlejší účinky meditace nejsou ve své podstatě poškozující. Poškozující začnou být ve chvíli, kdy Vás zaskočí a nenajdete nikoho, kdo by Vám pomohl se s nimi vyrovnat…

Proto se ostatně většinou doporučuje meditovat pod dohledem nějakého meditačního učitele. Nebo alespoň si nemyslet, že meditace je jako nějaký neškodný vitamín, který do sebe lupnete.

Když mluvím o vedlejších účincích meditace, mluvím pouze o tom, že se Vám může stát, že meditace najednou nebude příjemná, ale spíš nepříjemná. Meditace Vám totiž otevírá přístup k tomu, co leží v hlubinách Vaší mysli. Což často nebývá nic příjemného. A dále Vám otevírá přístup k podstatě Vaší mysli. A té se zase bojí Vaše Ego. Meditace není hračka. Je to mocný nástroj. 

S čím se tedy také můžete díky meditaci setkat?

K tomuto článku mě inspiroval jiný článek – Meditation is a Powerful Mental Tool – and For Some People It Goes Terribly Wrong. Pokud umíte anglicky, vřele doporučuju si ho přečíst (pokud ne, vřele doporučuju začít se dívat i na mé angličtinářské stránky www.radostzanglictiny.czpomalu se začínají rozjíždět.)

Stručně Vám tady to, o čem se v tomto článku mluví, shrnu v pár bodech:  Pokračování textu

Rubriky: Štěstí | Štítky: , , | Napsat komentář

Letní návraty (5) – Desetidenní kurz meditace vipassana – pár rad k nezaplacení

Proč že jsem pro vás nachystala tuto sérii návratů?? Ano, protože si právě užívám na kurzu vipassany :-) Pokud byste to někdy chtěli vyzkoušet i vy, připomínám zde tentokrát článek o pár tipech, které vám pomohou kurz nejen přežít ale snad si ho i užít :-)

Možná uvažujete, že byste tu slavnou meditaci taky vyzkoušeli.

Možná jste si ji už někdy vyzkoušeli a pořád nechápete, co na tom kdo pořád vidí :-)

Možná chápete a už meditujete, ale nemáte dost času jít dost do hloubky.

Pokud pro Vás platí první, druhá nebo třetí varianta, řekla bych, že desetidenní kurz vipassany by se Vám mohl hodit.

A pokud jste meditaci nikdy nezkusili, má tento kurz pro Vás jednu nezanedbatelnou výhodu – můžete se na to kdykoliv vyprdnout :-) A nebude Vás to stát víc než čas a peníze, které jste dali za cestu do meditačního centra. (Všechno je u kurzů, jak je učil Goenka, založené na dobrovolnické bázi – i placení. Noví studenti platí až poté, co absolvovali celý kurz a mají pocit, že jim k něčemu byl.)

Odjet předčasně není sice úplně koš, protože se na začátku zavazujete, že vydržíte celých 10 dní. Ale tak když bude nejhůř, nikdo Vás držet nebude.

Klasický 10 denní kurz (podle Goenky) jsem absolvovala dvakrát. Plus ještě podobný, kratší kurz, s mírně jemnějšími pravidly. Sami zjistíte, že tenhle meditační kurz rozhodně není žádné relaxační leháro.

Co bych Vám ze svého hlediska poradila, aby pro Vás byl kurz spíš co nejpřínosnější?? 

Pokračování textu

Rubriky: Vipassana | Štítky: , , , | Napsat komentář

Letní návraty (4) – Čchi-kung pro odvážné…

(photo credit: MJoseph)

(photo credit: MJoseph)

Druhý z letních článků o čchi kungu. To abyste věděli, že ho jen nevychvaluju :-)

Kdysi jsem psala, že čchi-kung je „umění nečekaného.“

Psala jsem o tom, jak se sice na první pohled nesedřete (na té fotce to vypadá taaaak nevinně, že??)… ale lehko se Vám může stát, že se složíte v tělocvičně při cvičení na zem….

Při čchi-kungu se někdy dějí prapodivné věci…

Pokračování textu

Rubriky: Čchi kung | Štítky: , , , , , | Napsat komentář

Letní návraty (3) – Chvála spánku – 2. část

První dva články ze série letních návratů se věnovali hypersenzitivitě. Nyní se podívejme na mou lásku – na čchi kung (cvičím styl Orel v hnízdě). K čemu je dobrý? Třeba k tomu, abyste věděli, jak nabrat trochu té energie po letní party :-)

V předcházejícím článku (Chvála spánku – 1.část) jsem bojovala za právo na dostatek spánku. Za to, aby nás nikdo nebudil uprostřed snu (i když aspoň máte šanci si ho zapamatovat a třeba s ním nějak pracovat), nebo nedej bože z toho hlubokého spánku.

Vždycky to budu vnímat jako takový vpád velké těžké ruky do prostoru, kde relaxujete, která na Vás zabzučí, chňapne Vás, pořádně s Vámi zamává a pak odhodí daleko z teplého prostředí do tmy a zimy.

Ale jak jsem říkala, život je život, a ten se nás neptá nás na to, co chceme (což je někdy velmi dobře :-)). A my sami se zase někdy neptáme na to, co je pro nás dobré, ale spíš na to, co my sami chceme (třeba pořádně zapařit). A tak se může stát, že se ráno probudíme (pokud jsme měli vůbec to štěstí usnout) a říkáme si, jak ten den vůbec přežít.

Pokračování textu

Rubriky: Zdraví, život, Čchi kung | Štítky: , | Napsat komentář

Letní návraty (2) – Hypersenzitivní lidé mezi námi V (aneb bez hranic to nejde)

V minulém díle (najdete ho ZDE) byla řeč o tom, jak si vysoce vnímavý člověk může pomoct, aby ve styku s okolním prostředím a ostatními lidmi neztrácel energii. Dočetli jste se o tom, že vnímání nemusí být zátěž, ale dar a že právě skrze své vnímání se člověk nakonec může cítit dobře. Skrze vnímání svého těla a centrování se dovnitř a ne navenek. Právě skrze vnímání těla pak může udělat další krok – konečně poznat své hranice a chránit si je! A právě hranice jsou tématem 5. dílu tohoto seriálu.

Pro hypersenzitivního člověka může být velmi náročné vymezit se vůči druhým.

Jsme tak chápaví :-) Vzpomínám, jak jsem se kdysi rozčílila, že mě majitel egyptské cestovky, pro kterou jsem tehdy pracovala, neposlal domů, když jsem s tím počítala. Díval se pak na mě a říkal, že mé vyjádření bylo tak nejasné, že neměl dojem, že s tím počítám už teď. A protože pro něj bylo lepší, že jsem tam byla, tak se rozhodl podle sebe…

Hypersenzitivní člověk vnímá potřeby a očekávání druhých lidí. Umí se do nich vcítit natolik, že přání druhých jsou vlastně i jeho vlastními přáními. Problém nastane v okamžiku, kdy je přání druhých v rozporu s tím, co sám chce a potřebuje. Mám docela čerstvý zážitek z toho, jak velké dilema v té chvíli může nastat! Nic, co udělá, nebude dobré. V takovém případě to chce si otevřeně s druhým člověkem promluvit a vyjasnit si, kde jsou čí hranice. Co je pro koho OPRAVDU důležité. Aby mezi sebou udrželi rovnováhu a nepodrazili si nohy…

Hlavně si vyjasnit, že ať udělá ten či onen cokoliv, pro OBA je důležité, aby se v tom cítil dobře a nedělal něco jen proto, aby vyhověl!

Nastavit hranice neznamená, že budete sobečtí

Hypersenzitivní lidé jsou vůči druhým lidem otevření. Bývají vždy ochotní pomoci. Milí a přátelští. Říct NE pro ně může být jako říct: „Jsi mi ukradený.“ Nejen že v průběhu let se jich spousta přizpůsobila, stáhla se z těla a proto své hranice ani nevnímají. Mnoho vysoce citlivých lidí ani nechápe, proč je tak důležité si své hranice nastavit a chránit si je a že tím nedělají nic špatného. Právě naopak!

Pokračování textu

Rubriky: Hypersenzitivní lidé, Uncategorized | Štítky: , , , , , | Napsat komentář

Letní návraty (1) – Patříte mezi 15-20 % hypersenzitivních lidí? (TEST)

Zatímco si budu užívat všechno to, na co se těším na svém třetím vipassanském kurzu, připravila jsem pro vás sérii letních návratů. Doufám, že si připomínku některých článků užijete!

O knížce Rolfa SellinaHypersenzitivní lidé mezi námi (Vysoká senzitivita – od mínusu k plusu), na kterou jsem minulý týden narazila a které mě neuvěřitelně nadchla, jsem již psala. 1. díl celé série, kterou jsem se rozhodla této knize a vysoce senzitivním lidem věnovat, si můžete přečíst ZDE.

Najdete tam základní informace o tom, kdo to hypersenzitivní lidé jsou (a také kdo určitě nejsou :-)), včetně pár citací z knihy. Ty Vám mohou pomoci si ujasnit, zda do této skupiny patříte nebo ne. V dalších dílech pak probereme, jak se může hypersenzitivita projevovat a jak ji prožívat konstruktivně a netrápit se.

Na konci tohoto článku / TESTU pak najdete pár tipů, jak se se svou vlastní hypersenzitivitou vyrovnávám já sama už pár let. A řekla bych celkem úspěšně a nejen těmi způsoby, o kterých R.Sellin mluví – ty byly spíš na začátku mé cesty.

V tomto článku jsem ale chtěla uveřejnit test, který v Sellinově knížce najdete (s. 25).

Pokračování textu

Rubriky: Hypersenzitivní lidé | Štítky: , , , | Napsat komentář

Jak si dokonale zkazit zážitek??

Všimla jsem si toho už mnohokrát. A vy nejspíš taky. Těch všudypřítomných negativních komentářů na internetu. Však už na to vznikla i písnička o hejtrech :-)

Bývaly doby, kdy mi to přišlo zajímavé. Jak krásně se najednou ukázalo, co všechno se celá staletí skrývalo za nejrůznějšími maskami. Máme tendenci být mnohem otevřenější, když s někým nemluvíme tváří v tvář, že? Nebo když jsme anonymní, ať už z jakéhokoli důvodu…

Je to jako dát si panáka :-) Nebo dva. A pak sedneme a řekneme, co si myslíme.

Pokračování textu

Rubriky: Mysl | Štítky: , | 5 komentářů