Aves sice pořád někde poletuje, ale jako správný „orel“ (čchi kungový) s Vámi ráda v Brně posedí „v hnízdě“ u Čaje o šesté

Už je to pár týdnů, kdy jsem se zastavila brněnském centru Osvoboď se. Měla jsem v plánu poptat se, jak to chodí na lužáneckém Pikniku mezi nebem a zemí, který Marie Krchňavá, majitelka centra, již druhým rokem pořádá a kam jsem chtěla jít představit „orla„.

Nakonec jsme tohle téma zmínily snad téměř ke konci našeho setkání. Cca tříhodinového :-) Předtím jsme probraly spoustu věcí, včetně těch velmi osobních. Tak. Při prvním setkání. Bylo velmi příjemné a velmi spontánní.

Mimo jiné mě pozvala jako hosta k sobě na pondělní Čaje o šesté! Tématem právě bude „Orel v hnízdě„, tento moderní styl čchi kungu přímo od mistra z Velké Británie Ješe Gyatso. A vše (a je toho velmi, velmi mnoho), co s tím souvisí.

Čaj bude už příští pondělí – 16.5. 2016 v 18.00 v Brně Zábrdovicích (naproti Vojenské nemocnici). Pokud se chcete podívat (včetně odkazu na to mé téma), bližší informace (i přihlášku) najdete ZDE. A já samozřejmě pozvání s radostí přijala!

Orel_skalní

 

Při svých hodinách čchi kungu jsem totiž zjistila, že setkání s podobně naladěnými lidmi je pro všechny velmi inspirující a povzbuzující. I pro mě. Velmi mě baví si s lidmi povídat. Vyprávět jim své příběhy a naslouchat těm jejich. Ono je to totiž přesně tak, jak Maruška píše na svých stránkách:

Chodíváte na semináře osobního rozvoje? Pracujete na sobě a chcete se posouvat vpřed? Znáte to také, že dojdete ze semináře plní nadšení, nového elánu, ale čas strávený v „realitě“ Vás zase pomalinku vrátí zpět nohama na zem? Mně se to stávalo, a i když mě semináře ohromě nabíjely, potřebovala bych je pravidelněji, abych se na této vlně udržela.

Ono „udržení se na vlně“ se hodí každý den několikrát. Jak říkávám, člověk by se i od těch muslimů (a těch jejich modliteb 5x denně) mohl učit :-)) Ale když člověk nemá tu sílu, nemá ten čas, nemá tu náladu, nemá ty okolnosti, i jednou týdně je lepší než nic…

Máte také takovou zkušenost? Jak často „ladíte„?? A čím?? 

A tak jsem si řekla: „Proč ne??„.  Vždycky je mi líto, že o Orlu (a čchi kungu všeobecně) toho nikdo moc neví. A přitom já jsem nenašla za těch cca 20 let, kdy jsem si řekla, že pokud nebudu sama sebou, tak nic, s čím se v životě potkám, nebude reálné, nic, co by mi dávalo víc než Orel. Jde totiž nakonec až k těm neduálním kořenům toho, co opravdu jsme. Jen si to člověk musí „odpracovat“ :-) Jinak to nejde.  

Přečetla jsem spoustu knih. Vypreparovala jsem vlastním rozumem ze svých zkušeností spoustu ponaučení, o kterých jsem pak v dalších knihách četla také. Potvrzovaly mé vědění. Jiné knihy posouvaly mé vědění dál. Až za hranice dualismu.

Ale pak jsem narazila:

  • Vím, ale neuvědomuji si.
  • Dělám pořád dokola stejné chyby, i když na jemnějších a jemnějších úrovních. Připadalo mi to jako spirála. Přišlo mi to normální. Přišlo mi, jaké že to dělám pokroky. (Vždyť jsem dokázala nechat studia, které mi nic nepřinášela. Přijala jsem stránky sebe sama, které se mi nelíbily. Nechala jsem vztah, který mi jen ubližoval. Našla jsem muže, se kterým si rozumíme. A spoustu dalšího.) Bylo mi ale dáno jasně najevo, že si mám vybrat – buď spirálu (nekonečnou) nebo vyskočit z toho točení se v kruhu ven… a uvážím-li, že již před lety jsem i tohle „věděla„, jak to můžu ignorovat? :-)
  • Neduální svět se nedá myslet. Prostě nedá. Dá se prostě jen žít. Naprosto naplno a otevřeně.

Orel má totiž dar. Přeskakuje rozum. Přeskakuje analýzy. Přeskakuje i takové ty ezoterické snahy vidět všude záblesky energie, rozplývat se v transcendentnu a získávat to či ono, po čem člověk touží. Hovět si v tom svém štěstí. A zuby nehty na něm lpět. A zapomínat na to, že „život je opravdu to neustálé vypadávání z hnízda„. Ale však se podívejte na ty malé orlíky – trpí snad kvůli tomu?? Popoletí a opět se vrátí do hnízda. Dokud nebudou dost silní a zkušení a z toho hnízda – z té naší klece nevyletí… 

Orel na to jde od základů. Prostě. Bez nějakých teorií a dumání nad tím či oním:

Začněte u těla. Naučte se ho vnímat. Naučte se ho uvolnit. To je začátek a naprostý základ. Pak se naučte vnímat život – energii, která ve Vás proudí. Dál se naučte  bděle vnímat nejen to velké hmotné tělo, nebo energii, ale naučte se bděle vnímat i nejmenší záchvěvy Vaší mysli. To přijde později, ale i to je základ. Naučte se neskočit myšlenkám na vějičku. Naučte se vnímat i své emoce. Opravdu je otevřeně procítit. Nakonec i ty nejsilnější. A naučte se nenechat se jimi ovládnout. Stát pevně jako ten strom ve vichřici. A třeba si to i užívat – tu radost z toho, že stojíte pevně. Z toho, jak silná energie Vámi proudí. Ale hlavně – naučte se žít každý svůj okamžik bděle a uvolněně. Ať se děje, co se děje. Vložte to do povědomí svého těla, mysli i emocí. Mějte se rádi a věnujte sami sobě láskyplnou usměvavou pozornost. Nejen hodinu a půl týdně. Každičký okamžik svého života.

Není to krátká cesta. Nenaučíte se to za pár hodin, pár seminářů, za pololetí, ani za rok. Přeměna zaběhlých vzorců trvá léta. A je to všechno hlavně na Vás. Nestačí si jen „nechat pomoci„, ačkoliv i to je důležité. Někdy životně. Orel jde ale ještě o kus dál. Učí Vás, že v sobě máte sílu pomoci si sami! A že je to vlastně velmi prosté – uvolnit se v tom, co je! A v tom nalézt klid. Nepřijde to lusknutím prstu, ale ty záblesky můžete vnímat téměř na každé hodině. Stačí tomu nakonec plně uvěřit a zvyknout si na to. Každý den, každou minutu. Nejen „vědět„, ale mít to hluboce pod kůží. Automaticky. To je dar Orla

O Orlovi by se dalo mluvit dlouze a dlouze. My budeme mít v to pondělí jen 3 hodiny. Něco si říct, něco si vyzkoušet na vlastní kůži. Popovídat si o svých zkušenostech s jinými směry, kterými jsme prošli. Popovídat si o mých zkušenostech s Orlem. O tom, co Vám dát může a co určitě ne. Pro koho je a pro koho (ještě) není. O čchi kungu tohoto stylu a o tom, co mi dává, píšu tady na blogu hodně. Články najdete na stránkách Orlu věnovaných (viz lišta nahoře).

Přijďte v pondělí 16.5. v 18.00 posedět do centra Osvoboď se (Zábrdovická 2, 4. patro), poznat Vaši anonymní Aves osobně a dozvědět se o mém oblíbeném cvičení to, co Vás zajímá. Budu velmi ráda!

Upozorňuji, že je nutné se v centru přihlásit předem – ZDE. Děkuji. A na viděnou :-))

 

 

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized, Čchi kung se štítky , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Aves sice pořád někde poletuje, ale jako správný „orel“ (čchi kungový) s Vámi ráda v Brně posedí „v hnízdě“ u Čaje o šesté

  1. Sedmi napsal:

    A nepřijedeš někdy i do Prahy? Brno mám poněkud z ruky…

    • avespasseri napsal:

      Když nebudeš ve Zlíně, tak to máš :-) Tak s Orlem určitě do Prahy ne, pražští instruktoři se tam o Orla starají už léta :-) Ale v srpnu budu v Praze zcela jistě ten týden, jak bude v Praze dzogčhenový mistr. Plánuju být s malou u našich a jezdit tam :-) To si člověk prý nesmí nechat ujít, děcka za ním jezdí různě po Evropě, kde zrovna je. Má to být na Výstavišti začátkem srpna :-)

  2. Pingback: 19. Jahodový ráj, aneb návrat do hnízda | Žít je umění

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s