Již jsem několikrát naznačila, že cvičím něco, čemu se říká čchi-kung. Člověk se u toho moc nesedře a nezpotí, konečně něco, u čeho se nemusím honit, ale jen tak líně být… jak ty kočky…. no, nejděte do toho :-)
- Buď stojíte na místě a čerpáte energii (postoje), nebo
- stojíte na místě a energii pomalými pohyby rozproudíte (pohyby), nebo
- sedíte a sledujete dech a mysl (meditativní práce s myslí). Případně měníte negativní emoce na pozitivní atd.
Prostě posílíte a probudíte tělo, energii i mysl, aniž byste odcházeli celí zpocení :-) Jako doplňkové cvičení k jakémukoliv aerobnímu i anaerobnímu cvičení je to ideální, protože se naučíte tolik při běžném cvičení nevyčerpat, ale spíš nabít. Být vůči vlastnímu tělu a jeho potřebám vnímavější. Být vůči sami sobě vnímavější. Kdy jindy, než když na chvíli v tom věčném poklusu zpomalíme, zlenivíme a přestaneme se o něco pořád usilovně snažit…
Ale ono to není tak jednoduché. Pak třeba jednou jedete na seminář a hodinu tam stojíte v jedné pozici… třeba v postoji držení míčku před hrudníkem…. umíte si představit… ne, vlastně neumíte… co si člověk asi tak o tom „nesedření se“ v tu chvíli myslí :-)
No, ale to je pouze jedna strana mince. Ta druhá strana je, že najednou zjistíte, že Vám to vlastně zas tak moc nevadí (když zvládnu tohle, tak už skoro všechno…). Naopak. Sebedůvěra roste. Zjistíte, že se Vám stojí hezky, že vnímáte, jak Vámi proudí energie a vnímáte klid a takovou zvláštní radost. Tedy pokud se Vám nezatočí hlava a nesložíte se na zem… :-)
Čchi-kung je umění nečekaného :-)
A co že je to tedy ten čchi-kung??
Vážněji řečeno znamená čchi-kung „práce s energií“ – jde o umění energii vnímat, čerpat, rozproudit. Přesně tu energii, o které Vám vědci řeknou, že neexistuje :-) Ale je to v posledku přesně ta energie, o které každý ví, že bez ní by se lísteček na stromě nepohnul, natožpak člověk.
Krásně o pojetí energie ve smyslu energie=život mluví náš hlavní instruktor Pavel Simon na následujícím videu (mimo jiné také o tom, proč vlastně lidé čchi-kung cvičí, nebo mohou cvičit):
A proč tedy to všechno vlastně??
Nejlepší je vlastní zkušenost. Proč tedy tohle krkolomně znějící, cizokrajně působící – ač ve své podstatě tak jednoduché a všeobecně uplatnitelné – cvičení dělám já? Samozřejmě hlavně proto, že cokoliv cizokrajného mě láká :-) To bych ani nebyla já, arabistka, religionistka a průvodkyně v takových zemích jako je Srí Lanka :-)
Ne, nesmíte mě brát smrtelně vážně…
- Ten hlavní důvod spočívá hlavně v tom, že tu moji studiem a bádáním posedlou hlavu dokáže tohle cvičení krásně zklidnit. Přivést ze světů mé mysli zpět k životu. Stačí chvíle čchi-kungových pohybů a usmívám se jak zhulená :-)
- Když se vracím ze cvičení v týdnu, vnáším do následující výuky angličtiny spoustu energie a úsměvu. Nevcházím tam otrávená a unavená – k čemu také taková učitelka? Když se vracím z víkendového semináře, několik týdnů až měsíců z těch zkušeností tam žiju. A z té pohody, ve které se vracívám.
- O pár svých zkušenostech třeba o tom, jak díky čchi kungu se dá rychle odstranit únava apod., jsem tu už také psala: Kde brát pořád energii? Chvála spánku, Získat energii, šetřit energii… aneb jak přežít tůru, Po chvále spánku chvála bdělosti. Těch článků je ale mnohem víc! Najdete je na odkazech níže :-)
- Na té fyzické zdravotní úrovni sama žádné velké problémy nemám, ale právě kvůli zdraví spousta lidí cvičí také. Protože jak jste mohli vidět v tom videu výše, zdraví, energie a spokojenost je to, co si člověk může odnést. A ostatně i na toto téma se tu pár článků najde :-)
A co čchi kung Orel v hnízdě vlastně obnáší?
Díky těm speciálním čchi kungovým postojům (zpočátku se beztak nedoporučuje víc jak 5-10 minut), načerpáte energii a nemusíte ji vynakládat na vydělávání na kafe, abyste zahnali únavu!
Kromě postojů jsou nedílnou součástí Orla v hnízdě, moderního stylu čchi-kungu, který cvičím, i pohyby (pomalé, uvolněné, podobně jako v tai chi) a práce s myslí (meditace bdělé přítomnosti). A dále spousta vedlejších praxí: cvičení na páteř, na uzdravení emocí, na uzdravení vnitřních orgánů atd. atd.
Díky pohybům energii rozproudíte a když ta pěkně proudí, kde má, a jak má, tak podle čínské medicíny se to výrazně projeví na Vašem zdraví. Čínská medicína totiž nemoci dělí mimo jiné i na nemoci z nadbytku (energie v nějakém orgánu, nebo meridiánu) a nemoci z nedostatku (energie). Každý extrém škodí… moc ohně, moc vody, i málo ohně, málo vody. O tom, že se krásně uvolníte a máte dojem, že Vy sami neděláte nic, že to všechno ta energie, které máte dost a dost, a která ve Vás proudí a chrání Vás, o tom ani nemluvím…
A díky práci s myslí dokážete neuvěřitelné věci. Dokážete nemyslet na hlouposti, dokážete si zlepšit náladu, dokážete se nestresovat, dokážete nepropadat malomyslnosti, nebo hněvu, dokážete mít soucit a pochopení… a v okamžiku, až Vám svou vlastní rukou zemře kamarád, nebo až přijdete kvůli sňatkovým podvodníkům tunelujícím rozjeté firmy svých přítelkyň o práci, věřte mi, že v tom okamžiku zcela jistě oceníte schopnost práce s myslí… ten dopad nebude tak drtivý…
Pokud Vás zajímají mé osobní zkušenosti, které za těch cca 8 let cvičení tohoto stylu čchi kungu mám, spoustu článků, o tom, k čemu je takové tak trochu mimoňské cvičení dobré, najdete na speciální stránce: K čemu je ten čchi kung vlastně dobrý?. Ta Vám poskytne krásný přehled.
A před nedávnem jsem napsala čchi kungový článek na web Probuzení (Jen si tak čchi kungově mávnout rukou), ve kterém jsem shrnula (včetně odkazů) vše, co jsem tady na blogu kdy o čchi kungu napsala. Rozhodně stojí za to si ho přečíst a proklikat se dál tím směrem, který Vás zaujme.
Chcete si to také vyzkoušet??
Pokud ano, stavte se na stránce KDE A KDY CVIČÍME. Tam najdete termíny cvičení v Brně a emailovou adresu, na které se můžete přihlásit. Pokud nejste z Brna a okolí, můžete samozřejmě zajít na lekce i v jiných částech republiky. Za těch téměř 20 let se Orel už rozrostl. Na stránce věnované Orlu v hnízdě najdete, kde všude se již v republice tento styl cvičí.
V Brně cvičíme už šestým rokem. Cvičení rozjel sám náš hlavní instruktor Pavel Simon (který Orla v hnízdě přivezl z Anglie do České republiky… a to včetně anglického mistra) a stále se v úterý věnuje našim pokročilejším studentům. A já jsem velmi ráda, že mu tady mohu asistovat a učit se od něj. A již poněkolikáté vést i půlroční kurz pro začátečníky v Kohoutovicích a Židenicích, kteří se pak mohou k pokročilejším připojit. Těžko říci, jak dlouho tuto možnost budeme mít, protože Pavel Simon jezdívá do Brna pracovně každý týden (dnes již jen 1x 14 dní) až z Františkových lázní...
Pokud se chcete podívat i na našeho anglického mistra, fotky a videa z pravidelných víkendových seminářů najdete přímo na www stránkách Orla v hnízdě, spol. Bodhidharma. A to včetně možnosti seznámit se přímo prostřednictvím mistra se třemi základními čchi kungovými zkušenostmi – energií, stabilitou a uvolněním :-) A kdo ví, třeba se s některými z Vás jednou potkám osobně na víkendovém semináři nebo přímo na brněnských kurzech!
A možná se jednou naučíme svobodně létat jak ten orel na obrázku :-)
Bože, tohle jsem neměla vůbec číst. Už přes 10 let chodívám na cvičení tajči (dodnes nevím, jak to správně napsat, viděla jsem to v různých podobách). Poslední dva roky se tomu nemůžu věnovat, nejprve mi bránily finance, teď nová práce. Strašně mi to chybí. Přesně vím, o čem píšeš, tedy o té energii, kterou to člověka nabíjí. Já to vnímala podobně jako třebas věřící bohoslužby – něco, co člověka nabije pozitivní energií na celý další týden. Krom toho to krásně uvolňuje ztuhlé svalstvo. A v neposlední řadě musím zmínit i prima partu, která se z nás za ty roky vytvořila.
Čas na cvičení – to je problém. Doma to nejde? Ve skupině je to ovšem zcela jistě jednodušší, skupina výrazně pomáhá cvičit déle, víc se uvolnit, stát déle. A prima parta? To jsi řekla krásně a mě mrzí, že jsem právě na tohle zapomněla. Už když jsem na seminář jela úplně poprvé – a sama – hned (opravdu HNED) jsem se tam cítila jako mezi svými. Panuje tam taková zvláštní přátelská atmosféra a vstřícnost k nováčkům. A můžete tam zapomenout na takové ty stesky lidí, jak prý dneska „všichni“ pořád někam pospíchají, nepomáhají si, nesejdou se jen tak na popovídání a tak. Přesně tohle se tam totiž neděje :-)) Na bohoslužby (evangelické) jsem chodívala kdysi dávno vždy, když jsem měla pocit, že si potřebuju něco pořešit. Pro nějaký impulz. Měla jsem zkušenost, že kdykoliv jsem tam zašla (nechodívala jsem pravidelně), vždycky se probírané téma nějak vztahovalo na to, co jsem potřebovala slyšet :-) Vnímala jsem vedení, napojení, vnímala jsem zklidnění. To bylo v době, kdy jsem hodně potřebovala jít „přes hlavu“, protože jsem hodně racionální člověk (kupodivu :-)). Čchi-kung přišel až v době, kdy jsem začala mít dojem, že se musím z té hlavy stáhnout víc do těla, kde jsem bývala jako malá, ale s nástupem do školy a vymizením sportovních aktivit se to jaksi vytratilo :-) Vnímání energií přišlo až tehdy, v kostele to bylo pro mě jiné :-)
Pravda navíc je, že čchi-kung patří do rodiny všech těch bojových umění (právě jako je tajči, ať už to budeme psát jakkoliv :-)). Ti, co je cvičí, cvičí (nebo by měli) i čchi-kung na posílení a lepší vnímání energie.
Náš cvičitel nám je občas zařadil jako rozcvičku. Poslední rok, co jsem chodila do tajči, nám to otočil a jako rozcvičku jsme měli sestavy tajči a potom nás učil čchi-kungy.
Ještě loni jsem cvičívala téměř každé ráno. Zavedla jsem malýho do školky a po návratu jsem zašla na pár minut do zahrady si zacvičit. Od nástupu do práce a třísměnného provozu ten čas na cokoliv hlednám dost těžko a když ho náhodou mám, tak si zase nevzpomenu.
Ale těším se na jaro, snad letos zase budeme mít víkendovku, to si nenechám ujít.
Mnohdy stačí zase trochu nakopnout právě tou víkendovkou…
Já nejvíc cvičívala, když byla malá hodně malá… když jsem byla na mateřské, nic neřešila, když malá v poledne usnula…
Vám přeji hodně studentů a zážitků.. Bohužel – cokoli spojené s myslí – nee.
Díky :-)
Nojo, kdyz ja to mam tak trochu z ruky… :D
No, já vím. Škoda :-)
Pingback: Kde je dnes ještě možné nalézt respekt k autoritám? | Žít je umění
Pingback: Proč je společnost v krizi a 5 kroků, jak tuhle absurdní hru změnit | Žít je umění
Pingback: Návrat ke chvále spánku | Žít je umění
Pingback: Není čeho se bát… | Žít je umění
Pingback: Čchi-kung pro odvážné… | Žít je umění
Pingback: Změna času, aneb všechno zlé je pro něco dobré… | Žít je umění
Pingback: Proč jsem se rozhodla vyprdnout na sladkosti… | Žít je umění
Pingback: Co člověk nalezne v hlubinách? Třeba borůvkové knedlíky :-) | Žít je umění
Pingback: Orlové míří domů… | Žít je umění
Pingback: Proč mám ráda Orla?? | Žít je umění
Pingback: Život je otázka priorit, aneb jaký je Vás žebříček hodnot? | Žít je umění
Pingback: Chybami se člověk učí… | Žít je umění
Pingback: Konec, který mě dnes šokoval | Žít je umění
Pingback: Rok 2015 tedy začal…. aneb Bacha na mrtvici! | Žít je umění
Pingback: Tohle mě fakt baví! | Žít je umění
Pingback: Proč je společnost v krizi a 5 kroků, jak tuhle absurdní hru změnit | Žít je umění
Pingback: Kde brát pořád energii?? | Žít je umění
Pingback: Jizvy | Žít je umění
Pingback: Zvláštní týden… | Žít je umění
Pingback: Cestou necestou kolem Svratky | Žít je umění
Pingback: Čchi kung je komplexní cesta za štěstím. A dnes na ni už vyrážíme i z Brna. - Život bez hranic Život bez hranic
Pingback: Čchi kung v Brně ruším tak jednou za 10 let… | Žít je umění
Pingback: Mít zlomenou nohu je náhodou super!! | Žít je umění
Pingback: Jaké novinky chystám do roku 2016??? Ohňostroj hadr… | Žít je umění
Pingback: Orlové míří domů… | Žít je umění
Pingback: 5. Jahodový ráj, aneb když máte chuť lézt po tobogánu zpět vzhůru… | Žít je umění
Pingback: Operace srdce a já se usmívám jak debil…. | Žít je umění
Pingback: 19. Jahodový ráj, aneb návrat do hnízda | Žít je umění
Pingback: 22. Jahodový ráj, aneb co Vám chybí, abyste byli šťastní?? | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Hubnutí – týden první | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Hubnutí – týden čtvrtý | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Proč je společnost v krizi a 5 kroků, jak tuhle absurdní hru změnit (Návraty) | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Jak si vychutnat své sny?? | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Hypersenzitivní lidé mezi námi IV (aneb jak sám sobě pomoct??) | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Orlí zázraky aneb když se otevře srdce, dějí se věci… | Žít je umění – ENjoy!
Pingback: Návraty – Proč je společnost v krizi a 5 kroků, jak tuhle absurdní hru změnit | Žít je umění
Pingback: Návraty – Orlí zázraky aneb když se otevře srdce, dějí se věci… | Žít je umění
Pingback: Tajemství stromů mě uchvacuje čím dál víc | Žít je umění
Pingback: DEVATENÁCTKA (22) - 50 způsobů, jak si šlapeme po štěstí - Žít je umění milovat
Pingback: DEVATENÁCTKA (23) - 50 způsobů, jak si šlapeme po štěstí - Žít je umění milovat
Pingback: Letní návraty (4) – Čchi-kung pro odvážné… | Žít je umění
Pingback: Stres? Jak zvládat stres? Co dělat, když máte stresu po krk?