Je tu někdo, komu se nesbíhají sliny??? :-) (photo credit: Speedy Gonsales)
Již spoustu let mi straší… tedy ne snad na věži, ale v knihovně… knížka od Barbary Temelie Výživa podle pěti elementů. A protože mi často nestačí říct něco jen jednou, tak jsem si k ní kdysi koupila i další její knihu Výživa podle pěti elementů pro matku a dítě. Vyšla i celá kuchařka tohoto stylu výživy, tu ale doma nemám. Nicméně před nedávnem jsem ty knihy znovu otevřela a znovu jsem se do nich začetla.
Čínské pojetí světa je věc dosti komplikovaná (hlavně pokud nejste zjevně ani jangový, ani jinový typ), vedla jsem o tom sáhodlouhé diskuze s lékaři čínské medicíny, u kterých jsem kdysi párkrát byla, nebo se svou shiatsu masérkou, která se čínskou medicínou prakticky také zabývala, ale stále mi to nebylo moc jasné.
Jak proboha ten doktor pozná, že nemoc je způsobená nedostatkem, nebo nadbytkem, když to někdy prostě není tak na první pohled patrné? Jak pozná, kde je ta prvopočáteční příčina nemoci, když ta se může skrývat za mnoha jinými druhotnými příznaky? A co vlastně a jak to potom léčí? Protože zkuste léčit někoho, kdo má napůl horko a napůl chlad… když zaháníte horko, posílíte chlad. Když zahříváte chlad, posílíte nadměrné horko.
Ale když jsem kdysi poprvé četla tuhle knížku , tak to bylo také poprvé, co jsem měla dojem, že jsem alespoň trochu konečně pochopila ony vztahy mezi elementy… a jejich vliv na stravování.
Čínská medicína, na podobné srandičky mě užije. Kdysi, na Srí Lance, jsem se seznámila i s ajurvédou (návštěva místní ajurvédské nemocnice a dokonce i ortopedie! – a to upozorňuji, že šlo o nemocnice pro místní, ne pro cizince – je pro mě dosud nezapomenutelným zážitekem), vykládala jsem turistům teorii a někteří měli i tu šanci zažít takovou trochu západňácky uzpůsobenou verzi této léčby na hotelu (to ovšem bylo pro turisty, kteří nechtěli cestovat po Srí Lance, ale jen se léčit, protože rajzování po památkách měli na několik týdnů léčebných kůr zakázáno).
Čínská medicína mě ale uchvátila určitou logičností, propracovaností (ostatně její historie je nepředstavitelně dlouhá) a také tím, jak všezahrnující je… od feng shuej, po stravování, po čchi-kung, akupunkturu, medicínu. Všechno, na co se podíváte, můžete vnímat z hlediska pěti elementů, vše, co prožíváte (hněv, strach, radost, smutek), můžete také vnímat z hlediska pěti elementů. Vše je v neustálém koloběhu, harmonických (případně disharmonických) vztazích a uměním je ony harmonické vztahy udržovat.
Ostatně učením o pěti elementech je ovlivněný i celý projekt Absurdistán, oněch 5 kroků ke štěstí.
Osud tomu chtěl, že praxi věnovanou 5 elementům děláme i na čchi-kungu (ten styl, který já cvičím, se jmenuje Orel v hnízdě… kromě toho, že je to styl čchi-kungu, se to třeba od 8 brokátů liší asi jako tygr od lva – kočkovitá šelma to je, ale vypadá trošku jinak) . 5 elementů mě pronásleduje už od září, kdy jsem kvůli nim neudělala instruktorskou zkoušku. Když jsem chtěla, abychom ji na našem kurzu někdy udělali a já se ji mohla od našeho hlavního instruktora pořádně naučit, pořád to nějak nevycházelo a nevycházelo. Ani na víkendovém semináři. A tak teprve v dubnu, v době, kdy jsem měla pocit, že to nejhorší už mám v mnoha ohledech za sebou, se objevila na pořadu dne zas tahle praxe.
A od té doby mohu ironicky říct: „Miluju pět barev a pět elementů“.
Je to celkem rozšířená praxe, při které se pročišťují jednotlivé orgány barvami jednotlivých elementů, ke kterým ten daný orgán podle čínského pohledu patří. Například játra dřevu, srdce ohni, slezina zemi, plíce kovu, ledviny vodě.
Můžete při tom docela dobře poznat, které orgány Vám dělají problém (ne v tom čistě fyzickém pojetí… fyzické onemocnění je až poslední stádium disharmonie) a které jsou na tom relativně dobře. Zaměřit se na ně, začít o ně trochu pečovat… přestat se k vlastnímu tělu chovat lhostejně a macešsky. No a možná také konečně zjistíte, kde ta játra, slezinu nebo ledviny opravdu máte a jak vypadají. No, řekněte, víte to??? :-)
Trochu se na ně usmát a poslat jim nějakou hezkou barvičku je to nejmenší, co můžete udělat… je to velmi nenamáhavé :-)))
A pak se Vám třeba může stát, že zjistíte, že některé Vaše neřesti už pro Vás nejsou zcela přijatelné… prostě proto, že se najednou máte o trochu víc rádi. Nebo proto, že (jako já) pociťujete nepohodu těch orgánů tak silně hmatatelně, že Vám přijde fakt trapné posílat barvičky a pak se jít nadlábnout nějaké nezdravé věci, která je sice taaaaaaak dobrá, ale Vy máte najednou pocit, jako byste se mile usmívali na dítě… a za vteřinu ho krutě praštili.
Řeknu Vám, že tenhle pocit příliš dlouho nevydržíte…
Žít je umění 
ano, vím, kde mám jaké orgány (ani se neptejte proč). Co mi není jasné – omezíte cukry, protože pociťujete nepohodu – to Vám nedělají dobře anebo se Vám zdá, že zasílání barviček nestačí?? – ve finále je to stejné, ale já to prostě nechápu .. my na Jupiteru to máme jinak, víte??
PS: kdyby na tom obrázku bylo maso – tak se hlásím :))) Takhle oceňuji cukrářovu fantazii a um. Nic víc
No já vím… já také dávám přednost trochu jiným dobrotám (ale pěkný obrázek jsem nenašla)… ale kdyby nic jiného nebylo, ráda si pošmáknu :-)) Rozhodně se mi sliny sbíhají :-)))
No… ono je to jako čistit auto v bahně (sotva vyčistíte, prdnou na ně další :-)). Je to taková Sisyfovská práce :-) Cukry vynechávám, protože mi zcela jistě dobře nedělají… v úmyslu (doufám, že mi vydrží :-)) mám vynechat je na tak dlouho, dokud se ten stav nesrovná. A pak, když tedy ještě budu mít chuť, tak proč ne. Všeho moc škodí, ale v malých dávkách nic ničemu nevadí… zas šílet z toho nebudu :-) Koneckonců, to kafe s cukrem u Syřana (ta arabská káva je prostě boží, ale bez cukru pro mě moc hořká) jednou týdně si dám. Oproti tomu, co bylo, to bude i tak dost zásadní změna :-))
jo jo, Lev takhle posledni dobou nesnasi maso, zvlast cerveny. no jo, ono se to nekde projevit musi. ja na to jdu spis z opacne (teoreticke) strany, od feng-shuej a i-ting… ale taky me fascinuje ta celistvost toho jejich pristupu a systemu a jak je vsechno propojene se vsim…
btw nesbihaji. kdybys tam dala plato francouzskych syru, tak bych ale taky neodolala :D ja kdyz si mam vybrat mezi kvalitni cokoladou a kvalitnim syrem, nebo masem, vyhraje to syr…
U mě by vyhrála ta čokoláda zcela jasně :-) S feng-shuej a i-ting jsem také koketovala… ale ostatně ono nejde jen koketovat, protože to propojení tam je a čas od času mě to tím směrem také hodí. Hlavně feng-shuej, do toho až se zas někdy opřu, to bude mít manžel radost, jak máme doma krásně uklizeno a útulno :-))))) A budu si moct říkat, ne že uklízím, ale že žiju duchovně :-))))))))))) To se vždycky hodí :-)))
LOL :D
Tedy, rád bych nějak taktně naznačil, že o úklid jaksi nejde. Ještě ale na tom zapracuju.
To jsem tedy zvědavá :-) No, podle feng shuej se právě neuklízí jen to vnější….
Feng shui se zabývá energetickou harmonizací prostředí, těžko předpokládat, že by se číňani tisíce let namáhali s popisem úklidu. A vnitřního? Jak se to dělá? Tedy podle FS.
No… uklidíte a tím umožníte energii proudit. A v prostoru, kde uklidíte, by se teoreticky mělo uklidit i ve Vašem životě, ne?
Ano, jistě lze říct, že v uklizeném pokoji se člověk cítí lépe. Kdyby k harmonickému plynutí čchi stačilo uklízet, stačila by pro poučení jedna dobře formulovaná věta.
:-) Jo, to by se mi také líbilo. kdyby to stačilo :-) Má sestra je třeba uklízecí maniak, ale mám dojem, že moc harmonicky jí čchi zrovna neplyne :-) Zato má ale ve věcech jasno :-)))
Cukry jsou ale ve všem – v pečivu, ovoci, ovesné kaši, snad jen voda je čistá :-D Jo, já bych na obrázku měla mít jahody s mascarpone… dnes jsem zase koupila mističku krásných červených :-D Jinak nechápu, co se tohle jaro s lidmi děje – diety, bez masa, bez pečiva, méně konzumu,, více recyklace a oprav starých věcí.. to dělá ten rok nebo jsem prošvihla nějakou eko-kampaň? nevíte? Vypsala jsem si hlavu do článku, jen nevím, jestli ho mám zítra publikovat.
Publikuj, jasně :-))
Tohle jaro je tak výjimečné?? To ráda slyším, já to ve svém okolí nepostřehla :-)) Ani žádné eko-kampaně jsem si nevšimla :-)
Já jsem článek o cukru zatím ještě nedopsala… ale jedná se jen o ten přidaný, o monosacharidy. Proti ovoci nic :-) Jahody si ráda dám, i to mascarpone… než si zakážu přebytek mléčných výrobků, které mi také nedělají úplně dobře :-) Ale třeba na to nedojde… zas se nemá nic přehánět :-)))) Navíc já proti mléku a mléčným výrobkům zas tak moc nenamítám jako proti přidanému cukru :-)))) A ten je sakra všude.
Mléko je kapitola… Při kojení jsem držela brzmléčnou dietu. Byla to hrozná fuška se podle toho najíst. Skončila jsem na piškotech. Ale bylo mi hrozně lehko a vyčistila se mi pleť a nebyly rýmy. Jenže to je buď jo nebo ne. Nejde to omezit, protože tam to mléko je a dělá bordel i v malém množství. Teď na to nemám odvahu znovu do toho jít.
Tak to díky za komentář, protože já si vždycky říkala, jestli je mléko opravdu tak zahleňující, jak se tvrdí. No, já na sebe nebudu tak přísná a zatím si nechám jen ty monosacharidy… to úplně stačí :-)
do kafe Tři! – ale čaj nesladím .. „v malých dávkách, pod dozorem lékaře“ :DD Teď jsem si přečetla, že pijete mléko .. těžko mi věřit, že to někdo dělá dobrovolně :))))))) PS: motivaci máte, držím palce ..
Čaj už také mnoho let nesladím. Jen nedávno jsem si nalila ze džbánku malinového čaje, co kamarádka nachystala dětem, a zjistila jsem, že i ten nejobyčejnější čaj najednou chutná jako maliny… když se osladí :-))
Vám nechutná mléko?? A to já ho mám ráda… je slaďoučké :-) Jako těhotná jsem ho popíjela po litrech, chutě jsou holt chutě. Dcera ho miluje také. Nedávno dokonce došlo na chatě té mé kamarádky ke kuriózní situaci, že když si chtěl syn té mé kamarádky dát večerní kakao, přišlo se na to, že má dcera ho předtím nenápadně všechno dopila… od té doby jezdíme na návštěvu jen s flaškou mléka :-))
Jsou čaje, co chutnají – i bez cukru, fakt . Mléko – nejen že nechutná – vlastním intoleranci. Děti, naštěstí, také. Takže se omezujeme na kefír, zákys, jogurt (poctivý) – tvaroh v pečivu. PS: ten pingback – NIC :(
Mně ostatně chutnají všechny čaje bez cukru… jen jsem pak najednou zjistila, že s tím cukrem to je nějak lepší :-) Který čaj (ale ne černý, ani zelený, ty já nemůžu od dob Srí Lanky a návštěv čajových plantáží.. smrdí mi :-)) je tak chutný i bez cukru??
upozorňuji předem – že za čaje nešetřím (jako za pár dalších věcí, jak jsem ostatně u sebe i psala). Cena krabičky se tak pohybuje od 40-60, ale vyplatí se. (pravda, pokud je to jen do lahve na hřiště, klidně udělám i Jemču – barevnou vodu). zn. co mám odzkoušené – Naše bio, Billa (fruit of tea – vyšší krabička), Biogena (i s bylinkou), Ahmad Tea, Teakanne, Loyd (podle ovoce – třeba ananas hrušky super, malina rybíz – nic moc) Od Loydu miluju čaj s mirabelou – ten vám nenabízím – je zelený :DD)
Pingback: Nepiju kafe a nejím pečivo… | Oh My Beautiful Life…
Pingback: Dějou se divné věci… | Žít je umění
Pingback: 11 x PROČ je lepší se vyhnout přidaným cukrům | Žít je umění
Pingback: Horké maliny? Mňam!! | Žít je umění
Pingback: 3 způsoby, jak se zbavit chutí na sladké | Žít je umění