Pro sobotní návrat ke starším článkům jsem vybrala své oblíbence DM (fňuk, fňuk, přijeďte, prosím, příště, až budu trochu víc při penězích… ať si můžu jít užít to úžasnou atmosféru na koncertu… hmmm, když už jsem v tom závorkování a odbíhání… úžasná atmosféra to je jen pro ty, kteří jsou na ni naladěni. Kamarádka nedepešačka na tom koncertu byla a moc si z toho neodnesla.)
Hmm, přesuňme se ze závorky mimo závorku, protože mi najednou přijde, že tohle téma si zaslouží proniknout do popředí. Téma jednoty. Téma naladění. Téma společné extáze. Téma společného zpěvu, společného tance, společného mávání rukama. Tisíců lidí.
- Můžeme se na to dívat jako na davovou hypnózu, davové šílenství… a na všechna ta negativa, ke kterým může psychika davu vést.
- Ale můžeme se na to také dívat jako na sílu davu, která člověka může povznést k téměř transcendentním zážitkům.
Ne nadarmo religionisté mluví o koncertech (nebo společném sledování hokejových zápasů) jako o kryptoreligiozitě…
Na svém prvním a jediném velkém koncertu před pár lety jsem poprvé pochopila, co se asi může dít při takové společné bohoslužbě, ať křesťanské, nebo muslimské, nebo jakékoliv jiné. Podobné naladění, které člověka povznáší a posiluje, vnímám i na našich čchi-kungových víkendových seminářích… energie davu je silnější než energie jednotlivce.
A teď už jen záleží na tom, jaká ta energie je…
A co se očekávání, tématu týdne, týká? Tahle písnička mluví o tom nejhorším očekávání – o tom povýšeneckém, moralistním souzení druhých lidí, ačkoliv jsme nikdy nešlapali v jejich mokasínech.
A tady je tedy ten původní článek:
Nádherná písnička o tom, že bychom se měli předtím, než budeme někoho soudit, chvíli projít v jeho botách….
Stará klasika. Nejen hudební.
I would tell you about the things
They put me through
The pain I’ve been subjected to
But the Lord himself would blush
The countless feasts laid at my feet
Forbidden fruits for me to eat
But I think your pulse would start to rush
Now I’m not looking for absolution
Forgiveness for the things I do
But before you come to any conclusions
Try walking in my shoes
Try walking in my shoes
You’ll stumble in my footsteps
Keep the same appointments I kept
If you try walking in my shoes
If you try walking in my shoes
Morality would frown upon
Decency look down upon
The scapegoat fate’s made of me
But I promise now, my judge and jurors
My intentions couldn’t have been purer
My case is easy to see
I’m not looking for a clearer conscience
Peace of mind after what I’ve been through
And before we talk of any repentance
Try walking in my shoes
Try walking in my shoes
You’ll stumble in my footsteps
Keep the same appointments I kept
If you try walking in my shoes
If you try walking in my shoes
Try walking in my shoes
Now I’m not looking for absolution
Forgiveness for the things I do
But before you come to any conclusions
Try walking in my shoes
Try walking in my shoes
You’ll stumble in my footsteps
Keep the same appointments I kept
If you try walking in my shoes
You’ll stumble in my footsteps
Keep the same appointments I kept
If you try walking in my shoes
Try walking in my shoes
If you try walking in my shoes
Try walking in my shoes
Žít je umění 
byla jsem na několika velkých koncertech, ale DM koncery jsou jedinečné. nevím, jak to dělají, ale ta energie je skoro hmatatelná… stát pak na pódiu a tuhle energii řídit a vstřebávat musí být neskutečný… a to nejsem skalní fanda DM, i když jejich písničky taky můžu :)
Tvá otázka je velice zajímavá? „Nevím jak to dělají, ta energie je skoro hmatatelná? „ Každá davová psychóza je nebezpečná, ono se může zprvu zdát, že ta energie je kladná?
A potom, tedy v patnácté minutě na videu, je to zřetelně zjevné, jak jsme manipulovatelní?
Sociální psychologie je sama o sobě zajímavá věc… četla jsem kdysi učebnici a byla jsem dost překvapená, co jsou schopni lidé dělat a říkat, když jim jde o přijetí od druhých. Já chápu, že chceš všeobecně poukázat na to, že dav je lehko zmanipulovatelný. Máš pravdu, je. Na druhou stranu já chci poukázat na to, že každá věc má dvě strany – nic není nutné odmítat, ani ten dav ne (a být příliš individualizovaný, držet se radši stranou a myslet jen na sebe), protože síla davu spočívá právě v tom, že zesílí to, co je … zlé, ale i to dobré.
Ono vždycky je to o tom, co je do koho vloženo, a nakonec to souvisí s tím, jak jsme vychováni, a co nám bylo vštěpeno? Je pravda, že někdo má ten vnitřní kodex dán, (snad geneticky), potom vnímá dobro jako dobro a zlo jako zlo, stane se ale, že jsme , i z n e u ž i t i ?
Zneužiti můžeme být snadno. Už jen proto, že ono se dobro často promění na zlo a zlo na dobro. Hlavně když se s ním neumí zacházet a vnucuje se druhým.
Zřídkavý jev, že by se zlo někdy proměnilo v dobro, nechci komentovat? Ty si také nerada hraješ s tím, co provokuje k oposici? Ne?
Problém je v tom, že někdy to, co se zdá jako zlo, se ukáže jako dobro. A ta hranice je někdy tak uzoučká, kdy se to překlápí. A zlo hodnotí každá kultura jinak, za další. Ono vyhýbání se tomu, co provokuje k opozici, to pořád vykládají v islámu… a tak radši nemíchají dívky a kluky dohromady… no, co kdyby? Ale zlo je jen smilstvo, kde je ta hranice, kdy to budeš provokovat? To, zda zvládneš zamilovanost a přitažlivost, je tak velmi individuální. Jak určíš, pro koho je lepší se toho bát a vyhýbat se tomu, a kdo může? Ale i z tohoto údajného zla může být dobro. Ale máš pravdu, některá zla a dobra jsou asi prostě dána a člověk by je páchat neměl… právě jako je nevěra, krádež, vražda. Tohle by byla myslím hodně filozofická debata a zřejmě by nikam nevedla. Chci jen říct, že při souzení toho, co je dobré a co zlé, musíme být velmi, velmi opatrní.
Proto jsou asi někteří maniaci po moci… :-)
DM jsou hudební maniaci :-)
u tech koncertu je ta energie trochu jina… cimz ale nechci tvrdit, ze by se taky nedala lehce obratit proti nekomu…
:-) Já si třeba velmi těžko dokážu představit, že se tisíce lidí, „zmanipulovaných“ písní „walking in my shoes“ vydá do ulic někoho obviňovat, nebo dokonce inzultovat :-))))
Ale i dobré se dá snadno zneužít, toť pravda pravdoucí.