Podstatou strachu je…

Projekt 5 pokladů v Jahodovém ráji (8. Strašáci… ) – VODA (8)

V minulém článku (Chápete důvěru správně?) byla řeč o tom, že máme v životě na výběr:

Buď v sobě najdeme důvěru, nebo budeme žít pod otrokářským bičem strachu.

V minulém článku byla řeč o různých druzích důvěry a o tom, abychom si důvěru nepletli s naivitou. V tomto článku se podíváme na tu druhou alternativu – na náš strach. A to přímo na podstatu strachu. Pokud jste si někdy vyčítali, že se bojíte, uvidíte sami, že někdy je extrémně těžké se přiklonit na stranu důvěry a že někdy ve skutečnosti moc na výběr nemáme.

Víte, čeho se vlastně bojíte??

Opravdu si uvědomit, čeho se to vlastně bojíme, je zásadní. Někdy jako bychom totiž ve tmě utíkali před něčím, co jsme vlastně neviděli. Jen nás „něco” děsí. A to natolik, že se bojíme byť jen ohlédnout.

Svůj strach ale nikdy nepřekonáme, pokud nepřekonáme ten prvotní strach pohlédnout tomu, co nás děsí, do tváře. Nejdříve přece musíme zjistit, co je zač…

Podívat se, před čím to vlastně utíkáme, ještě ale neznamená postavit se tomu tváří v tvář. Stále ještě můžeme utéct, když to tak budeme cítit. Jen budeme vědět, před čím vlastně utíkáme, a při tom útěku můžeme začít spřádat nějaký plán, co s tím strachem uděláme.

Můžeme se rozhodnout před ním utíkat dál, protože je opravdu ukrutně děsivý. Můžeme se rozhodnout ho nějak přelstít a uniknout mu. Nebo se můžeme rozhodnout podívat se na něj ještě trochu z větší blízkosti.

Jít hlouběji, jak jsem o tom psala v druhém článku (Když dostanete strach, zamiřte hlouběji). Zjistit, zda je ten strach oprávněný (možná ano). Rozvíjet své schopnosti a důvěru, aby oprávněný být nemusel (ono žít ve strachu není žádná slast). Naučit se vnímat symboliku, abychom pochopili smysl dění. A postupně odkrývat jednu vrstvu obinadla za druhou. Obinadla, kterým jsme zakryli bolest, kterou nechceme vnímat, a které se bojíme čelit.

 

Víte, proč stojí za to se strachu podívat do tváře?  

Obvykle najdete informace o tom, čeho všeho se bojíme. Můžeme mít strach z výšek nebo z vody. Můžeme mít strach z hadů nebo z pavouků. Můžeme se bát lidí nebo vystupovat na veřejnosti. Můžeme se bát odmítnutí. Můžeme se bát i cítit příliš radosti, nebo lásky. Zklamání totiž potom tak bolí

Znáte to sami – pokud se něčeho bojíme, je náš život polovičatý. Je velmi těžké se uvolnit. Jsme jako svázaní. Nějakou dobu je náš strach tak silný, že nás ovládá natolik, že do značné míry omezí prostor, ve kterém si troufneme pohybovat. Uzavřeme se do toho pomyslného hradu (vzpomínáte si na tuto představu z předchozích článků elementu ZEMě?) a bojíme se vydat za jeho brány. A ještě snad bez brnění? Jsme v něm tak neohrabaní, ale zato se cítíme v bezpečí.

Jenže v určité chvíli si uvědomíme, že nám takový život nevyhovuje. Nechceme být pořád někde zavření a vláčet se z brněním, aby nás snad někdo zase neškrábl… 

Už jste si to uvědomili??

Jak daleko jste zašli mimo dosah hradu? Kolik brnění jste si troufli sundat? A co ten strašidelný les a ti bubáci v něm??? :-)

 

Víte, jak se dá strachu čelit? 

Kromě oné cesty hlouběji, o které byla řeč výše, se mi líbí i moudrost J.K. Rowlingové, kterou vtělila do příběhů o Harry Potterovi. Nezdá se Vám tahle dětská beletrie dost duchovní?? Co ale například ta představa, že bubákům je možné se postavit pomocí kouzla Redikulum? Vy z Vás, kteří umíte anglicky, víte, že to v podstatě znamená vysmát se mu.

A líbí se mi také ta představa z Harryho Pottera, že kouzlo, které má sílu zahnat to, čeho se děsíme, je kouzlo Expecto Patronum čerpajícího sílu z té nejšťastnější myšlenky, kterou člověk má. Právě ta je mu patronem, ochráncem, ve chvílích hrůzy.

Ano, humor má ohromnou sílu. I když třeba vykouzlíte jen takový nervózní smích, pořád je to spíš smích než strach. Strach svazuje a zmražuje. Smích uvolňuje.

A ano, jakákoliv šťastná vzpomínka Vám může být ochránkyní. I má jedenáctiletá dcera prohlásila, že když ji napadne něco smutného, začne hned myslet na něco jiného. Na cokoliv. Prostě hlavu tak zmate, že zapomene, kvůli čemu že byla vlastně smutná. A že má nakonec v hlavě mnohem víc šťastných vzpomínek než těch smutných.

 

A víte, jaká je podstata strachu? 

Několikrát jsem ji v tomto článku už naznačila :-)

Je jí bolest.

Strach může bolest způsobit. A tato bolest strach ještě dál posiluje. 

Děláme, co můžeme, abychom tu bolest již znovu nezažili. Nicméně jsme natolik rozptýlení tím vším shonem za tím či oním, že znovu a znovu zakopáváme a znovu a znovu saháme na ta rozpálená kamna.

A tak se v nás bije narůstající strach z toho, co nám kdy způsobilo bolest, a neschopnost se jí ubránit. 

A řeč není pouze o té fyzické bolesti, ale také o té emoční, kterou nám způsobily mezilidské vztahy. Možná to dokážete vnímat, možná ne, ale emoční bolest se projevuje na úrovni těla. Ne nadarmo se říká: „Bolí mě srdce„, „Mám stažený žaludek” apod. Je pro mě velmi zajímavé díky čchi kungu čím dál zřetelněji cítit, jak se jednotlivé emoce projevují na úrovni energie v těle – ať je to radost, láska, vzrušení, napětí, nebo strach.

I toto je ono „jděte hlouběji” pod povrch dění. Tentokrát na úroveň, kde ještě emoce nedostávají své kladné či záporné znamínko, které mu dává rozum na základě svých zkušeností a vzpomínek, ale jsou ještě pouhou vibrací.

Zklamání bolí stejně jako fyzická rána.

A stejně jako si nikdo dobrovolně nepůjde pro další ránu, aniž by na to nebyl připraven (silou, odhodláním bojovat za správnou věc, schopností bojovat a vírou ve vítězství), nikdo se dobrovolně nevystaví dalšímu a dalšímu zklamání. A pokud se nenaučí, jak zklamání předcházet, případně ustát, zůstane raději uvězněný v tom svém hradě…

Sám.

Jestli se něčeho bojíte, stačí si někdy uvědomit, že Váš strach je sakra oprávněný.

Prostě nechcete zase krvácet. Jít a strach prostě překonat Vám s největší pravděpodobností nepomůže. Co Vám stoprocentně pomůže, je uvědomit si, že máte mokvající ránu, kterou skrýváte pod obinadly, a že s ní dál nemůžete žít. Také Vám pomůže zjistit, co Vám tu ránu vlastně způsobilo a proč. A začít něco dělat s tou ránou a také s tím, abyste k ní příště nepřišli zas.


Zaujal Vás tento článek?

Jde o další článek ze série VODA.

Celý roční projekt 5 pokladů v Jahodovém ráji zahrnující 5 elementů (DŘEVO, OHEŇ, ZEMĚ, KOV A VODA) již pomalu končí. K dispozici jsou již 4 sborníky. Ve všech najdete 50 střípků (5 x 10 článků)– takových puzzlíků celkového obrazu. Obrazu toho, jak žít spokojeně v souladu s 5 elementy, které oživují celý svět, ale i nás. Harmonie těchto elementů nám dává NEPODMÍNĚNOU svobodu, radost, moudrost a vyrovnanost, spokojenost, důvěru a jistotu.

Všech 5 elementů (sborníků) nás bude provázet i rokem 2018 v projektu Strom štěstí :-) Pokud se chcete přihlásit (celoroční projekt je ZDARMA), jste vítáni :-) 

Pokud jsou výše uvedené i Vaše hodnoty, které stojí za to rozvíjet, můžete se stále ještě přihlásit k odběru dvou zbývajících článků a posledního sborníku elementu VODA a to ZDE. 

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized, Voda se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jedna reakce na Podstatou strachu je…

  1. Pingback: Jsem Tvůj strach, pozvi mě dál... - Žít je umění milovat

Chcete něco říct? Prosím. Líbilo se? Hej, potěší mě, když to budu vědět :-) Like :-) Líbilo se strašně moc? Sdílejte, lidi, sdílejte! Díky!

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s