Photo: © Dietmar Rabich, rabich.de, Licence: Creative Commons BY-SA 4.0, Source: Wikimedia Commons
Nebo naopak – co v listopadu padá, to zralé není??? :-)
Ale to bych předbíhala.
Nicméně je možné začít již říjnovým shrnutím, které ve svém závěru jako by přesně vědělo, kam to všechno směřuje…. :-) Nebo bych si jen měla dávat dobrý pozor, co píšu??
Ale začněme od začátku –
- 1. týden byl sakra náročný. To byl ten týden, kdy jsem se ocitla v tom zmatečném mlýnském kole mezi laskavostí a upřímností. Kdy jsem se měla učit NEHODNOTIT.
- 2. týden, jehož tématem bylo „milovat i peklo„ jako by mi přinesl náplast na ty rány 1. týdne – ono poznání, že víra Tvá tě opravdu může zachránit. To byl ten týden, kdy jsem se učila hlavně DŮVĚŘOVAT.
- 3. týden jsem se ptala, za jakou Pravdou si stát? A zjistila jsem, že ze všeho nejvíc mě „sere“ SYSTÉM. I ten systém ega, který nás chce bůh ví před čím neustále ochraňovat…
- A 4. týden jsem to všechno opravdu neustála, přesně jak jsem o tom psala v říjnu, zlámala si nohu. To asi abych nalezla, kde se skrývá ten poklad... :-)
A co bych si chtěla z listopadu odnést do dalších měsíců (však to znáte, kdo má chuť se učit pořád tutéž lekci dokola, protože už na ni dávno zapomněl???):
- Čím hlouběji jdeme, čím víc danou věc známe, tím bývá jasnější, že černobílý úhel pohledu neplatí.
- Černobílé myšlení je jen malování karikatury.
- Kdykoliv soudíme druhého člověka, soudíme sami sebe.
- Omlouvat se za upřímnost je hloupost (if for honesty you want apology…)
- Chceš sama sebe vnímat jako rozlomenou skořápku, nebo ten ořech uvnitř??
- Fakt si chceš myslet, že hledět na někoho s laskavým srdcem, je zaslepenost? (If for kindness you substitute blindness…)
- Nehodnoť – nenech se nachytat. Nenálepkuj!
- Věci se dějí. Není nutné vědět kde kdo kdy udělal chybu. Stačí zůstat otevření, laskaví, citliví a upřímní.
- Vykašli se na ten systém ega, který nám neposkytuje prostor chovat se přirozenš a vydávat ze sebe živoucí plody sebe sama – obrazně řečeno. Který se nás tak úporně snaží chránit před vším zlem, až nás tak vyděsil, že zlo vidíme za každým rohem.
- Drž se toho, co sis „vydupala“.
- Je zbytečné honit se za poklady – najdeš je v hloubi sebe sama.
- Dávej si bacha na to, co si přeješ…
A jaká ponaučení (a zážitky) jste si z listopadu odnesli Vy??
Žít je umění 
Jo, ta 12… To je moje téma :-)
Klasika :-)))))
hezký, jak si text vidí každý jinak :D
Nechápu? Tedy, že si každý text vidí jinak, to chápu, ale zde konkrétně?? :-))
ad 4/ mám to „postavené“ obráceně – nemyslím, že: Omlouvat se za upřímnost je hloupost. Myslím, že hloupí jsou lidé, kteří čekají omluvu za upřímnost
ad 6/ rozlišovat (otevřít oči) mezi „laskavostí (shovívavostí)“ a „slepotou (nechci chyby vidět)“
Ono kolikrát záleží, kdy to člověk čte :-) Interpretovat se text dá v různých dobách jakkoliv :-) K té čtyřce – tak nějak jsem to myslela – že je hloupost očekávat omluvu za upřímnost (neříkám na tvrdo, že jsem hloupá, vidíte?? :-)))).
Pingback: Druhý půlrok roku 2015 v paradoxním vodním světě plném lásky, důvěry a poklidu. Cháchá… | Žít je umění
Pingback: „Listopadový písně“ jsou vždycky tak trochu dramatické… | Žít je umění