Dokonalý ranní rituál!

Už to bude cca 14 dní (?). Nic jsem neplánovala. Nic jsem nepromýšlela. Pro nic jsem se nerozhodovala. Do ničeho nepřesvědčovala, ani nenutila…

Prostě jsem jednoho dne začala cosi, co se vyvinulo v ranní rituál! A den za dnem (zatím :-)) zjišťuju, že mi to takhle funguje.

Ne, nezjevilo se to jen tak z nebes. Až takhle to asi zase nefunguje :-) Jsou za tím ty spousty nepovedených snah začít den nějakým rituálem. Poznání, že by to pro mě bylo dobré, protože jsem spontánní ranní rituál kdysi měla, ale vycházel ze snahy pomoci si v utrpení, které jsem prožívala. Ne z toho, že se chci prostě cítit dobře! Nebo vycházel z vnější podpory, kterou jsem měla. Ne pouze ze mě! Je za tím vším i nepovedená snaha před pár měsíci naučit se nějaké ty návyky (ostatně ne poprvé jsem na návyky narazila). Pěkně, systematicky (a jo, já mám systematičnost ráda).

Jenže zároveň mám ráda spontánnost…

A právě po tom jsem před 2 lety toužila!

Byla za tím, domnívám se, i první kraniosakrální terapie, o čemž jsem tu psala ve shrnutí minulého týdne – ano, to o hledání motivace.  A inspirace, která s ní přišla, a která jako by mi otevřela oči pro něco, co jsem možná už v životě potkala, ale nikdy jsem v tom najednou „nezačenichala“ něco, co by se mi mohlo „šiknout„. A pak už se to nabalovalo jedno na druhé. Jin shin jyutsu, resistance stretching (o tom jsem zas psala v článku Strečink – ale úplně jiný!) atd.

V čem tedy můj ranní rituál spočívá??

Rozhodně ráno nevstávejte z postele!!! A to je na tom to nejlepší :-) 

Ta nejdůležitější část se dá udělat ještě v teple. Ideální je, když vedle sebe nemáte nikoho, koho byste mohli probudit (já se většinou vzbudím, když manžel před šestou odchází do práce), ale cvičila jsem to i když vedle mě spokojeně chrupčil. Dcera spokojeně chrupčí na posteli o kus dál…

• Jin shin jyutsu (Main central flow) – když se ráno rozjíždějí myšlenky (nejčastěji takové ty „a mně se žádné návyky dělat nechtějí„), nádherně mě to zklidí. Je to tak příjemné! Většinou jen kladete pravou ruku na určitá místa na těle (většinou čakry), zatímco levá je na hlavě.

(Nějaké to info a sekvenci středu těla najdete na tomto videu. Určitě tu dojde i na nějaký bližší článek i s odkazem na literaturu. Ale kdo chce, najde si už teď :-))

• Jin shin jyutsu (dělám i pár dalších hmatů na krku, ramenou i kolenou, protože mi dělají dobře)
• Pár rehabilitačních cviků (už je to přes rok, co jsem byla u rehabilitační sestry a ta mě naučila pár cviků na správné postavení pánve. Už hodně dlouho jsem je necvičila! Jsou to jen takové mírňoulinké pohyby, nic náročného. Ale cvičení to je – to kdybych se snad chtěla jen dál povalovat a přikládat ruce a nechtěla se přesunout k tomu nejdůležitějšímu bodu!)
• Resistance stretching (to je ono prapodivné protahování, u kterého vlastně posilujete!) Musíte jít přes odpor. Víc v článku a pak přímo na webu The genious of flexibility. Na youtube jsou k nalezení různé cviky, které většinou odpovídají knížce, kterou mám už mnoho let doma (česky bohužel neexistuje a u nás, pokud vím, se to vůbec necvičí). V tréninkové sekci na webu (první měsíc je tam přístup zdarma!) jsou ale k dispozici i různé jiné protahovací cviky na různé meridiány podle pokročilosti. Nebo prostě podle toho, jestli se dají cvičit v posteli nebo ne :-)) A to byl pro mě ten nejzákladnější objev! 5 Tibeťanů sorry, tohle je prostě lepší! Já protahuju  slinivku, žlučník, játra, mozek (což není klasický meridán) a žaludek. Zaprvé už léta vnímám, že zrovna tyto svaly (a okruhy podle čínské medicíny) bych měla protáhnout, za druhé mi jich hodně vyšlo na předních místech i ve „flex testu„, který si tam můžete (také zdarma) udělat. A mimochodem, tady nejde jen o svaly. Čínská medicína je vymakaná, orgánové okruhy mají své vlivy i na jiné než fyzické rovině :-) A to se mi na tom vždycky velmi líbilo! Cvičím zatím jen tyhle okruhy, protože víc prostě nezvládám. I tak jsem celá zpocená! Protahovat přes odpor je prostě fuška jak pro protahovaný sval, tak i pro ruce! Ale ohromně mě baví právě to objevování nových a nových cviků a právě to, že to prostě nemusí být všechno hned dokonalé! (Jo a nemusím daleko do posilovny, je to zadarmo a hlavně nikdo nekřičí do mikrofónu „šup, šup, ještě jednou, to zvládnete“ a kolem mě nefuní další holky. No sorry, spartakiádu na Strahově jsem už jednou měla :-))
• Sprcha! O sprše po ránu jsem si vždycky mohla tak akorát dát zdát!! Ráno? Vždyť to se obvykle tak vykodrcám z postele, udělám si snídani (kdy jsou ty doby, kdy jsem chodívala cvičit čchi kungové postoje, abych nabrala energii do nového dne??) A abych šla budit dceru do školy! Jenže já začínám už kolem té šesté a v sedm už mívám po sprše! Když jste hned po ránu celí zpocení a ruce se Vám mírně třesou únavou, tak je sprcha prostě blaho!! Zahřeje! Rozproudí energii! Nohy náchylné ke křečovým žilám si užívají střídavě teplé a studené vody. No prostě blážo! A od té doby hlavně můžu cvičit každý den a svaly skoro nebolí.
• Masážička celého těla olejem! Tělo si chrochní. Plus mínus rychlá masáž z čchi kungového Orla. A pár rychlých pohybů z téhož systému na rozproudění energie a protažení zad. Protahovací orlí sestava (bez odporu), která mě velmi baví, už jen jako bonus! A s údivem po pár dnech zjišťuju, že jsem po ránu mnohem pružnější než jsem bývala!
• Dvě dvojky – teplejší vody s citrónem! To už jsem také kdysi mívala. Ale teď mám tedy opravdu žízeň! S čajem k snídani po ránu tak nakonec vypiju docela dost vody a nastartuju tak pocity žízně, které mě nutí pít a pít i během dne. Já, která měla problém s dodržováním pitného režimu, teď piju a piju tak nějak sama od sebe. Super! 

(photo credit: Bogumil Sarmata)

Teď už jen čekám, kdy mě napadne, že by byl dobrý nápad ještě během dne přihodit to, nač jsem bývala hodně dlouhou dobu zvyklá – to jest více čchi kungového Orla, více meditace, více tsa lungů, více dzogčhenových praxí.

Prostě víc té bdělé přítomnosti a uvolnění do toho života :-))

Ale to určitě přijde, protože jak bych mohla zapomenout, jakou blaženost to umí přinést!!?? Naučit se pečovat sama o sebe, jen tak, protože jsem sama pro sebe (a tím zákonitě i pro své okolí) dost dobrá a dost důležitá, pro mě bylo dlouho primární. A dlouho jsem se trápila, že mi to nejde. A teď cítím, jak se mi pomyslně rozvazují ruce! Nechtěla jsem v ničem tlačit na pilu a už ani nebudu, když vidím, že nakonec se vše hodnotné, s čím jsem se kdy potkala, skládá jako puzzlík za puzzlíkem. A spontánně, tak nějak samo, mi zase vstupuje do života. Stačí najít ten správný čudlík a zmáčknout ho!

A i z toho jsem šťastná!

Ano, konečně se mi podařilo nastartovat! Jak bych neměla být šťastná! Po tak dlouhé době! Už nezabíralo vůbec nic, nač jsem bývala zvyklá. Kila šla nahoru (ani to už mi, kupodivu, dostatečně nevadilo – prostě žádná vnější motivace už nefachčila). Ale otrávenost stoupala taky. Ta otrávenost z předminulého týdne, o které jsem psala, je tak tedy naštěstí fuč! V testu zombiekovatosti a upírství (pamatujete si na ten březnový magazín Aves?) bych se tentokrát asi posunula o něco blíž k člověčenství!! 

A já jen doufám, že mi to vydrží :-)))  

Dopřávám si (a to nebude náhoda) z jin shin jyutsu a z meridiánového protahování (jak tomu „odpornému“ protahování interně říkám) ty, které mají rozhodování se pro to, co mi dělá dobře, podpořit –  a zdá se, že to funguje :-) A radost mi dělá i další věc – že jsem z toho nevypadla, ani když kolem mě dva dny kroužilo to, co by mi normálně podrazilo nohy :-)

Jako bych se alespoň trochu naučila i další věc: hlavně nedumej, o nic se nesnaž a prostě dělej to, co Ti dělá dobře! 

Držte mi palce a zkuste si něco z toho taky! Třeba Vám to pomůže, nebo Vás to pobaví :-)